Převaha Deceunincku - Quick-Step
Patrick Lefevere získal už třinácté vítězství na Paříž - Roubaix v roli manažera týmu. Zkušený Belgičan je opravdovým expertem na Roubaix. Ale přímý podíl na Gilbertově vítězství nemá, v doprovodných autech seděli a taktiku týmu řídili jiní, především sporotvní ředitelé Tom Steels a Wilfried Peeters. Oproti monumentu Kolem Flander Deceuninck mohl využít početní převahy a také dokonale využil. Zdeněk Štybar dokončil na osmém místě a to byl až čtvrtým nejlepším jezdcem svého týmu. Před ním dojeli první Philippe Gilbert, třetí Yves Lampaert a šestý Florian Senechal.
Uspěli jen aktivní
Roubaix odměňuje aktivitu. Zatímco na jednorázových závodech v kopcích je důležité šetřit síly na poslední kilometry, na Roubaix je důležité být stále vpředu a nečekat. Platilo to loni při útoku Petra Sagana padesát kilometrů před cílem, platilo to v roce 2016, kdy Mathew Hayman strávil v úniku celý den a platilo to i letos, když se rozhodující útok začal tvořit 67 kilometrů před páskou.
V tomto okamžiku se zvedl Nils Politt, ke kterému se přidal Philippe Gilbert a o několik kilometrů později také Peter Sagan, Wout van Aert, Sep Vanmarcke a Yves Lampaert. Kdo zaváhal, měl smůlu. Nutnost být aktivní je nejvíce vidět na příkladu Nilse Politta, který byl jednoznačně nejútočnějším mužem závodu. Dostal se do prvního velkého úniku, který sice dlouho nevydržel, ale zkoušel to i poté. Vyprokoval rozhodující únik a zaútočil i v závěru, kdy ho dokázal dojet pouze pozdější vítěz Gilbert.
Van Avermaet, Naesen a Trek zaspali
Když měli být vepředu a hlídat situaci, tak zaspali. Greg Van Avermaet, Oliver Naesen a tým Trek - Segafredo zaslouží největší kritiku. Vepředu chyběl z favoritů i Zdeněk Štybar, ale ten chybu neudělal, protože měl v první skupině dva týmové kolegy. Avšak především jezdce Treku neomlouvá nic. Snažili se být aktivní, ale v důležitých chvílích nebyli tam, kde být měli. Zatímco v CCC je vše na Van Avermaetovi a v AG2R La Mondiale mohl uspět jen Oliver Naesen a ne vždy je možné správně odhadnout rozhodující únik a zachytávat všechny pokusy nelze, Trek měl více možností. Aspoň jeden z jejich jezdců měl v rozhodujícím úniku být. Bohužel pro americký celek, John Degenkolb, Jasper Stuyven, Mads Pedersen a Edward Theuns z různých důvodů opět neuspěli.
Saganovi stále něco chybí
Peter Sagan letos nedělá žádné velké chyby. Byl v popředí na Milán - Sanremo, Gent - Wevelgem, Kolem Flander i Paříž - Roubaix. Ve Francii tvořil závod a opět připomínal toho závodníka, na kterého jsme zvyklí. Ale pouze do úplného závěru, kdy mu došla energie a nemohl bojovat o pódium. Sagan ještě nenašel svou starou formu. A to ho čekají ještě další dvě klasiky - Amstel Gold Race a Lutych- Bastogne - Lutych. Ale pokud nemohl jet o vítězství na kostkách, v kopcích je to ještě mnohem méně pravděpodobné.
Van Aert bez týmové pomoci
Wout van Aert byl hrdinou závodu, podobně jako Mathieu van der Poel o týden dřív. Belgičan měl několik technických problémů daleko před cílem, nejdříve si na Arenbergu vzal kolo týmového kolegy, poté se vracel do pelotonu a opět měnil kolo za své vlastní a nakonec ještě spadl. Vrátit se zpět ho stálo spoustu sil a i když byl aktivní, před Roubaix mu došlo a propadl se na 21. místo v cíli.
Van Aert se po problémech s kolem musel do pelotonu vracet sám. Bez týmové pomoci. Sportovní ředitelé rozhodli, že není třeba posílat k Van Aertovi domestika, protože byl v koloně a především mu už nevěřili. Nechtěli přijít o dalšího muže v hlavní skupině. Bylo to správné rozhodnutí?
Vanmarckeho věčná smůla
Sep Vanmarcke překvapil. Na Kolem Flander zásadně pomohl Albertu Bettiolovi k vítězství, ale že bude po zranění kolene schopen udržet se nejlepších na Paříž - Roubaix, bylo nečekané. Vanmarcke byl opět silný a opět ho postihla pořádná smůla. Pár kilometrů před Roubaix ho z boje o pódium vyřadila porucha řazení. Vanmarcke dojel čtvrtý, ale byl zklamaný. Na vítězství by to asi nestačilo, ale Lampaert nebyl nad jeho síly.
Roubaix nad Ronde
Letošní Paříž -Roubaix bylo zajímavějším závodem, než konkurenční Kolem Flander. Roubaix je o něco méně předvídatelný závod a mnohem taktičtější. Zatímco Ronde se nejelo ve zrovna strhujícím tempu, Roubaix bylo dynamičtější a dramatičtější.
Foto Sirotti
