Brussels Cycling Classic (1.Pro), který letos napsal svůj 101. ročník, odstartoval na jihovýchodě a skončil na severozápadě Bruselu, konkrétně v Etterbeeku a Lakenu.
Jde o tradiční podzimní belgickou klasiku přes spoustu kratších, ale výživných stoupání, a s řadou dlážděných úseků. I tak většinou končí hromadným dojezdem.
Letos se však pořadatelé rozhodli trasu ztížit a ve druhé čtvrtině trati zařadili okruh, při němž se závodníci museli dvakrát vypořádat s ikonickým stoupáním Muur – Kapelmuur (max 11,1 %) a po něm i s Bosbergem (max 15,8 %) a Congobergem (max 5,5 %). Takže to všechno v součtu dalo na 205 km 1875 výškových metrů.
I přes konkurenci Vuelty a Deutschland Tour se na startu sešla hodně zajímavá konkurence.
V sestavě Alpecin – Fenix obhájce loňského prvenství Tim Merlier, jedničkou Intermarché – Wanty byl Danny Van Poppel, Deceuninck – Quick Step do čela soupisky postavil Remco Evenepoela a do spurtu tu měl Álvaro Hodega s Michaelem Morkovem, sestavu Lotto – Soudal vedl Philippe Gilbert a v týmu Qhubeka – NextHasch sázeli na Victora Campenaertse. Mimořádně silnou sestavu vyslal na start UAE – Emirates, vedle Fernanda Gavirii to byli mj. Marc Hirschi, Brandon McNulty a Mikkel Bjerg, do spurtu pak dvorní rozjížděč Maximiliano Richeze.
Z World týmů tu byl ještě Cofidis, dále 8 Pro týmů a 5 Conti. V jejich sestavách ale žádný český cyklista.
30 km po startu jela před pelotonem sedmičlenná skupina ve složení Peyskens (Bingoal), De Vylder (Sport Vlaanderen), Traen (Uno-X), Van Empel (Vini Zabú), Hesters (BEAT), Scott (Canyon) a Marchand (Tarteletto).
83 km před cílem zaútočil Evenepoel (Deceuninck – Quick Step) a díky jeho aktivitě se situace na čele změnila. Společně s Evenepoelem dopředu dojeli i Gilbert a van der Sande (oba Lotto – Soudal), Campenaerts (Qhubeka), Hirschi a McNulty (oba UAE) a Aimé De Gendt (Intermarché).
Lidi z původního úniku postupně odpadli, ať už kvůli výkonnosti, mechanickým problémům či pádu, takže 47 km před cílem jela na čele jmenovaná sedmička cyklistů výhradně z World týmů s náskokem 1:40 na hlavní skupinu, kde se sice hodně nastupovalo, ale především zástupci Deceuninck a UAE všechny nástupy pokrývali.
Ani vepředu nezaháleli. Spíše naopak. Aktivitou vynikali hlavně Evenepoel a Campenaerts, ale nikdo nejel vyloženě pasivně.
37 km před cílem potkala smůla De Gendta, když ho postihl defekt. Ale trvalo mu sotva 2 km, než se dostal zpátky do čelní skupiny.
V pelotonu se našlo hned několik především druhodivizních týmů, které byly ochotny tvrdě pracovat na sjíždění úniku, ale odstup zůstával konstantní.
19 km před cílem došlo k hloupému přehmatu, když motorka zavedla cyklisty na křižovatce špatným směrem, přičemž pouze dva, Evenepoel a De Gendt, stačili včas zareagovat a zabočit správně!
Vznikla tak nová situace, kdy dvojice na čele měla 17 km před cílem náskok 25 sekund na pětici a 1:50 na peloton. A aby té smůly nebylo málo, Hirschi musel měnit kolo. Výsledkem frustrace, únavy a výborné kondice Evenepoela s De Gendtem bylo, že 13 km před cílem měli náskok na bývalé kolegy z úniku už 50 sekund.
O dva kilometry dál se v mírném stoupání zvedl Evenepoel a jel tak dlouho maximální tempo, až De Gendta odpojil. A pak už mu nestálo nic v cestě k dalšímu vítězství. Giro ani olympiáda se mu sice nevyvedly podle představ, ale i tak letos vyhrál dva etapáky (Belgie, Dánsko) a zdá se, že je před mistrovstvím Evropy opět v excelentní formě. I když dnes mu cestu k vítězství usnadnila chyba motomaršála.
De Gendt dokázal udržet druhou pozici a na třetí se dostal ve spurtu pětičlenné skupiny, ke které se v závěru na pár desítek metrů přiblížil celý peloton, Van der Sande.
