Nikdo nikdy neměl tak dobrou sezónu jako čtyřicetiletá Nizozemka letos. Samozřejmě nelze porovnávat o hodně kratší etapové ženské závody Giro d'Italia, Tour de France a zejména Vueltu se závody mužů, žádný z ženských závodů nebyl třítýdenní, takže zkombinovat tři závody jde lépe, přesto je výjimečné, že jedna jediná cyklistka vyhrála tři tak nabité závody a navíc se zlomenou rukou získala duhový dres na světovém šampionátu.

Lídryně Movistaru na začátku října oslavila čtyřicáté narozeniny a už dříve oznámila, že sezóna 2023 bude její psolední. Už v podstatě nemá co dokázat. Vyhrála všechny důležité závody. Je dvojnásobnou mistryní světa, v časovce přidala další titul a je také olympijskou vítězkou. Vyhrála první Tour de France, třikrát slavila na Giru a dvakrát na Vueltě. Navíc dvakrát zvítězila na Kolem Flander a Strade Bianche. Vyhrála Lutych-Bastogne-Lutych, mistrovství Evropy, vlastně téměř vše důležité. Na kontě má 98 vítězství a v příštím roce se nepochybně dostane nad stovku. Bez velkého rozmýšlení patří k nejlepším silničářkám všech dob, možná je úplně nejlepší, ale souboj s Marianne Vos a Annou van der Breggen je těsný. 

Rodačka z Vleutenu (jak jinak) na předměstí Utrechtu se v příští sezóně chystá na všechny velké závody. "Určitě chci jet příští rok znovu Giro a Tour," řekla Van Vleuten v rozhovoru pro El Pelotón. "Už se o tom bavím se svým týmem a trenérem. Pořád ráda závodím v Itálii a těším se na další Giro." To však bude až v druhé části sezóny, v první na ni čekají klasiky a také Vuelta, která se v roce 2023 pojede v květnu a místo pěti etap bude mít sedm etap. "Od Flander až po Vueltu to bude jeden celý závodní blok," říká Van Vleuten o svém programu. "A pak bude druhý blok s Girem a Tour."

V závěrečné sezóně bohaté kariéry bude nosit duhový trikot a bude největší favoritkou snad všech závodů. V Austrálii zaskočila soupeřky útokem kilometr před cílem. Se zlomeninou v ruce po nešťastném pádu v týmové časovce na tom nebyla nejlépe, z čelní skupiny odpadla, ale dokázala se těsně před cílem vrátit, na nic nečekala a pokračovala sama až do cíle. "Nemohla jsem uvěřit, že jsem vyhrála, a trvalo mi několik dní, než jsem si to uvědomila a uvědomila si, co jsem dokázala. Celý týden jsem si myslela, že to byl sen a druhý den ráno se probudím a zjistím, že se to nestalo. Bylo to tak neuvěřitelně šílené, že jsem se tak cítila dlouho."