Po dvouleté pauze v letech 2017 a 2018 se loni tento závod vrátil do závodního kalendáře. Jde o závod třetí kategorie (1.1), takže v přehledu minulých vítězů nenajdeme zase až tolik známých jmen, ale zvláště v prvních letech se ho nestranili. Hned třetí ročník (1982) ovládl Bernard Hinault (desetinásobný vítěz Grand Tour), o rok později zde vyhrál Jan Raas (mj. pětinásobný vítěz Amstelu, který má také celkem 10 etap z Tour), a po něm se do listiny vítězů zapsal Eddy Planckaert (10 etap z Vuelty, vítěz Flander 1988 atd.), který zde pak vyhrál ještě o dva roky později atd. 

Výraznou českou stopu zde zanechal v roce 1996 Ján Svorada, když se postavil na druhý stupínek za vítězného Fabia Fontanelliho (mj. 4 etapy z Gira). 

V loňském ročníku se nejvíc dařilo Anthony Turgisovi (Direct Energie), který odjel z hlavní skupiny a pak i ze čtyřčlenného úniku s Romainem Cambaudem (Delko Marseille) a už nebyli dostiženi. Sprint z první početnější skupiny pak vyhrál Tom Van Asbroeck (Israel Academy). Zajímavostí je i to, že v téže skupině na 33. místě dorazil do cíle jako jediný ze svého alžírského týmu Sovac tehdy 47 letý Davide Rebellin. 

Letos se na start postaví 15 týmů (8 francouzských) po 7 lidech, z toho 4 jsou z World Tour. V týmu Groupama-FDJ by měl být nejlepší Valentin Madouas (8. z loňského Amstelu a 11. z Paris-Nice). AG2R posílá poměrně velmi silnou sestavu. Vloni nejlépe postaveným byl Benoit Cosnefroy (mistr světa U23 2017). Cofidis vysílá silnou vrchařskou ekipu v čele s bratry Herradovými (Jesús vítěz etapy na Vuletě 2019) a Nicolasem Edetem (vítěz vrchařské soutěže na Vueltě 2013). 

Přiměřené ambice dává najevo svou sestavou i NTT s lídry Boason Hagenem (78 vítězství v kariéře, z toho 4 v etapách Grand Tour) a Michaelem Valgrenem (Omloop a Amstelu 2018), byť v jejich případě půjde především o přípravu na důležitější závody, které mají v plánu. K nim tým nominoval velmi dobrého vrchaře O´Connora, zkušeného Thomsona (v týmu od jeho založení), allroundera Michaele Gogla a nováčka Stokbra (vítěz třiadvacítkových Flander z loňského roku). 

Turgis a Combaud na špici čtyřčlenného úniku (2019)

Chybět nebude obhájce vítězství Turgis, s nímž v dresu Total Direct budou pravděpodobně patřit k favoritům Lilian Calmejane (loni 6.) a Jonathan Hivert (loňský vítěz GP Miguel Indurain). V sestavě NIPPO DELKO One Provence bude na startu také loni druhý Romain Combaud. V Circus-Wanty Gobert budeme zvědavi na Jana Bakelantse, zda se mu povede ještě dostat na bývalou úroveň, nebo už jen dojíždí svou cyklistickou kariéru. Víc lze ovšem sázet na Aimé De Gendta, loni 10., a poté např. 2. na Le Samyn za Sénéchalem a před Terpstrou. Uvidíme také, jak se povede Arthuru Vichotovi v dresu B&B Hotels, který má osmiletou praxi ve World Tour a v roce 2017 tady vyhrál. 

Exotiku bude zastupovat Cambodia Cycling Academy, sice se silnou francouzskou stopou (koloniální vazby se nezapřou), ale i s dvěma Kambodžany v sestavě. České fanoušky by mohl zaujmout ještě Milan Menten (23) v sestavě Sport Vlaanderen, který  tady loni dojel 8. a jenž v roce 2017 brázdil naše silnice na Okolo jižních Čech tak dobře, že skončil 5. za Josefem Černým. 

Závod měří 145 km a v jeho průběhu cyklisté nastoupají 2.500 výškových metrů. Do cesty se jim postaví pět delších stoupání, mezi nimiž hraje prim Petit Galibier (Col de Espigoulier), který je dlouhý 11 km a v jeho průběhu je nutno překonat 500 výškových metrů. Ten ale přijde na řadu už na 55. km. Bude důležitou přípravou před finále závodu, kdy na posledních 40 km bude nutno přejet dva těžší kopce: nejprve 4 km a poté 9 km, oba s převýšením zhruba 300 metrů. Z posledního kopce následuje 10 km sjezd do cíle na stadion Vélodrome v Marseille.

Své může v tomto ročním období, byť na samém jihu Evropy, sehrát počasí. Loni dojížděli v dlouhých návlecích a zimních rukavicích. Pořadatelé jsou připraveni i na variantu, že v případě nepříznivého počasí se na všechny kopce nemusí dostat.