Ani druhý týden Tour de France neotřásl suverenitou Tadeje Pogačara. Slovinský cyklista vede před posledními šesti etapami s náskokem 5:18 před Rigobertem Uránem a v kopcích se ani nemusí snažit, aby mu nikdo neujel. Jezdí defenzivně a pouze hlídá nástupy nejbližších soupeřů. Souboj o žlutý dres už nejspíš neuvidíme, ale o zbylá dvě místa na stupních vítězů bude ještě rvačka.
Ineos má problém
Ineos Grenadiers se v nedělní etapě v Andoře pokusil s celkovým pořadím něco udělat. Pomocníci Richarda Carapaze rozjeli v posledních stoupáních tak vysoké tempo, že se zbavili všech domestiků Tadeje Pogačara. Ale neutrhli nikoho z Carapazových klíčových soupeřů. Michal Kwiatkowski, Geraint Thomas a Jonathan Castroviejo předvedli výborný výkon, ale Carapaz z toho nevytěžil nic. A těžko říct, jak by také mohl. Ekvádorec není nejlepším mužem závodu a v závěru rozhodovala individuální výkonnost.
Bylo naivní myslet si, že když použijí celý svůj tým, Pogačara to jakkoliv ohrozí. Jenže Ineosu už jde nejspíš o něco jiného, ačkoliv to zatím nepřiznali. Carapaz je v celkovém pořadí až čtvrtý, ztrácí sice jen jednu sekundu na třetího Jonase Vingegaarda a 15 sekund na Rigoberta Urána, ale je z nich nejhorší časovkář a sobotní chronometr na 30 kilometrů bude pravděpodobně rozhodovat.
Ineos má tedy daleko nejen ke žlutém dresu, ale také k pařížskému pódiu. Ineosu hrozí, že skončí čtvrtý celkově a nevyhraje žádnou etapu. A to by byla pro tak silný celek katastrofa. Jenže na letošní Tour se jim nedaří skoro nic. Britové měli mít kolektivně jednoznačně nejlepší sestavu, jenže spíše na papíře, ve skutečnosti to nakonec není nic moc. Geraint Thomas vypadl z pořadí kvůli pádu, nevýrazný je Richie Porte, úplně neviditelný a zbytečný je Tao Geoghegan Hart, nezáří ani ostatní. Nemusí to dopadnout dobře.
Vingegaard nejlepší mezi ostatními
Urán a Vingegaard jsou v rozhodně lepší pozici. Kolumbijec Urán závodí svým obvyklým způsobem, kdy vůbec neútočí a čeká na slabší chvíle soupeřů. Už jednou mu tato taktika vynesla druhé místo na Tour de France a letos může tento úspěch zopakovat. A samozřejmě mu to stačí, vždyť je to velký úspěch pro něj i celý tým EF Nippo. Chtít za každou cenu porazit Pogačara by nebylo rozumné. 
Dán Vingegaard se na své první Tour v životě nečekaně dostal do role lídra týmu Jumbo - Visma. To nečekal nikdo a nizozemský celek jako kdyby nevěděl, jak s tím naložit. Vingegaard nemá týmovou podporu, v nedělní etapě se do úniku dostali tři jezdci Jumbo - Visma, zatímco v pelotonu s Vingegaardem zůstal jen klasikář Mike Teunissen. A ten brzo odpadl.
V takové situaci ho byť jen malý technický problém mohl stát místo na pódiu. Naštěstí žádný problém neměl a Sepp Kuss etapu vyhrál, ale bylo to od Nizozemců rozumné? Vingegaard si zaslouží větší podporu, je druhým nejlepším vrchařem na Tour a skvělým časovkářem. Může skončit druhý celkově. Kdyby měl Pogačar nějaký problém, mohl by dopadnout i líp. Jenže to vypadá, že v Jumbu ho neberou moc vážně.
Etapová vítězství mají obrovskou cenu i pro Jumbo - Visma, o tom nepochybuji, ale teď už je čas chránit Vingegaarda a vychovat z něj nástupce Primože Rogliče.
Zbylí bojovníci
Průběžné pátý Ben O'Connor je mezi nejlepšími v podstatě náhodou, ale bojuje a drží se. V etapě do Andory mu pomohl protivítr, stejně jako dalším jezdcům. Ve stoupání Port d'Envalira se skupina favoritů neroztrhala především kvůli větru. O'Connor je outsiderem, na třetí místo sice ztrácí málo, pouze 26 sekund, ale obrovským úspěchem by bylo dokončit Tour i v Top 5.
O'Connor by měl být příkladem pro Urána, Vingegaarda a Carapaze, že je třeba soustředit se i na nebezpečné uprchlíky. Pogačara už závodníci jako O'Connor a Guillaume Martin neohrozí, ale klidně by se nějaký šťastný uprchlík mohl dostat do Top 3 a už v ní zůstat. Martin byl v kopcích nebezpečný, ale nezvládl sjezd. Francouz je obecně dost přeceňovaným závodníkem, není moc úspěšný v celkovém pořadí a nevyhrává ani etapy. Jako lídr týmu WorldTour se zatím neosvědčil. Přesto by si jezdci usilující o druhé a třetí místo měli dát na uprchlíky pozor.
Pro Wilca Keldermana a Enrica Mase je to trochu jiné. Oba už se dostali na pódium závodů Grand Tour, Kelderman byl třetí na Giru a Mas druhý na Vueltě. Loni se španělský vrchař dostal až na páté místo na Tour a byl spokojený. Ale letos by měl chtít víc. Jenže už to má docela daleko. Na Vingegaarda ztrácí 1:39. A další čas ztratí v časovce. Bude muset být aktivní v horách a mít skvělý konec Tour, aby se dostal na pódium. Ale je to velmi nepravděpodobné.
Průběžně sedmý Alexej Lucenko je velkým překvapením závodu, ale je rád, že se drží v první desítce. Větší ambice mít nemůže. Těžko říct, zda s tím bude spokojena Astana. Kazaši na Tour přijeli pro etapová vítězství, zatím žádné nemají a přitom mají velmi silný tým. Lucenko na etapy útočit nemůže, protože brání své umístění, ale vítězství v některé etapě má větší hodnotu než sedmé místo celkově.
Největším překvapením na letošní Tour ovšem nejsou výkony Vingegaarda, Lucenka nebo O'Connora, ale poměrně nízká úroveň výkonů jezdců v první desítce. Pogačar nemá konkurenci především kvůli slabším výkonům jeho soupeřů. Myslí si to například Iňigo San Millán, trenér Tadeje Pogačara, který se o tom rozpovídal v rozhovoru s Velonews.com. Tour jednoduše chybí zdravý Primož Roglič a Egan Bernal v nejlepší formě. Ale jejich souboj s Pogačarem možná uvidíme už na Vueltě.
