Dalším, kdo nestačil tempu první skupiny, byl Wackermann. Naopak Rochas se pokusil o sólový atak, ale nebyl úspěšný. Rochas je 24 letý francouzský cyklista, kterého už ve 20-ti letech zkoušeli v AG2R, ale neuchytil se a nyní už třetím rokem nosí dres jeho současného týmu. 5 km před cílem za to vzal Patrick Konrad. Na něj se dotáhl Gregor Muhlberger a nikdo jiný už jim nestačil. 

Pásku protnul první Muhlberger před Konradem (viz titulní foto), s odstupem 16 vteřin dorazil Badilatti. Následoval Rochas (-1:04), Wackermann (-1:41), Brozyna (-3:20) a na 7. místě 48letý Rebellin (-4:18). Hned za ním dojel pouze dvacetiletý Erik Bergstrom Frisk, což ho vyneslo na vedoucí pozici mezi mladíky do 23 let. Pro tým Bike Aid je to po včerejším vítězném prologu další výborný výsledek. 

Borci z Bora hansgrohe se spravedlivě rozdělili: Muhlberger získal etapu, Konrad díky lepšími času z včerejšího prologu žlutý dres. Badilatti je třetí. 

Z český cyklistů uzavřel první desítku výborný Karel Hník (-4:30) z Elkov-Kasper. Velmi dobře zajel Petr Kelemen (CCC Development Team): 12. místo (-5:12) ho posunulo na druhou příčku v soutěži o bílý dres (do 23 let). Třetím Čechem v cíli pak byl  Michal Schlegel na 17. místě (-5:50), druhý muž Elkov-Kasper. Oba kluci hradeckého týmu přispěli k tomu, že Elkov-Kasper se posunul na 2. místo v soutěži týmů!

Bike Aid tahá na špici balíku, Bora a Israel kontrolují.

Po etapě jsme zavolali Danu Turkovi a Karlu Hníkovi: 

Dan Turek: 

Dane, Badilatti třetí. Tým spokojen? 

Ano, spokojenost. Posledních 10 km jsem slyšel Andyho (pozn.: sportovní ředitel René Andrle) ve vysílaččce a takto akčního jsem ho dlouho neslyšel, jak koučoval a povzbuzoval Badilattiho. Večer asi přijde o hlas. 

Jak vypadala tvoje dnešní práce?

Dneska jsem třikrát měnil kolo, takže znám všechna auta v konvoji a bylo to docela ”zábavné”. Na začátku odjeli čtyři lidi, Bora, my a Bike Aid jsme udělali bariéru. Pak ještě odskočili dva lidi, takže jich bylo vepředu šet. Bike Aid dal dva lidi na tahání, ale najednou měla ujetá skupina 6 minut. Proto tam poslala Bora jednoho člověka, stáhlo se to na asi 4 minuty. Já byl záloha, kdyby bylo potřeba tahat. Ale ustálilo se to na 3 minutách a takto se dojelo pod kopec. Tam začala práce pro mě, zhruba 20 minut jsem tahal pro Badilattiho, všichni ostatní od nás zmizeli. Pak jsem si vystoupil a už jen vyjel nahoru (pozn.: 53. místo, -16:16). Závod to byl pěkný, kopec spravedlivý. Zítra to bude o špurtu, takže to budu mít taky hodně práce. 

Petr Kelemen na 12. místě. Dosud jsem si myslel, že je to dráhař, časovkář, tempař, ale že vyjede takto a takový kopec, to mě zaskočilo. 

On je takový univerzál. Postavu má podobnou jako Froome, vysoký, hubený. Mě spíš překvapuje, že je tak rychlý ve sprintu. Bavil jsem se s ním před etapou a říkal, že chce zajet co nejlíp. 

On mě zaskočil I Rebellin. 

Nevím, co bych k tomu řekl. Co vím od lidí, kteří ho znají, tak on umí jezdit na kole a nic jiného ani dělat nechce. Asi bude jezdit nadosmrti. 

Rumunské "Stelvio"

Karl Hník: 

Karle, desáté místo mi přijde hodně dobré. Nebo byly ambice ještě vyšší? 

Dobrý to je. Ale jak se najelo do kopce a rozjela to Bora, tak se mi moc dobře nejelo. Zařadil jsem se proto do druhé skupinky a předek jsme nechali jet. Ve skupině se mnou od nás byl ještě Honza Bárta, Michael Kukrle a Michal Schlegel. Tohle vydrželo až tak do desátého kilometru před cílem, a pak se to začalo na větru postupně dělit a do cíle se dojíždělo po jednom. Mně se závěrečné kilometry jely už líp než začátek kopce. 

Jaká byla týmová taktika a její praktická realizace? 

Jelo se na Michala Schlegela a na mě, tedy vrchaře. Lídr nebyl určený, záleží vždycky na tom, jak to komu sedne. 

Zítra to bude asi o špurtu, ale pak je časovka do vrchu. Jak si věříš? 

Jo, zítra je to rovina, takže se pojede na Frantu Sisra. A v časovce se uvidí, jak to půjde. Dneska se mi v závěru jelo líp, tak třeba se to bude v dalších etapách rozjíždět a bude to ještě lepší. Určitě tam nechám všechno. 

Máte po této etapě nastaveny nějaké konkrétnější cíle, co se například umístění týče? 

Takto si to nestanovujeme. Záleží na momentální formě. Vždycky chceme být co nejlepší. 

Taktika na zítra? 

Samozřejmě necháme Boru, ať to kontroluje. Budeme si hlídat je. A necháme to na závěr, aby se to co nejlíp rozjelo pro Frantu. 

Zúčastňuješ se vůbec rozjížděcího vlaku? 

Moc ne. Na větru mi to moc nevoní. Nechávám to tempařům.  Já bych jim tam spíš překážel (úsměv).

Jako bonus art momentka ze včerejší upršené časovky na dlažbě starého města.