První etapa se jela podle Romanovy předpovědi v děšti, zimě a také větru. To vše zapřičinilo, že se peloton rozdělil na vícero skupin. První dvě, v kterých bylo dohromady 39 lidí, se v závěru spojily v době, kdy z té první na prémii odjel Alaphillipe s Benootem, a jelikož jim to ostatní dovolili a Deceuninck-Quick Step dělal, co mohl, aby se jeho pět jezdců v první skupině zájemcům o sjíždění pletlo do cesty, řítili se k cíli pro vítězství. Jenže ve stojce na mokrých kostkách, která předcházela pár kilometrů cílové pásce, si je sjeli Schachmann s Teunsem a prvně jmenovaný nakonec slavil vítězství.

15 vteřin za nimi dorazil "zbytek" první skupiny, v níž byl z NTT pouze Nizzolo, který si zaspurtoval pro celkové 7. místo. Aktivní v ní byl v průběhu etapy i Campanaerts, který ale v závěrečných kilometrech chytil ještě 19 vteřin navíc.

Druhou nepříliš početnou skupinu přivedl na pásku se ztrátou 2:42 na vítěze Roman Kreuziger. Společnost mu z favoritů dělal například Romain Bardet, který doplatil na pád v průběhu etapy, Richie Porte, Guillamume Martin či Lilian Calmejane. A také jeho kolega Michael Valgren.

Ostatní z týmu chytili ještě větší ztrátu. Ben O´Connor, o němž Roman před startem mluvil jako o tom, kdo chce zkusit jet na celkové pořadí, si připsal skoro 15 minut.

Roman k etapě řekl: "Hektická a stresující. Samozřejmě to nedopadlo, jak bychom si přáli. I moje a Valgrenova ztráta je nepříjemná. Nechal jsem se překvapit. Rozdělilo se to v okamžitku, kdy bych to vůbec nečekal. Někdo nechal díru a už jsme to nesjeli. Na druhou stranu ztráta není až tak velká, jako kdyby se v naší skupině vůbec nejelo. Paris-Nice je vždycky taková nahoru-dolů, co se dneska stalo nám, se může zítra stát někomu jinému. I zítra očekávám nervózní průběh etapy."