Majitelka trůnu pro královnu cyklistiky zůstává stejná. Lotte Kopecky si poradila se všemi nástrahami počasí i švýcarské krajiny a obhájila titul mistryně světa v silničním závodě. Belgický fenomén z Rumstu nerozhodil žádný nástup dalších favoritek závodu z Nizozemska, Německa, Itálie nebo Spojených států Amerických a ve sprintu šestičlenné skupiny si s přehledem, a také s překvapeným výrazem, dojel pro zlatou medaili. 

„Na začátek bych chtěla popřát upřímnou soustrast rodině Muriel. Minuta ticha na startu, při které jsem viděla švýcarské závodnice plakat, to je něco, co žádná z nás nechceme zažít. Je to velmi smutné. Tento titul je také pro ni,“ začala svou odpověď v oficiálním rozhovoru vítězná Lotte Kopecky.

O něco pozitivněji pak závodnice týmu SD Worx-Protime popisovala samotný závod. „Bylo to vítězství mé psychiky. Vlastně to byl dost otravný den. Pršelo a nebylo vůbec teplo. V kopci jsem se zahřála, ale ve sjezdu jsem okamžitě vychladla a dvě kola před koncem jsem byla promrzlá až na kost. Celý závod jsem se snažila udržet co nejvíce v klidu, i když jsem zrovna tahala za kratší konec,“ rekapitulovala dvojnásobná šampionka.

Minuta ticha a čtyři hodiny boje

Ještě, než se peloton čítající sto devadesát čtyři cyklistek vydal na trasu z městečka Uster do nedalekého Curychu, uctila se za vydatného deště šedesáti vteřinami ticha památka zesnulé Muriel Furrer. Poté už se ale závodnice pustily do boje o cenné kovy z mistrovství světa.

Jak je již na švýcarském šampionátu zvykem, také závod žen odstartoval v rychlém tempu a také dnes se první kilometry neobešly bez pádu. Jednou z cyklistek, které se poroučely na mokrý asfalt, byla reprezentantka Afghánistánu Yulduz Hashimi. Větším reprezentacím se problémy spíše vyhýbaly. To ale nemohla říct česká závodnice Nikola Nosková, která se za jedním z pádů zdržela a v prvním těžším výjezdu do vesnice Binz už počítala větší ztrátu na čelo pelotonu. Ani zbylé dvě české reprezentantky Nela Slaníková a Barbora Němcová na tom ale nebyly o moc lépe.

Vidět byly naopak reprezentace Německa, Austrálie, Slovinska nebo domácího Švýcarska, které měly zastoupení v jednom z úniků, který se snažil o úspěch. Nejaktivnějším výběrem byl ale ten z Nizozemska. Demi Vollering, Marianne Vos, Puck Pieterse, Riejanne Markus, Thalita de Jong, Pauliena Rooijakkers a Mischa Bredewold přijely do Curychu s jasným cílem sundat Lotte Kopecky korunu pro královnu ženské světové cyklistiky.

Rozporuplná taktika oranžových dresů

Nizozemské závodnice, jako by byly unesené vysokým tempem a vývojem závodu, se jedna za druhou pokoušely o úniky z hlavní skupiny. Nejdříve se před ni pokusila dostat Demi Vollering, jaké to je ujíždět v dešti pelotonu si chtěla vyzkoušet také Mischa Bredewold, silný nástup ukázala i Riejanne Markus a pozadu nezůstala ani nejzkušenější členka nizozemského výběru Marianne Vos. A právě poslední dvě jmenované se dokázaly na čele závodu udržet nejdéle. Společnost jim dělaly Belgičanka Justine Ghekiere a Australanka Ruby Roseman-Gannon.

Přestože měly na čele dvě reprezentační kolegyně, neutuchaly ani chaotické snahy zbylých závodnic v oranžových dresech v hlavní skupině. Díky tomu se v těžkém terénu severozápadního Švýcarska z pelotonu stala spíše početná skupina, která při vjezdu do posledního kola čítala jednadvacet závodnic. V ní měly Nizozemky převahu, ale ani tak si nedokázaly smysluplně pomoct. 

Závěrečný ohňostroj v Curychu

Těžké podmínky donutily všechny závodnice sáhnout si až na dno svých sil. Nejvíce ale sršela v posledním okruhu závodu energií Elisa Longo Borghini, která se jako jediná italská závodnice dokázala udržet v hlavní skupině. První tvrdý útok si Italka schovala na metu dvaceti kilometrů do cíle. Na tento manévr dokázala nejlépe zareagovat Nizozemka Demi Vollering. Následně se k italsko-nizozemské dvojici přidala také Liane Lippert, Ruby Roseman-Gannon, Justine Ghekiere a Marianne Vos. Poslední jmenovanou, a překvapivě i závodnice jako Lotte Kopecky, ale o pár set metrů později znovu odpárala Elisa Longo Borghini. 

Tempo ve skupině italské závodnice ale nebylo závratné, a to pomohlo k návratu Chloe Dygert a belgické obhájkyni titulu Lotte Kopecky. Nepříznivý stav věcí zkusila změnit Demi Vollering deset kilometrů před cílem, uplynulých sto čtyřicet kilometrů v sychravých podmínkách ale sebraly nizozemské závodnici z nohou výbušnost, a kromě dvojice Chloe Dygert a Ruby Roseman-Gannon žádné další závodnici problémy nenadělala. 

Jak reprezentantka Spojených států Amerických, tak členka australského výběru, se nevzdaly, využily taktizování vedoucího kvarteta ve složení Elisa Longo Borghini, Demi Vollering, Lotte Kopecky a Liane Lippert a osm set metrů před cílovou páskou se vrátily do hry o medaile.

Závěrečný sprint otevřela z první pozice právě Australanka Roseman-Gannon. Jako první šlápla ostře do pedálů Elisa Longo Borghini, ale ani moment překvapení nepomohl italské závodnici ke zlaté medaili. Pro tu si totiž s přehledem dospurtovala Lotte Kopecky. „Když zaútočily Elisa s Demi na nejtěžším kopci, procházela jsem si krušnými chvílemi. Dokázala jsem to ale naštěstí překonat, vrátila jsem se zpět a v závěru už jsem se snažila nejančit. A ono to perfektně vyšlo,“ zmiňovala belgická šampionka.

Stříbrná medaile putovala do Spojených států jako odměna za snahu pro Chloe Dygert, která po dojezdu dlouhé minuty léčila vydatné křeče stehenní svalu. Bronz pak po těsném souboji s Němkou Liane Lippert vybojovala Italka Elisa Longo Borghini. „Byl to opravdu těžký závod už od startu. Byly tam situace, kdy jsme se snažily dojet úniky. V závěrečném kole jsem si řekla, že zkusím v některém kopci zaútočit. V naší skupině se moc nespolupracovalo, takže když se zvedla Elisa Longo Borghini, musela jsem si to sama dojíždět, a to mě stálo spoustu energie, která by se mi hodila ve sprintu,“ popsala mistrovský závod ze svého pohledu šestadvacetiletá Lippert.

„Bylo to dnes opravdu těžké. V jednom momentu jsem nebyla v dobré pozici, naštěstí jsem se dokázala vrátit zpět a s Riejanne jsme se dostaly až na čelo. Jakmile nás dojely, zkusila jsem odvést nějakou práci pro Demi, ale moc energie ve mně po celém dni nezbylo. Myslím, že v první šestici byly dnes ty nejlepší ženy závodu. Já dnes mezi nimi bohužel nebyla,“ glosovala vývoj sobotního odpoledne také Nizozemka Marianne Vos.

Nizozemský výběr může alespoň těšit fakt, že Puck Pieterse vybojovala zlatou medaili v kategorii do třiadvaceti let. Mistrovský závod v této kategorii se bude nově pořádat od příštího roku, proto dnes, jako již tradičně, startovaly společně s elitní kategorií. Druhé místo za nizozemskou cyklistkou brala Australanka Neve Bradbury a třetí mezi třiadvacítkářkami skončila Němka Antonia Niedermaier.