Vacek zazářil v první horské etapě s cílem na Gran Sassu, kde dojel druhý za lídrem vrchařské soutěže Davidem Baisem. I v dalších etapách se snažil dostat do úniku, ve zkrácené etapě na 75 kilometrů s cílem v Crans Montaně byl dokonce prvním útočícím závodníkem, jenže po chvíli přetrhl řetěz a musel dlouho čekat na nové kolo. Etapu dokončil v klidu v nejpočetnější skupině.
Útočil i v nedělní etapě s dojezdem do Bergama, o tuto etapu měl kvůli osobnímu vztahu k městu velká zájem, což zmiňoval už před startem letošního Gira. „V neděli mi bylo asi nejhůř, jela se pro mě v podstatě domácí etapa v Bergamu, kde jsem cyklisticky vyrůstal. Když jsem se nedostal do úniku, tak jsem se cítil hrozně špatně. Bylo tady strašně lidí, takže jsem měl domácí publikum. Silnice jsem znal a byl jsem zklamaný, když jsem projížděl do cíle. Asi jsem se v Bergamu cítil nejhůře, protože jsem to nesl špatně, ale na druhou stranu nemůže se dařit každý den. Jedu dál a budu to chtít napravit,“ vysvětluje Vacek.
„Před posledním týdnem se cítím docela dobře, jsem překvapený, jak dobře se cítím. Samozřejmě nevím, jak to bude vypadat, protože jsem nikdy třítýdenní závod nejel, takže uvidíme, jak to bude probíhat v jednotlivých etapách. Nálada je ale dobrá, nohy jsou dobré, takže snad bude dobré všechno,“ pokračuje dvaadvacetiletý cyklista, který se na Giru hlavně testuje možnosti svého těla. „Takovou únavu jsem ještě nezažil, ale určitě cítím, že si na to mé tělo zvyká a učí se pracovat s novou úrovní únavy. Jsem zvyklý na hodně velký trénink, takže zase až takový skok nepociťuju, ale vím, že ten poslední týden bude největší boj. Takže se ukáže, jak tělo dokáže pracovat s únavou.“
„S nikým jsem neměl možnost nic konzultovat. Jenom táta mi dal pár rad, ale rodina mi zase tolik radit dát nemůže, protože táta ani brácha závod Grand Tour nikdy nejeli. Ty základní věci vím a spíše si všechno objevuju sám. Vlastně toho ani není moc, co by mi lidi poradili. Je to o tom, abych se soustředil na jídlo, spánek a bral to den po dni,“ pokračuje člen týmu Corratec-Selle Italia, ve kterém jsou po odstoupení Valeria Contiho už jen samí debutanti na třítýdenním závodě.
Navzdory vší únavě a náročnosti dlouhých etap je pro Vacka letošní Giro znovuzrozením snu o profesionální kariéře cyklisty na nejvyšší úrovni: „Každý den na Giru prožívám nejlepší dny mé cyklistické kariéry. Nejlepší byla určitě sedmá etapa, ve které jsem dokázal dojet druhý po strašně dlouhém úniku. Ale jinak prožívám každý den nejlepší chvíle kariéry, i když je to strašně těžké.“
Do cíle zbývá šest etap, tři dlouhé horské, jedna horská časovka a dvě rovinaté etapy. „Plánuju do toho dát úplné maximu. Tři horské etapy a horskou časovku bych chtěl jet na maximum a nechat tam všechnu sílu. A potom dojezd v Římě si jenom užít. Chci jet pro fanoušky, aby zažívali pocity jako, když lidé koukají na mistrovství světa v hokeji. Chtěl bych, aby čeští fanoušci vnímali cyklistiku podobně a byli připoutaní k televizi. Rád bych, aby si další fanoušci našli cestu k cyklistice. To je můj hlavní cíl do posledního týdne.“
