V úniku se dnes pořádně ukázal známý tempař Rémi Cavagna (Deceuninck-Quick Step), který sólově odjel z původně pětičlenného úniku a od pelotonu dostal až 6 minut k dobru. Při nájezdu na Mont Ventoux však jeho náskok šel dolů jak na skluzavce.

Od úpatí nejprve jel tempo Cofidis, které vystřídali domestici Arkéa-Samsic včetně Warrena Barguila. Poslední Quintanův domestik roztrhal vedoucí skupinu na prvočinitele, potíže měl i vedoucí závodník průběžného pořadí Alexandr Vlasov (Astana). Z tohoto tempa si 7 km před cílem nastoupil Nairo Quintana. Pouze Sepp Kuss (Jumbo) to s ním zkusil, ale rychle toho raději nechal.

Od té chvíle to bylo sólo jediného muže. Ze skupiny za Quintanou se posléze osamostatnil Hugh Carthy (EF) kontrolovaný Alexeyem Lutsenkem (Astana) a oba dojeli Kusse. Za nimi se postupně vykrystalizovala skupina ve složení Pinot (FDJ), Dunbar (Ineos), Kelderman (Sunweb), Jesús Herrada (Cofidis) a Vlasov.

Posledně jmenovaný se na metě 5 km zvedl a během kilometru si dojel do skupiny k Lutsenkovi, odkud odpadl Kuss. Chvíli to vypadalo, že Vlasov bude pokračovat samostatně za Quintanou, ale zabudoval se v této skupince a podle výrazu tváře bylo zřejmé, že si to prásknul tak, že byl rád, že je rád.

Z pětičlenné skupiny za nimi si občas střídavě nastupovali, ale nikdo nebyl tak dobrý, aby ostatním ujel, takž společně přijeli až na cílovou metu.

Ve skupině bojující o druhé místo v etapě se nejvíc snažil Carthy, ale Lutsenko byl nad jeho síly. Naopak Vlasov byl rád, že jakž takž uvisel.

Samostatnou kapitolou byl Nairo Quintana. Jestliže se mohlo v minulé sezóně zdát, že jeho nejlepším rokům odzvonilo, pak dnes to byl znovuzrozený Nairo. Deklasoval zbytek startovního pole s takovým přehledem, až to bralo dech. Na kole vypadal skvěle. Na rozdíl od řady svých soupeřů se na kole neklátil, nepomáhal si rameny, nekýval hlavou, seděl jak přibitý na špičce sedla, hlavu vzpřímenou a neomylně točil převody, aniž by jakkoli ztrácel sílu zbytečnými pohyby. Opálený víc než obvykle, sebevědomý, soustředěný. Tento zážitek ještě umocnil vnější vzhled. Skvěle vypadal i v jasně červeném dresu Arkéa-Samsic, který přechází v černou směrem ke kraťasům a v bílou na rukávech, velké designově čisté bílé nápisy, k tomu klasické bílé ponožky a to vše na sněhobílém Canyonu. Prostě úžasný esteticko sportovní zážitek!

Samozřejmě nás napadne, jestli není příliš brzo, ale předpokládejme, že v Arkéa nejsou amatéři a mají vše promyšleno. Quitana například na úvod sezóny kompletně vynechal Jižní Ameriku včetně kolumbijského mistrovství, aby dnes předvedl na francouzském závodě ve francouzském týmu fantastický výkon.

Před poslední etapou má na druhého Vlasova náskok 1:04 min., a přestože nebo právě proto, že poslední etapa je také kopcovitá, ale závěr je ze sjezdu, tak o celkové vítězství by mohly Naira Quintanu připravit jen jiné, než výkonnostní důvody.

Někdy je cyklistika pro diváka nudná, zvlášť v této době, kdy se výkonnost hodně vyrovnáná a vše je detailně propočítáno, ale takovéto zážitky mnohonásobně vynahradí občasný stereotyp.

Astana prostřednictvím Lutsenka drží i 3. příčku v jednotlivcích, Vlasov je nejlepší v bodovací soutěži i mezi mladíky a Astana vede i soutěž týmů. Dres pro nejlepšího ve vrchařské soutěži si udržel Jonas Koch z CCC.

Jan Hirt dnes dopadl o něco lépe než včera. Z týmu, z něhož byl nejlepší na 12. místě a se ztrátou 2:57 na Quintanu Fausto Masnada, dokončil jako třetí nejlepší, ovšem na 40. místě s mankem 5:36 na vítěze etapy.

Společně s Honzou Hirtem a tedy se stejnou ztrátou dojel v tříčlenné skupince i Roman Kreuziger. I on byl třetí v cíli ze svého týmu, kolega Pozzovivo dokončil na 15. místě a se ztrátou 3:21 na Naira.