Honzo, tvůj odchod z Bory nebyl úplně přátelský. Ty se znáš dobře se Samem Bennettem, který měl letos také hodně potíží s odchodem z tohoto týmu.

Pokud mám informace, tak Bora tvrdila, že měli ústní dohodu ohledně budoucí sezóny. Jenže Sam nedostal prostor na Giru, kde upřednostnili německého sprintera Ackermanna. Nejel ani na Tour, kam jel Peťo Sagan. Mezi profesionály je Vuelta vnímána opravdu až jako nejméně důležitá z Grand Tour. Pro sprintera Samových kvalit není Vuelta dostatečným ohodnocením. Jsem rád, že celá záležitost pro něj nakonec dopadla tak, jak dopadla. Odešel do Deceuninck – Quick Step, kde by měl dostat příležitosti, které odpovídají jeho výkonnosti a výsledkům. Zajímavé bude sledovat jeho souboje s Ewanem a Vivianim už teď v lednu na Tour Down Under.

Vypadá to, že na postupy vedení tohoto týmu nemáš zcela pozitivní pohled?

Ono to není poprvé, co se takhle zachovali. Před pár lety Bartoszi Huzarskému v první půlce sezóny ústně slíbili, že v týmu zůstane a nové angažmá si hledat nemusí. Jenže v září mu pak řekli, že už mají plno. Ukončilo mu to kariéru. Zajímalo by mě, kdyby se on tehdy odvolal k arbitráži, jak by to dopadlo. Na těchto příkladech je vidět, že tým má jednoznačně dominantní postavení a jezdec se leckdy jen těžko může bránit.

To, že týmy stále více tlačí nejen na výkonnost, ale na obchod, se netýká určitě jen Bory. Koneckonců nedávno o tom otevřeně mluvil i Peter Sagan v tom smyslu, že týmy stále více upřednostňují komerční aktivity a sportovní výkon už není zdaleka jediným a prvořadým ukazatelem.

Souhlasím a vnímám to jako problém vrcholové cyklistiky. Výkonnost už dlouho není na prvním místě. Jde v první řadě o byznys a zájmy sponzorů. Pak teprve přichází na řadu kvalita závodníka. A to ještě musí mít ty správné kontakty. Hodně záleží na tom, jak moc si dokáže svým chováním získat vlivnější osoby na svou stranu. Letos se prý hodně týmů zajímalo o maďarské jezdce.

V souvislosti s Girem, předpokládám?

Přesně tak. I když jejich výsledky a kvality nejsou až tak dobré. Z pohledu managementu to plně chápu, kvůli sponzorům potřebují, aby byl jejich tým na Giru něčím zajímavý. Maďarská média si pak jistě všimnou, že ten a ten tým má v sestavě Maďara. Ale hodně dobrých i lepších kluků je na tom potom bitých.

S loňským startem Gira v Izraeli to bylo asi podobné?

Poprvé v historii tehdy startoval na Giru izraelský tým a je jasné, že museli postavit místní kluky. Jenže jeden z nich skončil už v 5. etapě a druhý jezdil na chvostu. Vedení týmu je pod velkým tlakem, kvalita týmu jde na úkor sponzorských zájmů dolů. A to mi nepřijde dobré.

Když už mluvíme o tom, co podle tebe není prospěšné, máš ještě nějaké další téma?

Vytrácí se opravdové souboje, taktizování, improvizace, zkušenosti. Máte vysílačku, nemusíte nebo dokonce nesmíte skoro přemýšlet. Jen na kolo posadíte výkonného jezdce, který může být úplně „dutý“. Pokyny dostává do ucha. A pokud takhle začne dvacetiletý kluk, nemá kde se naučit nejzákladnější dovednosti cyklistiky, jako je chytrost, zkušenost, dovednost číst závod, správně reagovat na vývoj závodu atd. V podstatě dostane vysílačku a dělá cvičenou opici na dálkové ovládání.

Jak je to u vás v Elkov-Kasper?

Více jak v polovině závodů vysílačky nepoužíváme. Můžeme závodit v tom pravém slova smyslu. A to mě baví a vyhovuje. Mladí kluci u nás možnost naučit se závodit mají. A já s Lojzou jim občas nějakou tu radu přidáme. Přece jenom toho máme už hodně za sebou, a myslím, že hodně ještě před sebou, protože nás to pořád hrozně baví. A výsledky taky pořád máme. 

Letos se stala novým titulárním sponzorem hradeckého týmu stavební společnost Kasper. Fanoušky pořád zajímá, jestli by to nešlo o stupeň výš, do ProConti?

Majitel společnosti Kasper podporuje náš tým, stejně jako pan Vodička ze společnosti Elkov, dlouhodobě. Takoví lidé jsou pro sport moc prospěšní! Ale co se týče postupu, jednou sportovní ředitel Vladimír Vávra řekl, že raději budeme bohatým kontinentálním týmem, než chudým prokontinentálním. A to je myslím rozumné. Každý, kdo umí počítat, to pochopí. Musely by se jezdit dva závodní programy, bylo by dvakrát víc personálu, dávají se vyšší záruky UCI atd. Prostě náklady by vzrostly mimořádně. V Česku asi není partner, který by byl ochotný tohle zafinancovat. 

Honzo, je ti 35 let, už pokukuješ po konci kariéry?

Jediným důvodem pro to, abych skončil, je v současné době rodina. Chtěl bych být víc se synem. Ale výkonnost mám pořád velmi dobrou. Stačí se podívat na výsledky a porovnat je s kluky třeba o deset let mladšími. Nebyla by škoda tohle zahodit? Dokud mi to bude jezdit a bude mě to bavit, tak chci pokračovat. Občas mě v médiích nazvou veteránem. Pokud tím chtějí říci, že je obdivuhodné, že v pětatřiceti stačím, ale i porážím mladší kluky, pak mě to těší. Jestliže tím chtějí říci, že jsem starý a zacláním, pak je jednak odkážu na výsledky třeba z loňské sezóny a jednak připomenu, že nikoli věk, ale výsledky by měly rozhodovat. I ve světovém pelotonu jsou i starší borci a jakou mají výkonnost! V kolika že vyhrál Valverde světový titul? Za veterána se nepovažuji, a ani se tak necítím.

Letošní sezóna je olympijská. I po ní máš před sebou ještě řadu let, kdy můžeš být konkurence schopný. Co ale až konec opravdu nastane?

Dám si určitě pár měsíců volno. Nebudu nic dělat. V klidu si budu užívat obyčejné věci jako vyzvedávat dítě ze školky nebo si uklidím ve sklepě. Ale jak jsem řekl, necítím se a pořád nepatřím do starého železa. A rád bych to dokázal i na olympiádě v Tokiu!