Závod byl ve skutečnosti rozhodnutý už po 85 kilometrech. Takto daleko před cílem si totiž Tadej Pogačar (UAE Emirates) zlomil zápěstí a musel vzdát. Slovinec zakončil jarní sezónu tím nejhorším možným způsobem, který možná naruší jeho přípravu na léto a na Tour de France. Pogačar se po konzultaci s lékaři rozhodl k operativnímu zákroku, který by měl léčbu zápěstí urychlit. Pogačarův incident změnil dynamiku závodu. V hlavním poli zůstal jediný favorit - Remco Evenepoel (Soudal Quick-Step).

Silný Soudal Quick-Step připravil Evenepoelovi příležitost k útoku  

Tým Soudal Quick-Step si rychle uvědomil, že zodpovědnost nad vývojem závodu je už pouze na nich. Mauro Schmid, Pieter Serry, ale také Julian Alaphilippe odvedli spoustu práce před závěrečnými šesti desítkami kilometrů. Pak už to bylo jen na Louisi Vervaekem a Ilanu Van Wilderovi. Jedenáctičlenný dlouhý únik neměl velký vliv na vývoj závodu, ale útok Jana Tratnika (Jumbo-Visma) už 85 kilometrů před cílem mohl být docela nebezpečný. 

Tratnik postupně dojel všechny původní uprchlíky a udržel se pouze Simone Velasco (Astana Qazaqstan). Soudal Quick-Step se dařilo držet odstup pod jednu minutu a v hlavním poli se nikdo nesnažil o další útoky. Pouze Bauke Mollema (Trek-Segafredo) zrychlil 46 kilometrů před cílem, ovšem jeho pokus trval jen pár vteřin. Poté už se čekalo na stoupání La Redoute, 35 kilometrů před cílem. Před rokem zde Evenepoel zaútočil a dojel do cíle sám. To se mělo opakovat i letos. 

Pidcock vzdoroval jen chvíli 

Ve stoupání La Redoute byl dostižen Tratnik a silný Van Wilder roztrhal peloton. Zatímco soupeři trpěli, Evenepoel se rozhlížel kolem sebe a rozmýšlel se, kdy zaútočit. Když zabral poprvé, uklouzlo mu na mokré silnici zadní kolo, proto počkal pár sekund a nastoupil podruhé, teď už pořádně. Nikdo se mu neudržel v háku, ale Tom Pidcock (Ineos Grenadiers) byl na vrcholu jen kousek za ním a v technickém a mokrém sjezdu si mistra světa dojel.

Střídat s ním samozřejmě nechtěl, i když ho k tomu Evenepoel vybízel. Nedaleko za nimi se totiž točili Mattias Skjelmose a Giulio Ciccone z Trek-Segafredo a za nimi několik dalších skupin. Evenepoel nezvolnil, pokračoval svým vlastním tempem a v mírném stoupání 30 kilometrů před cílem utrhl Pidcocka z háku. Ani se nemusel moc snažit, nejdříve si odpadajícího Pidcocka ani nevšiml. Angličana opět zastavil "hlaďák", jak se mezi cyklisty říká. Vzal si proto bidon, natlačil do sebe gel a počkal na Cicconeho a Skjelmoseho. 

V posledních 30 kilometrech se závodilo už jen o druhé místo. Evenepoel navyšoval náskok a na mokrých silnicích ani nemusel riskovat. Vzadu se postupně posjížděl celý peloton a ve stoupání Roche aux Faucons zaútočil Ben Healy (EF Education-EasyPost). Nejdříve se ho snažil pokrýt Pavel Sivakov (Ineos Grenadiers), ale nakonec se vykrystalizovala nejsilnější trojice pronásledovatelů. S Healym se udržel Kolumbijec Santiago Buitrago (Bahrain Victorious) a nedlouho poté si je dojel oživený Pidcock.

Evenepoel slavil daleko před cílem 

Světový šampión jel s náskokem minuty a půl na vedoucí pozici, poslední sjezd projel bez risku a závěrečné kilometry mohl slavit své druhé vítězství na Lutych-Bastogne-Lutych. Získal první vítězství v duhovém dresu, v předchozích etapových závodech totiž vítězil v dresech lídra některých soutěží. Vítězství na Lutychu obhájil jako první po 25 letech. Naposledy to dokázal Michele Bartoli v roce 1998.

Healy věděl, že v triu pronásledovatelů je nejslabším sprinterem a proto nastoupil v posledním kilometru závodu, ale Pidcock jeho pokus pokryl a následně porazil Buitraga ve spurtu a skončil druhý. Na Healyho zbylo nepopulární čtvrté místo. Z další skupiny odskočil Valentin Madouas (Groupama-FDJ) a dojel na pátém místě.

Vítězství oslaví hranolkami

"Možná si dám hranolky," smál se Evenepoel v cíli závodu. "Zeptal jsem se dietologa, jestli si je dneska můžu dát. S radostí souhlasil," dodává Belgičan, jehož už brzo čeká ještě důležitější cíl - Giro d'Italia. "Byl to těžký závod kvůli chladu a dešti v posledních hodinách. Silnice byly extrémně kluzké. Na La Redoute mi dokonce na chvíli podklouzlo zadní kolo. Poté jsem věděl, že musím urvat co nejvíce času, a převzal jsem kontrolu nad závodem."

"Můj tým odvedl skvělou práci," pochválil kolegy. "Závod jsme kontrolovali, a to i přes útoky Jumba. Je to vítězství celého týmu. Je kouzelné vyhrát v duhovém dresu. Teď mám pěknou fotku, kterou si můžu pověsit do pokoje."