"Před rokem jsem v tomto období slavil nejdůležitější vítězství své kariéry, Paříž - Roubaix. Nikdy by mě nenapadlo, že se o rok později ocitnu tváří v tvář jednomu z nejnáročnějších okamžiků, které přede mě život postavil. Ale je to můj život, za který chci být vděčný, život, který jsem riskoval a který mi dal druhou šanci," říká Colbrelli o předčasném konci své kariéry.
"O svém vítězství v pekle severu budu moci vyprávět svým dětem. Právě jim, své rodině a všem svým nejbližším vděčím za svůj nový život. Od nich čerpám sílu přijmout tento okamžik, kdy se musím vzdát šance vyhrát na Grand Tour nebo Kolem Flander, což je můj celoživotní sen," pokračuje Colbrelli. Lékaři Italovi doporučili nepokračovat ve sportovní kariéře a neriskovat život.
"Po tom, co se stalo v Katalánsku, mě naděje, že budu moci být i nadále profesionálním jezdcem, neopustila, i když byla minimální. Věděl jsem, že cesta zpět bude s defibrilátorem obtížná. V Itálii to není zákonem povoleno. S podporou lékařského personálu týmu, řízeného doktorem Zaccariem, jsem se přesto nevzdával. Pokračoval jsem v jízdě na kole pod přísným lékařským dohledem a absolvoval několik návštěv a konzultací s odborníky v oboru. Mezi nimi i s ředitelem univerzitní kliniky v Padově, profesorem Corradem a hodnocení provedli také ti, kteří sledovali podobné případy, jako například fotbalisty Christiana Eriksena, který má stejně jako já defibrilátor a obnovil svou profesionální kariéru. Ale cyklistika není fotbal. Je to jiný sport, jezdí se venku po silnicích. Nehrajete na fotbalovém hřišti, kde v případě potřeby mohou být zásahy lékařského personálu okamžité. Jejich tréninková činnost probíhá pod dozorem, zatímco v případě cyklisty se často ocitáte celé hodiny sami na málo frekventovaných silnicích."
Aby se mohl vrátit k závodění na profesionální úrovni, musel by si nechat odstranit defibrilátor: "Přiznám se, že jsem o tom uvažoval. Ale jak už bylo řečeno, cyklistika je jiná než fotbal. Především je ale odstranění defibrilátoru v rozporu s lékařskou praxí a znamená odstranění záchranného prostředku, který je nezbytný jako sekundární prevence. Je to příliš velké riziko. Riziko, které si nemohu dovolit podstoupit. Moc velké riziko pro mě, pro Adelinu, pro Vittorii a pro Tomasa. Pro mé rodiče."
"Loučím se s cyklistikou a snažím se na to dívat s úsměvem, i když loučení po takové sezóně, jako byla ta loňská, bolí. Byla nejlepší v mé kariéře. Poznal jsem, co mi život nabízí a co mi bere. Ale také mi to vrací v jiné podobě. V cyklistice zůstanu s týmem Bahrain Victorious. Budu ambasadorem našich partnerů, budu úzce spolupracovat se závodníky a budu se dělit o své zkušenosti se svými týmovými kolegy."
Milan Erzen, ředitel Bahrain Victorious, potvrdil pokračující spolupráci: "Sonny je součástí tohoto týmu od samého začátku. Je to šampión a já jsem rád, že jsme mu mohli poskytnout podporu k dosažení neuvěřitelných výsledků. Nejdůležitější je, že je Sonny zdravý. Jsme rádi, že s námi Sonny bude pokračovat a bude se dělit o své zkušenosti s naším profi týmem a development sestavami."