Nokere Koerse se jezdí už od roku 1944 a ve Flandrech se jedná o populární semiklasiku. Ženy čekalo celkem 129 kilometrů a očekával se hromadný dojezd a spurt o vítězství. Tým Liv TeqFind proto nasadil dvě sprinterky, Italku Rachele Barbieri a Češku Terezu Neumanovou. Dráhařka Barbieri byla vyvolenou závodnicí do případného spurtu, ale už na začátku závodu musela odstoupit kvůli nemoci. Tým proto přešel na plán B a v jeho středu byla česká mistryně.
Neumanová se této role ujala velice dobře, až do konce závodu bojovala o pódium. "Původním cílem bylo podpořit Rachele a dovézt ji na co nejlepší pozici do spurt. Ale už ráno jsme věděli, že se necítí úplně fit. Navíc Nokere Koerse je prostě těžký, technický závod, ve kterém musíte často počítat s nečekanými momenty. Takže jsme myslely na několik scénářů a byly jsme připravené," řekla Neumanová po dojezdu závodu.
O vítězství se nakonec nespurtovalo, protože nikdo neměl na nejlepší belgickou cyklistku Lotte Kopecky (SD Worx). Sedmadvacetiletá klasikářka a dráhařka unikla sama a dojela s náskokem půl minuty před pelotonem. Kopecky své vítězství neslavila, protože v sobotu přišla o bratra Seppa a na start se postavila, aby na rodinnou tragédii chvíli zapomněla. "Nebyly to lehké dny, ale nemá smysl věšet hlavu a sedět na sedačce. Chtěla jsem z toho vytěžit maximum a docela se to povedlo. A s těma nohama, co jsem dnes měla, jsme myslím jeli dva," narážela na svého zesnulého bratra.
Za zády pozdější vítězky se bojovalo o zbylá místa na pódiu. A do tohoto boje se zapojila i Neumanová. "V posledním kole okolo Nokere jsem se cítila silná. Útočilo tam několik závodnic, včetně velkých jmen. Věděla jsem, že musím jet s nimi, absolutně jsem je nechtěla pustit a vrhla jsem tam všechny síly. Ve finále to byl boj o nejlepší pozice. Na rovných úsecích jsem se snažila pokaždé o kousek popojet dopředu a také po každé zatáčce se skupina promíchala. V dlouhém závěrečném sprintu na Nokerebergu jsem do toho dala všechno."
Stačilo to na 12. místo. Neumanová je se svým výkonem spokojená, dodává jí sebevědomí směrem k nadcházejícím závodům: "Osobně si z Nokere Koerse odvážím velmi dobrý pocit. Byla to moje teprve třetí dlážděná klasika v životě a první po dvou letech. Jako tým jsme si předem slibovali víc. Pódiové umístění bylo možné, kdybychom se drželi plánu A. S okolnostmi jsme se však vypořádali dobře."
Ve spurtu byla nejlepší Lorena Wiebes (SD Worx) a doplnila tak svou týmovou kolegyni na stupních vítězek. Pro třetí místo si dojela Marta Bastianelli (UAE ADQ).
Festival pádů ovládl Merlier
Mužský závod skončil očekávaným spurtem a vítězstvím největšího favorita, ale v závodě se toho dělo opravdu hodně. Především nebyla nouze o pády. Na úzkých silnicích a kostkách se padalo v každém ze závěrečných okruhů. Nokere Koerse pravidelně končí spurtem, to však nijak nebránilo závodníkům v útocích. Aktivní byl hlavně tým Lotto Dstny. Několikrát na dlažbě nastoupil Victor Campenaerts, také však dvakrát spadl.
Do krátkého úniku se dostal Mathias Vacek (Trek-Segafredo), ale jeho skupina nespolupracovala a do sólového pokusu 21 kilometrů před cílem vyrazil Jasper De Buyst (Lotto Dstny). A vydržel tam dlouho, tým Soudal Quick-Step s Josefem Černým ho dojel 12 kilometrů před cílem. Do dalšího sólového úniku a možná ještě nebezpečnějšího, se 10 kilometrů před páskou vydal Samuel Watson (Groupama-FDJ). Jeho týmoví kolegové zablokovali na úzké silnici peloton a mladý Brit najel až 20 sekund náskoku.
Jenže neměl dost sil, musel si dát energetický gel a bylo zřejmé, že by v úniku byl potřeba někdo v lepší formě. Třeba Florian Vermeersch (Lotto Dstny), který zaútočil 5 kilometrů před cílem a vzal s sebou Sepa Vanmarckeho (Israel-Premier Tech) a Laurance Pithieho (Groupama-FDJ). Mezitím docházelo k pádům, 7 kilometrů před cílem pohasly naděje Kadena Grovese (Alpecin-Deceuninck), jednoho z favoritů. Později šel k zemi Gerben Thijssen (Intermarché-Circus-Wanty), také velmi rychlý cyklista.
Vermerrschovi, Vanmarckemu a Pithiemu se nepodařilo dotáhnout únik až na cílovou pásku. Na kostkách Nokerebergu se totiž zezadu přiřítil Merlier a s přehledem porazil Edwarda Theunse (Trek-Segafredo) a Milana Mentena (Lotto Dstny). Černý s Vackem tedy pomohli svým lídrům na pódium. Merlier ocenil přínos především Berta Van Lerbergheho: "V posledních dvou kolech se závodilo naplno a bylo těžké závod kontrolovat. Měli jsme ale velmi silného Van Lerbergheho, který vše urovnal. A také se mu povedlo rozjetí spurtu. To byla opravdu prvotřídní práce. Bylo to téměř nepopsatelné. Být za ním je sen."
"Můj sprint nebyl tak dobrý jako loni, ale stačilo to," vzpomněl si na loňský ročník. "Řekl jsem Bertovi, aby už neváhal, protože jsme trochu ztráceli. Udělal to výborně, dovezl mě tak, jak jsem chtěl. Pak jsem za to vzal a to mi stačilo až do cíle."
