Lucenkovo vítězství v páté etapě Kolem Ománu s cílem na Zelené hoře bylo už deváté pro Astanu v letošní sezóně. V tom okamžiku neměl žádný jiný tým víc, Mitchelton-Scott a Deceuninck - Quick-Step měli osm. Alexej Lucenko se na tomto úspěchu podílí třemi triumfy, ale je téměř jisté, že už ve čtvrtek přidá další, celkové vítězství.

Forma mistra Kazachstánu je výjimečná. V Ománu je neporazitelný. Zvítězil už ve druhé etapě, když sám unikl a vyhrál i další klasikářský dojezd ve třetí etapě. Před etapou na Zelenou horu, která měla rozhodnout o celkovém pořadí, se řešilo, zda někdo může Alexeje Lucenka porazit. A soupeři o tom měli velké pochybnosti. Sportovní ředitelé se většinou shodovali, že se jede spíše o druhé místo a jejich předpovědi vyšly. Lucenko opět zvítězil a svého největšího soupeře, Domenica Pozzoviva, porazil o jedenáct sekund. „Připomíná mi Morena Argentina," přirovnal Lucenka ke slavnému klasikáři Roberto Damiani, sportovní ředitel týmu Cofidis. „Je opravdu dobrý," řekl zkušený Ital serveru cyclingnews.com.   

Ano, Lucenko je takřka ideálním prototypem klasikáře, zvládá náročné terény, kopce, má dobrou techniku a je rychlý. Jenže v klasikách zatím nikdy pořádně neuspěl. Jeho nejlepším výsledkem je čtrnácté místo na Kolem Flander v roce 2016. A v roce 2017 byl třetí na menší klasice Dwars door Vlaanderen. Zdá se být ideálním typem cyklisty pro Amstel Gold Race, vždyť na této trati v roce 2012 získal titul mistra světa v kategorii U23. Jenže ani tady se mu nedaří, nejlépe skončil na 55. místě. 

K tomu, aby se naplno prosadil v Evropě, mu stále něco málo chybí. Už vyhrál etapy na Paříž - Nice a na španělské Vueltě, ale většinu svých profesionálních vítězství posbíral v Asii. Loňskou sezónu považuje za svoji nejlepší, vyhrál Kolem Ománu, kazašský titul, etapy Kolem Rakouska a Kolem Turecka, ale nejvíce si cení vítězství na Asijských hrách. „Asijské hry v Indonesii byly hlavním cílem sezóny. Vyhrál jsem silniční závod i časovku, i když závody byly den po sobě. Nakonec to nebyl problém, jsme profesionálové. Nebyl jsem si jistý, jestli mám jet i časovku, ale zkusil jsem ji a vyšlo to." 

Je znát, že Lucenko je hrdý na svou zemi a svůj původ. Pochází z stejného regionu jako Alexander Vinokurov, nejslavnější kazašský cyklista a šéf týmu Astana. „Když jsem začal jezdit, všude jsem vídal Alexandrovy plakáty. Jeho úspěchy pro mě byly vždy motivací, chtěl jsem uspět stejně. Ale nezačal jsem s cyklistikou kvůli němu, prostě jsem jen chtěl jezdit na kole."

K úspěchům Alexandra Vinokurova mu stále hodně schází, zatím není ani úplně jasné, jakým typem závodníka je a na jaké závody by se měl zaměřit. „Mým oblíbeným závodem je Paříž - Nice. Mám rád náročné závody, takže i klasiky. Ale mým hlavním cílem v kariéře je vyhrát Mistrovství světa, získat duhový dres." 

Po loňské úspěšné sezóně měl nabídky z jiných týmů, ale jako nejlepší Kazach současnosti neměl důvod odcházet. „Jiné nabídky? Měl jsem jich pár, protože mi končila smlouva s Astanou, ale zůstal jsem, jsem tu zvyklý, necítím tlak, jsem spokojený. Probral jsem to s mým agentem a na další dva roky prodloužil."

Lucenko je jako spousta úspěšných sportovců, kteří pocházejí ze skromných podmínek, aktivní v charitě. „Je to spíš iniciativa mojí ženy Jeleny. Vždy, když přijedu do Kazachstánu, navštívím dětské domovy a ptám se, co děti potřebují a pořídím to, neposílám jen peníze, protože není jisté, kde by skončily. Do Kazachstánu se dostanu jen párkrát do roka, loni jsem tam byl třikrát. Žiju s rodinou v Monaku, moje dcera zde chodí do školy."

Po skončení Kolem Ománu se chystá naplno zaměřit na klasiky. Měl by se účastnit úvodního klasikářského víkendu v Belgii a poté jet do Itálie na Strade Bianche, Tirreno - Adriatico a Milán - Sanremo. Dalších klasik na kostkách se nejspíš nezúčastní, místo toho zamíří do Baskicka na ardenské klasiky. A poté se zaměří na Tour de France.  

Foto Bettini