Jan Bartoš: Galapágy? První, co spatříte, jsou lachtani na lavičkách v přístavu

„Už 13 let považuji Ekvádor za svůj druhý domov,“ říká Jan Bartoš, jehož agentura Ecuadmc poskytuje turistům služby v Ekvádoru. Jan Bartoš má ekvádorské občanství a šestkrát sedmkrát ročně pobývá na Galapágách, které jsou podle jeho slov doslova živou přírodní laboratoří. A právě o Galapágách jsme si s Janem Bartošem povídali. Řeč byla o úchvatné galapážské fauně, drahých okružních turistických plavbách, o tom, jak se lze na Galapágách pohybovat i o potížích, které v současnosti Galapágy trápí.

Představte na úvod Galapágy…

Galapágy jsou součástí Ekvádoru, který už 13 let považuji za svůj druhý domov. Je to daleký kout Země, který oplývá neskutečným přírodním bohatstvím, má unikátní ekosystém, jedinečný i ve světovém měřítku. Galapágy jsou doslova živou přírodní laboratoří, v níž lze pozorovat Darwinovu teorii, to, jakým způsobem se příroda mění v krátkém časovém úseku.

Člověk se podívá na internet a vidí fotky lachtanů a leguánů v naprosté blízkosti turistů, zvířata se lidí nebojí. To je nepochybně pro turisty obrovské lákadlo. A vážně jsou ti lachtani téměř všude?
Jsou úplně všude. Jsou to mořští savci, pohybují se mezi všemi ostrovy, člověk vystoupí na molu, a první, co spatří, jsou lachtani povalující se na lavičkách v přístavu. Na Galapágách žijí dva druhy – lachtan mořský a lachtan galapážský. Jejich kolonie jsou obrovské, protože mají dostatek potravy skrze studený Humboldtův proud. Nejen lachtani, zvířata na Galapágách nemají takové přirozené nepřátele, aby musela mít obavy, navíc vůči lidem, kteří na Galapágách v intenzivnější míře působí až posledních 50 let, si zvířata si nestačila vyvinout obranný mechanismus, neměla to zapotřebí. Ovšem Galapágy mají přísná pravidla pro turisty, ti musejí dodržovat úřady stanovenou minimální dvoumetrovou vzdálenost od zvířat. Každopádně do bezprostřední blízkosti zvířat se dostanete, jak na souši, tak pod vodou, a tato setkání patří k nezapomenutelným zážitkům z Galapág.

Galapágy jsou souostrovím pro bohaté. Především atraktivní okružní plavby po ostrovech jsou extrémně drahé. Platí, že čím více zaplatíte, tím více uvidíte?
Ne. A to je důvod, proč se lidé často obracejí na někoho s lokální znalostí. Jedna věc je totiž komfort na lodi, velikost kajut a vybavení, ovšem co hraje nejdůležitější roli, je itinerář plavby. Všechny ostrovy nejsou stejné, národní park reguluje pohyb lodí po Galapágách tím způsobem, aby nedocházelo k přeexponování jednotlivých lokalit, takže každá loď má skladbu itineráře nastavenou tak, aby v něm byly více i méně atraktivní lokality. Jezdí se především osmičky východozápadní nebo severojižní, itineráře jsou rozděleny na 4, 5, 8 až 14 dnů. Pokud člověk zvolí nejobvyklejší pětidenní plavbu, je nutné dbát na to, aby v itineráři bylo zahrnuto co nejvíce zajímavých lokalit, zvláště, má-li zájem o konkrétní druh fauny. Nemá smysl pohybovat se pouze po čtyřech obydlených ostrovech, když už se vydáte tak daleko.

Zbytek článku a fotogalerie

Diskuze k článku

Pro přidávání příspěvku se prosím přihlaste

Podporují nás