Před sezónou odešlo z Astany 5 lidí, ale jen jeden představoval oslabení: Miguel Ángel López, který zamířil do Movistaru. Přišlo 8 cyklistů, mezi ty lepší se v sezóně zařadili Italové Battistella a Sobrero, oba z NTT (Qhubeka).
Tým se výsledkově opíral o čtveřici Vlasov, Lutsenko, Ion Izagirre a Aranburu. Pátým nejúspěšnějším sběratelem UCI bodů byl Fuglsang, ale od něj se čekalo mnohem víc. Jeho sezóna k povedeným nepatřila a ve srovnání s předešlými dvěma roky, kdy byl čtvrtým mužem světového žebříčku, klesl až na začátek druhé stovky. Obdobně dopadl další zkušený cyklista 38letý Luis León Sánchez, jehož celkové výkony už druhý rok po sobě ničím neoslnily.
Ion Izagirre vyhrál na Itzulia Basque Country (2.UWT) 4. etapu, když za sebou nechal Bilbaa, McNultyho, Vingegaarda i Buchmanna.
Tým má sice na kontě 13 sezónních vítězství, ale 7 z nich pochází z národních šampionátů. Další tři jsou ze závodů třetí kategorie UCI, takže těch významnějších bylo poskrovnu: v dubnu vyhráli po etapě na Baskicku Ion Izagirre a Aranburu a v červnu vyhrál časovku na Critériu du Dauphiné Lutsenko.
Na první velký vrchol sezóny, úvodní Grand Tour italské Giro, vyslala Astana v roli týmové jedničky Aleksandra Vlasova a ten si vedl dobře. Rychle se propracoval do první desítky, po 11. etapě ve stopách Strade Bianche postoupil už na 2. místo průběžné klasifikace. Ve 14. etapě při výjezdu na super těžký Monte Zoncolan však o jedno místo přišel o pozici na stupních vítězů, ale tam setrval až do skončení závodu. Což znamenalo, že po vítězném Bernalovi se stal druhým nejúspěšnějším mladíkem (viz titulní snímek). Vlasov je také autorem nejlepšího etapového výsledku Astany na Giru, když v 9. etapě v souboji o 2. místo za vítězným Bernalem prohrál s Cicconem.
Aleksandr Vlasov 3. místem v 9. etapě dosáhl nejlepšího etapového umístění Astany na Giru.
Lídrem týmu na Tour de France byl Jakob Fuglsang, ale nakonec odpovědnost za výsledek na sebe vzal Alexey Lutsenko. Po 5. etapě, časovce na 27 km, se posunul na 5. místo a první desítku už neopustil. Konečné 7. místo, které je suverénně jeho nejlepším výsledkem z dosud devíti absolvovaných Grand Tour, bylo i s ohledem na jeho somatotyp (174 cm, 74 kg) velkým překvapením.
Nejlepším etapovým výsledkem bylo 2. místo Ion Izagirra v první horské v pořadí 8. etapě do Le Grand Bornand, kdy z početného úniku nestačil jen na Dylana Teunse.
Alexey Lutsenko 8. místem v 11. etapě Tour s dvojím přejezdem Mont Ventoux postoupil na 7. místo průběžného pořadí. Společnost mu v závěru dělal Wilco Kelderman.
Na Vueltu odjel tým v papírově velmi silné sestavě se 6 Španěly a jedničkou Vlasovem, který si tak dal tradiční dvojboj špičkových jezdců na celkové pořadí v nejobtížnějších etapových závodech, kde mají větší šance opakovaně v jednom roce uspět: Giro – Vuelta. V jeho případě se bohužel potvrdilo, že dvakrát do jedné řeky nevstoupíš. Sice se po většinu závodu pohyboval na přelomu první a druhé desítky průběžného pořadí, ale v 17. etapě tvrdě spadl, zranil se, chytil značnou ztrátu a nakonec ho následky pádu nepustily na start 20. etapy.
Tým dokončil celý etapák pouze ve třech. Nejlepším etapovým výsledkem bylo 2. místo Aranbura v úvodní krátké 7km časovce. Takže celkově tak trošku fiasko.
Lutsenko se vítězstvím ve 4. etapě, časovce jednotlivců, dostal na průběžné 2. místo v Critériu du Dauphiné (2.UWT).
Vlasov se dokázal prosazovat i na kratších etapácích. Nejvíc bodů si odvezl za 2. místo z Paris-Nice (2.UWT), kde byl lepší jen Schachmann, a za 3. místo z Tour of the Alps (2.Pro), kde lepší byli Simon Yates a Bilbao.
Lutsenko prokázal dobrou připravenost na Tour při Critériu du Dauphiné (2.UWT), kde ho porazil jen Richie Porte. Obdobně při GP Miguela Induraina (1.Pro) nestačil jen na Valverdeho. Naopak v Coppa Agostoni (1.1) se dokázal vypořádat s Trentinem a zvítězit.
Ion Izagirre dokončil Tour i Vueltu ve třetí desítce, víc se tedy může pyšnit 3. místem na Paris-Nice, 7. místy na Tour de Romandie a Critérium du Dauphiné i 10. na Baskicku, kde vyhrál 4. etapu.
Alexi Aranburovi se dařilo více na jednorázových závodech: 6. místo na Omloopu, 7. na Sanremu a 11. na Amstelu (vše 1.UWT) jsou velmi slušné výsledky. Fuglsang dosáhl nejlepšího výsledku na Tour du Suisse (2.UWT), kde v konečném pořadí byli lepší jen Carapaz a Urán.
Jediným sezónním vítězstvím Alexe Aranbura byla 2. etapa v Baskicku (2.UWT).
Pro příští sezónu nezůstal v týmu kámen na kameni. Jednak se do pozice generála vrátil Alexander Vinokurov, ale hlavně došlo k obměně poloviny kádru. Odchází 16 lidí. Z toho 11 do jiných World týmů. Z 13 výsledkově nejúspěšnějších v uplynulé sezóně zůstávají jen Lutsenko a Battistella! Končí Vlasov (Bora), bratři Izagirrové (Ion do Cofidisu, Gorka do Movistaru), Aranburu (Movistar), Fuglsang (Israel), Sánchez (Bahrain), Fraile (Ineos), Sobrero (BikeExchange) atd.
Ze 14 nových tváří vynikají Vincenzo Nibali (Trek-Segafredo), Miguel Ángel López (Movistar), Gianni Moscon (Ineos) a David De la Cruz (UAE). Celkem 12 jich přichází z World týmů.
Třináctý Simone Velasco přichází sice z druhodivizního Gazpromu, kde byli v roce 2021 jeho spolujezdci Roman Kreuziger a Mathias Vacek, ale v uplynulé sezóně prokázal výkonnost na úrovni World.
Nejlepším výsledkem Jakoba Fuglsanga bylo 3. místo na Tour de Suisse (2.UWT).
