Tým vznikl v roce 2008 v Jihoafrické republice jako kontinentální s pouhými 9 závodníky na soupisce. A jeden z nich, Jay Robert Thomson, je v kádru inovovaného týmu i pro rok 2020.
V roce 2013 tým postoupil o úroveň výš do společnosti ProContinental Teams. V témže roce začal svou tříletou pouť s tímto týmem německý cyklista Gerald Ciolek, kterému se hned v prvním roce podařilo pro tento „africký tým“ vybojovat monumentální vítězství na Milan – San Remo! V témže roce začal budovat svou nadějnou kariéru v barvách tehdy MTN-Qhubeka drobounký Louis Meintjes, který do pokladny týmu přispěl výhrami na národním šampionátu U23 na silnici i v časovce. Bohužel svůj nadějný vstup zatím nedokázal potvrdit a možná tak zůstane „věčným“ talentem.
O tři roky později, v roce 2016, tým změnil název na Dimension Data a dostal se do nejprestižnější společnosti World Tour týmů. Největšími hvězdami se stali Edvald Boason Hagen a Mark Cavendish. Tým získal celkem 32 vítězství, z toho 10 ve World Tour. Převratné však bylo, že pět z nich dosáhli na Tour de France! Čtyřikrát se ve spurtu prosadil Cavendish, jednou překvapil soupeře Steve Cummings, který v sezóně ovládl ještě další tři závody nejvyšší kategorie, o zbylé dvě výhry se postaral Boason Hagen. Úžasný vstup mezi elitu!
Boason Hagen: Critérium du Dauphiné 2019
Další rok byl o poznání chudší, pouze 3 výhry ve WT, naštěstí po jednom z Gira (Fraile) a Tour (Boason Hagen). Rok 2018 už byl propadákem. Jen 7 sezónních vítězství, alespoň v závěru sezóny se podařilo Benu Kingovi oslnit na Vueltě dvěma vyhranými etapami.
Stále se zhoršující výsledky a nutnost získat UCI body byly příčinou, že tým na sezónu významně posiloval. Přišel sprinter Nizzolo a hlavně trio borců na klasiky, zvláště pak ardenské: Kreuziger, Gasparotto a Valgren. S nimi velezkušený Bak. Jenže bohužel pro tým se potvrdilo, že ne každý rok je posvícení a bída pokračovala: 7 výher a jen jediné ve WT (Boason Hagen etapu na Critériu du Dauphiné). Alespoň že Nizzolo ovládl tři spurty na HC závodech: Oman, Slovinsko a Burgos.
Nizzolo: Kuurne - Brusel 2019
Z pohledu získaných UCI bodů byla horší jen hroutící se Katusha a lepší bylo hned pět ProConti mančaftů! Z tohoto pohledu nebylo možno očekávat nic než podstatné změny.
Nejvíc si tým slibuje od nového hlavního sportovního manažera: Bjarne Riis je coby závodník vítězem Tour de France či Amstel Gold Race, z Tour má 4 etapy, z Gira 2 atd., byť se později přiznal, že stejně jako řada jeho vrstevníků užíval zakázané EPO. Ale hlavně jako manažer vedl tým, který postupně měnil název od CSC, přes Saxo Bank až po Tinkoff a s nímž dosáhl řady skvělých výsledků, jelikož dres týmu oblékali vedle plejády skvělých cyklistů i megastar světové cyklistiky Cancellara a Contador. Do této plejády se řadí i jméno Romana Kreuzigera, který se tedy v této sezóně opět s Bjarne Riisem v týmu po letech setká.
Po nevydařené sezóně 2019 tým, který má nově hlavního sponzora z Japonska, ale licence zůstává jihoafrická, opustilo 10 lidí včetně Marka Cavendishe, který se pokusí o další restart kariéry v Bahrain-McLaren, a přišlo 11 nových.
Valgren: Amstel 2018
Pět jich přichází z WT: vrchař Pozzovivo (Bahrain), klasikář a sprinter Barbero (Movistar), časovkář Campenaerts (Lotto), sprinter Walscheid (Sunweb), univerzál Gogl (Trek). S nimi dorazila i neo-pro mladá krev: Australan Sunderland, Dán Stokbro a dva Italové: Sobrero a hlavně čerstvý světový šampion v U23 Battistella.
V týmu je tedy řada zkušených i nadějných cyklistů různorodého zaměření, takže je na čem stavět. Meintjes, Gasparotto, Kreuziger, Pozzovivo, King či O'Connor jsou stále schopni dosahovat velmi dobrých umístění. O ta nejcennější by se měla starat nejspíš tato čtveřice:
Victor Campenaerts, jehož hlavním cílem jsou olympijské hry a příležitostí tři časovky na Giru.
Campenaerts: Giro 2019
Edvald Boasson Hagen, který byl jako jeden z mála schopen z té bídy týmu vytěžit dobré výsledky. Vždyť za poslední tři roky přinesl sobě i týmu třetinu všech týmových vítězství, i když hodně z nich dosáhl na domácí půdě při Arctic a Fjords. Ambice by měl mít na jarních klasikách, přestože nemůže čekat nějakou významnější týmovou podporu, a potom na Tour de France.
Michael Valgren přišel vloni z Astany jako čerstvý vítěz Omloop Het Nieuwsblad a Amstel Gold Race a čtvrtý z Flander. Jenže jaro se mu vůbec nevydařilo. Nadějí pro tento rok jsou jeho výsledky z konce sezóny, kdy se opakovaně umísťoval do desítky včetně mistrovství světa.
Giacomo Nizzolo, který patří do druhé garnitury sprinterů hned za absolutní špičku reprezentovanou Ewanem, Bennettem, Gaviriou, Ackermannem či Vivianim. Za svou kariéru nasbíral už 21 vítězství, ovšem pouze jediné v kategorii WT: etapa na Eneco z roku 2012. Je však dvojnásobným držitelem dresu nejlepšího v bodovací soutěži na Giro d´Italia! A tři etapy z loňského roku na HC závodech jsou dobrým počinem i příslibem. I k tomu, aby se pokusil konečně vyhrát etapy na Grand Tour. V týmu je jediným skutečně pravověrným sprinterem, takže příležitostí by měl mít dost.
NTT má garantovaný status World Tour pro příští tři roky, takže má čas a klid na to, aby se ze suterénu vyšplhal minimálně do průměru World Tour týmů, protože na špičky jako je Ineos, Jumbo či Deceuninck zatím nemá kádr a jen těžko jim může konkurovat.
Nikde ale není psáno, že když se kdysi podařilo z ničeho vybudovat World Tour tým, že se nemůže s novými lidmi, penězi a metodami podařit vystoupat až k samým výšinám. Tam však obvykle vede dlouhá a namáhavá cesta.
U nás v České republice budeme hodně zvědavi, jak k vzestupu NTT přispěje Roman Kreuziger.
Giacomo Nizzolo a Roman Kreuziger
Sestava 2020:
JAR (6): De Bod, Dlamini, Gibbons, Janse Van Rensburg, Meintjes, Thomson
Itálie (4): Battistella, Nizzolo, Pozzovivo, Sobrero
Austrálie (3): Dyball, O´Connor, Sunderland
Švýcarsko (3): Gasparotto, Mäder, Wyss
Dánsko (2): Stokbro, Valgren
Norsko (2): Boason Hagen, Tiller
Belgie: Campenaerts
Česká republika: Kreuziger
Eritrea: Ghebreigzabhier
Japonsko: Iribe
Německo: Walscheid
Rakousko: Gogl
Španělsko: Barbero
USA: King
