Závod je složen z úvodní časovky na 14 km a šesti etap. Je vygradován podobně jako Grand Tours. Začíná se etapami, v nichž s největší pravděpodobností najdou uplatnění sprinteři, pak přijdou na řadu etapy určené pro výbušné klasikáře, resp. vrchaře, aby předposlední etapa byla určena pro nejlepší jezdce náročných etapových závodů, tzn. především výborné vrchaře. Závěrečná nedělní etapa už je spíše „propagační“, v jejímž závěru se o etapový triumf utkají s vysokou mírou pravděpodobnosti čistokrevní sprinteři.
Úvodní časovka je zcela rovinatá a technicky zcela jednoduchá: jede se tam a zpátky na pobřežní komunikaci Lido di Camaiore. Má tedy jednoho jediného super favorita, jímž je Filippo Ganna (Ineos Grenadiers). Jenže v týmu Quick-Step startuje i Remco Evenepoel, který na nedávno skončeném Volta ao Algarve v dvojnásobně dlouhé a mírně zvlněné časovce ostatní soupeře doslova deklasoval. Takže bude dvojnásob zajímavé sledovat souboj dvou gigantů této disciplíny. Samozřejmě nejsou jedinými skvělými časovkáři na startu, tudíž o nějaké to překvapení oproti papírovým předpokladům se mohou postarat např. Asgreen (Quick-Step), Affini (Jumbo-Visma), Bjerg (Jumbo-Visma), Thomas (Cofidis) atd. A hlavně mějme na paměti, že časovku umí skvěle i samotný Tadej Pogačar. Pravděpodobně půjde o jedinou etapu, v níž dostane šanci na dobrý výsledek i Josef Černý.
Druhá etapa z Camaiore do Sovicille není pro profesionály profilově příliš náročná, ale je nadstandardně dlouhá. Na 219 km tvoří suma převýšení 2144 metrů. Úvodních 80 km je téměř naprostá rovina. Pak se najede do dost zvlněného terénu, kde nejnáročnější stoupání o parametrech 5,6 km a 5% je zároveň jedinou vrchařskou prémií na trase. Důležité je, že z posledního kopce se nejprve sjede na 8 kilometrech o nějakých 235 metrů níže a pak už následuje rovinatý 9 kilometrový dojezd do cíle. Dá se předpokládat souboj sprinterů.
Třetí etapa se jeví zhruba stejně náročná jako ta předešlá. Vede z Murla do Terni, měří 170 km a převýšení činí 2063 metrů. Jede se přes spoustu středně náročných stoupání, ale posledních 20 km se odehraje opět nejprve v 5 km sjezdu z kopců a zbytek po rovině. I tohle by měli sprinteři přežít.
.jpg)
Čtvrtá etapa z Cascata delle Marmore do Bellante o délce 202 km a převýšení 3092 metrů už pro sprintery téměř jistě nebude. Jednak na úvodních 37 km se cyklisté dostanou z 200 metrů do 1100 metrů nad mořem. Po absolvování několika dalších středně náročných stoupání bude následovat dlouhatánský sjezd a po něm přijde na řadu klasikářské finále: 4 stoupání přesahující 4 km a blížící se průměrnému sklonu 6%. Přičemž cíl je umístěn na posledním z nich. Závěr příhodný pro cyklisty typu Julian Alaphilippe, který je součástí sestavy Quick-Stepu.
Pátá etapa je opět o něco náročnější. Na 155 km ze Sefra do Ferma budou muset cyklisté zdolat 2402 metrů převýšení. Čtyři pětiny etapy samy o sobě jsou sice zvlněné, ale nic příliš náročného. Něco jiného ovšem představuje závěrečných 30 km, v nichž se pojede systémem nahoru dolů v kratších, ale místy hodně strmých stoupáních, přičemž cíl je na vrcholu 3 km kopce o 6% průměrném sklonu. Jemu ovšem bezprostředně předchází kilometrová stěna o průměru 9,6% a maximu přes 15%! Jestliže den předtím se už vykrystalizuje širší skupina favoritů konečného pořadí, po této etapě se ještě zúží.
Vyvrcholení tohoto dramatu nabídne šestá etapa z Apecchia do Carpegny. Je dlouhá 215 km a obsahuje převýšení v celkové sumě 3817 metrů. 170 km je pouze zvlněných, pak to však přijde. Nejprve 13 km stoupání rozdělené na dva úseky. První má sklon mezi 5-6%, v druhém se však zvedne k nebi o průměrném sklonu 9,6% a maximu přes 12%. Po sjezdu si závodníci dají tu druhou část ještě jednou! Pak 10 km ve sjezdu a 2 km v mírném stoupání k cílové čáře. Tady čekejme jako první v cíli nejlepší vrchaře a největší favority konečného pořadí. Tady se s konečnou platností rozhodne.
Start i cíl závěrečné 159 km dlouhé etapy je umístěn do San Benedetto del Tronto a převýšení činí pouhých 1296 metrů. V úvodních 70 km bude nutné přejet ještě nějaké středně náročné kopce, ale zbytek se odehraje na zcela rovinatém městském okruhu při pobřeží Jadranu. V cíli čekejme souboj čistokrevných sprinterů o etapový triumf a oslavy týmu, který doveze svého lídra celkového pořadí bez újmy do cíle této poslední etapy.
Koho tedy uvidíme a koho lze považovat za favority etapových triumfů i celkového vítězství?
Co se týče účasti jednotlivých týmů, lepší už to skoro být nemůže. S ohledem na kategorii tu jsou všechny World týmy, dále tři nejlepší Pro týmy z hlediska UCI žebříčku: Arkéa Samsic, TotalEnergies a Alpecin-Fenix, a jelikož jsme v Itálii, tak všechny tři domácí Pro týmy Drone Hopper-Androni Giocattoli, EOLO-Kometa a Bardiani-CSF-Faizané.
Z jednotlivců si nejprve všimněme sprinterů. Mohl by se na ně dostat alespoň ve třech případech, takže jich tu je jak máku: Ackermann (UAE), Aranburu (Movistar), Bauhaus (Bahrain), Bouhanni (Arkéa), Cavendish (Quick-Step), Cimolai (Cofidis), Dainese (DSM), Démare (Groupama-FDJ), Ewan (Lotto Soudal), Kooij (Jumbo-Visma), Kristoff (Intermarché), Matthews (BikeExchange), Merlier (Alpecin), Meuss (Bora-hansgrohe), Moschetti (Trek-Segafredo), Nizzolo (Israel), Viviani (Ineos) a to jsem nevyjmenoval všechny, kteří jsou schopni se ve spurtu prosazovat do desítky nejlepších. Za současné formy bychom mohli vyzdvihnout tři z nich: Caleba Ewana, Marka Cavendishe a jako černého koně Olava Kooije. Otázkou je, jak na tom bude Peter Sagan, zda se dokáže oproti dosavadním letošním výsledkům posunout, resp. dokonce konkurovat nejlepším sprinterům.
A nyní tedy kdo se nejspíš bude ucházet o první desítku, potažmo o stupně vítězů v konečném pořadí.
S jedničkou nastupuje lídr týmu UAE, obhájce loňského vítězství a největší favorit Tadej Pogačar. Letos jel dva závody. Oba, UAE Tour a Strade Bianche, vyhrál a zvláště způsob, jakým se vypořádal se soupeři v italské klasice byl famózní. K ruce bude mít v kopcích Formola, Majku a Solera, na tempařskou práci tu bude Bjerg a Ackermanna bude podporovat Richeze. UAE Team Emirates má k dnešnímu dni na kontě 13 vítězství, což je nejvíc ze všech týmů, a dá se předpokládat, že další na Tirrenu přidají. Včetně celkového.
Mezi nejnebezpečnější Pogačarovi soupeře by měl patřit Jonas Vingegaard v týmu Jumbo-Visma. Že je ve velmi dobré kondici dokázal vítězstvím na Drome Classic. V kopcích by mu měl dobře sekundovat Sepp Kuss. Dalším z horkých kandidátů na stupně vítězů je Enric Mas z Movistaru. Letos dojel 7. a 12. na Mallorce a hlavně dokončil na 4. místě Volta a la Valenciana. Přičemž by jeho forma měla postupně růst. Stejně jako Mas v Movistaru je jednoznačným lídrem Astany Miguel Ángel López. Strade Bianche sice nedokončil pro technické potíže, ale předtím na Vuelta a Andalucia dojel na 3. místě. Takže výkonnost má dobrou.
Skvostnou formu má Tim Welens z Lotto Soudal. Tým ho také napsal jako jedničku. Na Mallorce byl 1., 2., 4. a 8., při Tour des Alpes Maritimes byl celkově 2. a Strade Bianche dokončil jako 8. nejlepší. Jeho nejspíš největším problémem bude nejnáročnější 6. etapa, jelikož dlouhé náročné kopce nejsou přeci jen jeho šálek kávy.
Vysoké ambice tu bude mít určitě i Bahrain-Victorious. Do čela soupisky napsali sice Damiana Carusa, 13. z Andalusie, ale víc lze čekat od Pella Bilbaa, jenž má v posledních týdnech vynikající kondici, což dokázal 3. místem na UAE Tour a 5. na Strade Bianche. A třetím do party vrchařů tu bude Mikel Landa, 3. z loňského ročníku, který letos na Andalusii očividně neměl nejvyšší ambice, ale při pomoci kolegům intenzívně budoval budoucí formu.
Silnou sestavu, alespoň podle jmen, sem přiváží i Bora-hansgrohe. Jedničku si připne na záda Wilco Kelderman, v kopcích to výborně umí i Emanuel Buchmann a Jai Hindley. Jenže Kelderman letos zatím nic nepředvedl, Buchmann dokončil Andalusii na 15. místě a Hindley UAE Tour na 14. Pokud pracují postupně na růstu své výkonnosti, pak je mezi desítkou čekat můžeme.
Zajímavé bude sledovat, jak si povede Cristián Rodríguez v dresu TotalEnergies. S týmovou jedničkou sice nastoupí Peter Sagan a k ruce bude mít opět své věrné bodyguardy Bodnara a Osse, ale víc bychom čekali od drobného Španěla, který si vedl skvěle na Andalusii, kterou dokončil na 2. místě 14 vteřin za vítězným Poelsem.
Uvidíme, jak si povedou cyklisté Ineos Grenadiers. Jedničku přidělili Richardu Carapazovi, v náročných stoupáních by se měli pohybovat v popředí i Geoghegan Hart, Porte a Narváez, ale nikdo z nich zatím letos nic světoborného nepředvedl. S jedinou výjimkou, jíž je 6. místo Narváeze při Strade Bianche.
Kandidátem na umístění v top ten by měl být i Giulio Ciccone z Trek-Segafredo, 8. z Valenciany i Laigueglie, ale nějaký dílčí úspěch lze čekat i od jeho týmového kolegy Quinna Simmonse, který byl hodně vidět uplynulou sobotu na italských prašných cestách a nakonec dojel na náměstí do Sieny na 7. místě. Obdobně na tom je Jakob Fuglsang, jednička týmu Israele, který předešlé letošní dva etapáky, Valncianu a Camiňo, dokončil na 6., resp. 10. místě. Do této skupiny můžeme zařadit i jedničky Arkéa Samsic a DSM, tedy Warrena Barguila a Romaina Bardeta. Barguil už byl letos 5x do desítky na jednorázových závodech a 15. na Algarve, Bardet skončil 9. na UAE Tour.
S jedničkou na zádech nastoupí v týmu Groupama-FDJ Thibaut Pinot. Dílčí úspěch je určitě možný, ale favoritem na celkové pořadí rozhodně není. Jeho nejlepším letošním výsledkem je 11. místo na Etoile de Bességes. Navíc ve výběru pro Tirreno je vše podřízeno Arnaudu Démarovi. Atakovat desítku by mohli i dva borci Intermarché, Domenico Pozzovivo a Lorenzo Rota, ale podle dosavadních výsledků to spíše vypadá na umístění až za ní. Do čela sestavy EF Education postavili sportovní ředitelé Rigoberta Urána. Jde o jeho letošní premiéru, takže bude zajímavé sledovat, s jakou formou do Itálie dorazil. Co se týče celkového pořadí, nejvíc se dá nejspíš očekávat od Marka Paduna, 3. z Gran Camiňo, od Dánů Valgrena a Corta tým určitě očekává nějaký dílčí úspěch, jímž je myšlena především vyhraná etapa.
Pak jsou tu týmy, které nejspíš ambice pro celkové pořadí vůbec nemají. BikeExchange nejspíš vsadí na etapové úspěchy prostřednictvím Michaela Matthewse, případně čistokrevného sprintera Kadena Grovese. Cofidis přijel jen v šesti se slušnou sestavou, jíž vévodí Benjamin Thomas, vítěz Bessége, ale každý jen dílčí úspěch budou v týmu brát nejspíš všemi deseti. Alpecin-Fenix má jasnou jedničku v Timu Merlierovi, na úspěch v celkovém pořadí může někdo další myslet jen těžko. Na etapy cílí i AG2R Citroën, a to především přes Grega Van Avermaeta a ještě více přes Benoit Cosnefroye. A Bouchard se může třeba snažit o to, co už se mu podařilo na Giru i Vueltě, tedy dres nejlepšího vrchaře. I když pozor na něj, po skončení letošní UAE Tour byl klasifikován na 8. místě. Borce z Bardiani, Androni a EOLO čekejme především v únicích.
Nakonec jsem nechal tým, který nás i tím, že v jeho sestavě je jediný Čech na startu, Josef Černý, zajímá o trochu víc než ostatní: Quick-Step Alpha Vinyl. Posílá sem sestavu, která může mít ambice v každé etapě i v konečném pořadí. Cavendishe může ve spurtech, zvláště pak těch profilově obtížnějších, doplnit Davide Ballerini. Na černou práci tempaře v průběhu etap, případně v posledních kilometrech hromadných dojezdů, tu bude Josef Černý. Dalším tempařem, který je ale schopen útočit na etapové vítězství v těžkých klasikářských dojezdech, což naposledy dokázal v sobotu při Strade Bianche, je Kasper Asgreen. Horkými kandidáty na vítězství v náročnějších etapách, jakož i v konečném pořadí pak jsou Julian Alaphilippe a hlavně Remco Evenepoel. Ten je na tom ovšem podobně jako např. Wellens: otazník visí nad tím, jak zvládne předposlední etapu, k níž by ale mohl přijet se zajímavým náskokem, který si může vytvořit hned dnes v časovce. A coby pomocníka do kopců tu mají Mikkela Honoré.
Závod pochopitelně vysílá Eurosport.
