Pogačarův triumf byl nevyhnutelný. Slovinský šampionát se konal v Radovljici na okruhu se dvěma kopci, jeden o délce 800 metrů s 8 %, druhý dlouhý 1,4 kilometru s necelými 5 %. A to byla pro Pogačara dostatečně selektivní trať.
Už v úvodní hodině se Pogačar vydal do útoku a udržel se ho jen Luka Mezgec (Jayco AlUla). Po zbytek závodu spolupracovali a navyšovali náskok před Matejem Mohoričem a Matevzem Govekarem z celku Bahrain Victorious. Pogačar s Mezgecem střídali a dokonce se dělili o vodu a občerstvení až do posledního stoupání, kde letošní vítěz Kolem Flander zaútočil a snadno se Mezgece zbavil. Dojel si pro svůj první elitní titul v závodě s hromadným startem. Druhý skončil Mezgec a třetí Mohorič.
"Je to příjemná vzpruha před Tour, která začíná příští týden," řekl Pogačar po skončení závodu. "Rozhodli jsme se okamžitě oddělit zrno od plev a protřídit peloton. Bylo to dost selektivní a zůstali jen jezdci WorldTour. Když jsem zaútočil, do cíle to bylo ještě daleko."
"S Lukou jsme dlouho přemýšleli, jestli je rozumné jet dál jen ve dvou, ale spolupracovali jsme dobře. Nakonec se nám podařilo zůstat vpředu. Z tohoto vítězství mám velkou radost," dodal Pogačar.
Tým UAE Emirates slavil i v dalších zemích. Marc Hirschi je novým mistrem Švýcarska a k vítězství mu pomohl i mladý Jan Christen, závodník celku Hagens Berman Axeon, který však už brzo přestoupí do UAE. V Portugalsku dominovali bratři Oliveirovi. Ivo si dojel pro dres šampiona a Rui skončil se ztrátou více než minuty na druhém místě. V Portugalsku měli jezdci UAE Emirates žně, protože už v pátek se z vítězství v časovce radoval Joao Almeida.
Trek-Segafredo má pět nových mistrů
Nejvíce národních titulů posbíral americký celek Trek-Segafredo. Kromě Mathiase Vacka uspěli také Lotyš Emils Liepinš, který svůj mistrvský dres obhájil, Lucemburčan Alex Kirsch, pro něhož je to překvapivě úplně první triumf v závodě s hromadným startem a Trek vítězil i na velmi prestižních mistrácích v USA a Dánsku. Ve Spojených státech poprvé vyhrál Quinn Simmons a svůj triumf věnoval Ginu Mäderovi. Mladý Američan po smrti švýcarského cyklisty odstoupil ze závodu Okolo Švýcarska a otřesen tragédií dokonce chvíli zvažoval skončit s cyklistikou. Rozhodl se pokračovat a po vítězství na šampionátu v Knoxville byl také nominován na Tour de France. (Simmons nebyl jediný, kdo své vítězství věnoval Mäderovi, na britských ostrovech to udělal nový šampion Fred Wright z Bahrain Victorious.)
Svou mimořádně dobrou formu prodal Mattias Skjelmose. Vítěz Tour de Suisse ujel všem krajanům na dánském mistrovství, do cíle se dostal sám s náskokem minuty před skupinou pronásledovatelů. Trek získal celkem osm národních titulů, ke zmíněným pěti musíme přidat i časovkářské úspěchy Tomse Skujinše v Lotyšsku, Amanuela Ghebreigzabhiera v Eritreji a Alexe Kirsche v Lucembursku.
Evenepoel si splnil další sen
Když Remco Evenepoel nastoupí do závodu v bílých kraťasech, které doplňují duhový trikot mistra světa, je neporazitelný. Poprvé je oblékl na monumentu Lutych-Bastogne-Lutych a suverénně zvítězil. Podruhé na nedělním belgickém šampionátu a opět je dovezl na cílovou pásku na prvním místě. Tentokrát však musel o vítězství spurtovat s Alecem Segaertem (Lotto Dstny). Dvacetiletý cyklista se jako jediný udržel s Evenepoelem až do cílové rovinky, ale ve spurtu byl pomalejší a k druhému místu z časovky přidal stříbro i v silničním závodě.
Evenepoel si přitom stěžoval, že po pádu v časovce se ze začátku závodu necítil dobře. "Chtěl jsem být ve velké skupině s Yvesem Lampaertem, ale na to jsem se prostě necítil dost dobře. Teprve na posledních sedmdesáti až osmdesáti kilometrech jsem se cítil lépe, pak jsem také cítil, že se v závěru dá něco stihnout. Takže jsem zůstal v klidu a dobře jsem si to pohlídal."
Když Evenepoel zaútočil, udržel se pouze Segaert. A nestřídal, protože za sebou měl několik týmových kolegů a neměl důvod Evenepoelovi pomáhat. "Spolupráce moc nefungovala, ale zůstal jsem klidný. Pak se mi to podařilo ve sprintu dotáhnout k vítězství," dodal Evenepoel. "To, že mám duhový dres, mi pomáhá zůstat v takových situacích klidný. Je vidět, že se ze mě začíná stávat zkušený profesionál. Dokážu zůstat v klidu i ve složitých situacích."
Favorizovaný Wout van Aert se do boje o vítězství vůbec nezapojil, ale tým Jumbo-Visma si zklamání vynahradil na domácím nizozemském mistrovství, kde sólově vyhrál Dylan van Baarle. Také na druhém místě dojel jezdec Jumba, sprinter Olav Kooij a na třetím Mathieu van der Poel.
V Itálii se raduje Velasco, ve Francii Madouas
Tři národní šampionáty mají mezi všemi jednoznačně největší prestiž a lesk, vedle belgického a francouzského je to také italský. V Itálii se závodilo už v sobotu a 227 km dlouhá jednorázovka v Colano Terme skončila spurtem vedoucí skupiny klasikářů. Nejrychlejší byl Simone Velasco z Astany a připsal si největší úspěch své kariéry. Druhý rok za sebou si pro stříbrnou medaili dojel Lorenzo Rota (Intermarché) a třetí skončil Kristian Sbaragli (Alpecin-Deceuninck).
Ve Francii opět hrála důležitou roli kolektivní přesila týmu Groupama-FDJ. Na těžkém okruhu v Casselu se v závěru podařilo uniknout trojici Valentin Madouas, David Gaudu a Rudy Molard (všichni Groupama-FDJ). Gaudu odevzdal všechny své síly pro dobro týmu a v předposledním okruhu si z čelní skupiny vystoupil. Také Molard pracoval pro Madouase a okruh před cílem se propadl do skupiny pronásledovatelů k Tonymu Gallopinovi a Julienu Bernardovi (oba Trek-Segafredo).
Madouas si sólově dojel pro svůj první titul, druhé místo v dojezdu vybojoval Molard a třetí skončil Bernard.
Také ve Španělsku vyhrál nejpočetnější tým. Ale snadné to rozhodně nebylo, Oier Lazkano (Movistar) zaútočil ve správnou chvíli a dotáhl sólový únik až do cíle, zatímco největší favoriti Juan Ayuso čekal se svým útokem moc dlouho a skončil druhý se ztrátou 6 sekund. Na třetím místě dojel Alex Aranburu (Movistar).
V Německu měl opět jasnou převahu tým Bora-Hansgrohe a pro druhý titul v kariéře si dojel Emanuel Buchmann. V Rakousku zvítězil Gregor Mühlberger (Movistar) a v Polsku Alan Banaszek (Human Powered Health). V Irsku strávil Ben Healy (EF Education-EasyPost) sto kilometrů v samostatném úniku a podruhé se stal domácím mistrem.