Italský šampionát se jel na trati dlouhé 237 km. Na startu bylo 123 jezdců. 10 km před cílem jela vepředu pětice závodníků, z níž 6 km před cílem pod vrcholem stoupání vypadl Marco Tizza z belgického Bingoal Pauwels Sauces WB. Zbylá čtveřice si to rozdala o národní titul. V posledním kilometru vyšla špice na Samuele Battistellu z Astany, 300 metrů před cílem, který se nacházel v mírném stoupání, začal sprintovat jako první Lorenzo Rota z Intermarché, ale Filippo Zana z Bardiani ho dokázal těsně před páskou předjet. Brambora zbyla na Andreu Piccola z Drone Hopper.
I ve Francii se o titul utkala malá skupina, které se podařilo odpoutat od hlavního pole. Závod měřil 240 km a na start se postavilo 139 cyklistů. Jelo se na okruhu a o konečném výsledku rozhodlo závěrečné stoupání, v němž odjelo pět lidí. Únik vyprovokoval Benjamin Thomas (Cofidis), jehož si nejprve dojel Florian Sénéchal (Quick-Step). Zezadu se pak dokázala připojit ještě trojice Anthony Turgis (TotalEnergies), Alex Zingle (Cofidis) a Warren Barguil (Arkéa). Thomas už v závěru neměl sílu na spurt, v němž se těsně proti Turgisovi prosadil Sénechal.
Při španělském šampionátu o délce 186 km jela 19 km před cílem na čele pětice závodníků s menším náskokem před další 12ti člennou skupinou. V průběhu závěrečného náročného stoupání se dopředu dokázali dostat ještě další čtyři lidi. 2 km pod vrcholem se odpoutala čtveřice Jesús Herrada (Cofidis), Alex Aranburu (Movistar), Carlos Rodríguez (Ineos) a Juan Ayuso (UAE). Z ní zaútočil jezdec Ineosu a vrchol stoupání 13 km před cílem přejížděl s 17 vteřinovým náskokem před dvojicí Herrada – Aranburu, jelikož Ayuso v závěru nestačil. Rodríguez dokázal v následném sjezdu svůj náskok výrazně navýšit, takže cílem, kterého se nakonec dočkalo 47 z celkového počtu 139 závodníků, projel nikým neohrožován.
V Belgii jela 13 km před cílem 209 km dlouhého závodu na čele dvojice jezdců Sep Vanmarcke (Israel) a Jasper Stuyven (Trek-Segafredo) s 11ti vteřinovým náskokem před čtveřicí dalších závodníků Van der Sande (Jumbo-Visma), Declercq (Quick-Step), Van Asbrock (Israle) a Dewulf (AG2R), jež měla stejný náskok na hlavní pole. Na čele tedy samí výborní rovinoví klasikáři. Za vedoucí dvojicí se vše spojilo do početnější skupiny. Ta nakonec 3 km před cílem dvojici Vanmarcke – Stuyven pohltila. Došlo tedy na hromadný spurt, v němž se v těsném dojezdu šestice sprintérů prosadil Tim Merlier (Alpecin-Fenix) před Jordi Meeusem (Bora-hansgrohe) a týmovým kolegou Jasperem Philipsenem.
Zatímco v Belgii se o titul spurtovalo z početné skupiny, v Nizozemsku se dojíždělo do cíle po jednom. Na trasu dlouhou 194 km se vydalo jen 73 lidí. Jelo se na speciálně v minulosti vystavěném velmi technickém členitém okruhu, který vrcholil na konci delšího a hrubou dlažbou zakončeného stoupání. Díky tomu se startovní pole v průběhu závodu hodně nadělovalo a situace se proměňovala. Od počátku však měli závod pod kontrolou především jezdci Jumbo-Visma. 15 km před cílem jela vpředu dvojice Pascal Eenkhoorn (Jumbo-Visma) a Daan Hoole (Trek-Segafredo) s náskokem 40 sekund před malou skupinou pronásledovatelů, kde měli početní převahu cyklisté Jumbo-Visma. Dvojice náskok udržela. První atakoval Hoole, ale na zrychlení Eenkhhorna v dlážděném stoupání nedokázal adekvátně reagovat.
Německý šampionem se stal Nils Politt (Bora-hansgrohe), britským Marc Cavendish (Quick-Step), dánským Alexander Kamp (Trek-Segafredo), norským Rasmus Tiller (Uno-X), rakouským Felix Grosschartner (Bora-hansgrohe), portugalským Joao Almeida (UAE), slovinským Kristijan Koren (Adria Mobil), švýcarským Robin Froidevaux (Tudor), americkým Kyle Murphy a kanadským Pier-André Coté (oba Human Powered Health), polským Norbert Banaszek (HRE Mazowsze) atd.
