Před letošní sezónou odešli pouze tři závodníci. Mezi nimi ovšem třetí nejúspěšnější v roce 2020 Richie Porte do Ineos Grenadiers. Přišli čtyři noví lidé. Nejvíc se vyplatil příchod 20letého Dána Mattiase Skjelmose Jensena.

Výsledkově tým táhla pětice, od které se to také nejvíce čekalo: Mollema, Stuyven, Pedersen, Nibali a Ciccone.

Tým si připsal v průběhu celé sezóny 19 vítězství, o které se podělilo 10 cyklistů. Nejvíc jich pro tým zajistili Bauke Mollema a Mads Pedersen, kteří dokázali vyhrát po 3 závodech. Z oněch 19 jich ovšem jen 6 pochází ze závodů kategorie Pro a jen 2 z nejvyšší kategorie WT. Jde o 14. etapu na Tour de France Bauke Mollemy a především vítězství Jaspera Stuyvena na super klasice Milano-Sanremo.

Jasper Stuyven vítězí v Sanremu před Ewanem a Van Aertem.

Co se Grand Tour týče, vyslal Trek-Segafredo na Giro d´Italia v roli jedničky Vincenza Nibaliho, jehož měli podporovat jak Brambilla, tak i Ciccone a Mollema. Jenže Nibaliho výkonnost nebyla oslňující a konečné 18. místo není nic, co by bylo k obdivování. Zvláště s ohledem na to, že v minulosti se 6x ocitl na stupních vítězů, z toho 2x nejvýše. Ještě v roce 2020 dokončil Giro na 7. místě.

Dokázal ho však výborně nahradit Giulio Ciccone. 2. místem v 9. etapě, což bylo nejlepší týmové umístění v celém ročníku Gira, se posunul na 4. místo průběžného pořadí. Po 16. etapě se nacházel stále na velmi dobrém 6. místě, a jelikož na cyklisty čekaly ještě tři velmi náročné horské etapy, měl s ohledem na jeho momentální formu šanci tuhle pozici minimálně udržet. Bohužel v následující etapě spadnul ve sjezdu, ztratil hodně času a další den už na start nenastoupil.

Na hromadné závěry tu měli Moschettiho, ale nejlepšího výsledku dosáhl v 7. etapě 4. místem.

Giulio Ciccone se 2. místem za vítězným Bernalem a před Vlasovem v 9. etapě Gira posunul na průběžné 4. místo.

I na Tour de France dorazili Nibali s Mollemou, ale také skvělí rovinoví klasikáři Pedersen se Stuyvenem. Stačila první horská, v pořadí 8. etapa, abychom zjistili, že Nibali nejlepším stačit nebude. A jelikož zaostal i Mollema, nezbylo v dalším průběhu než se soustředit na dílčí úspěch v podobě vítězné etapy. Podařilo se to Mollemovi, který po více jak 40km sólu ovládl v Pyrenejích těžkou 14. etapu. Byl to on, komu po skončení patřilo nejlepší postavení z týmu, konkrétně 20. pozice.

Nejblíže dalšímu etapovému vítězství pak byli Stuyven v 7. etapě, když přijel osamocen za vítězným Mohoričem, a Kenny Elissonde v 11. etapě, kdy marně společně s Mollemou stíhali při dvojím přejezdu Mont Ventoux Van Aerta.

Bauke Mollema po sólovém úniku vítězí ve 14. etapě Tour de France.

Ciccone se ve velmi dobrém světle uvedl na Giru, takže ho tým poslal jako jedničku na La ciclista Vuelta a Espaňa. Nebyl sice v takové formě jako v Itálii, ale statečně bojoval o první desítku. Jenže v 16. etapě opět spadnul a ze závodu musel odstoupit.

Náhradní lídr nebyl k dispozici, takže k dílčím úspěchům lze počítat 3. místa Elissonda ve 3. etapě v těžkém cílovém výjezdu za vítězným Taaramäem a Simmonse v 19. etapě, kam se prosadil ve spurtu malé skupiny uprchlíků za vítězných Cortem. Jakož i celkové 13. a současně 3. místo v soutěži mladých jezdců 24letého Španěla Juan Pedra Lópeze za Mäderem a Bernalem.

Mollema začátkem března vyhrál už druhý závod v sezóně: Trofeo Laigueglia. Teprve 39 sekund za ním dorazil na 2. místě Egan Bernal.

Mezi nejcennější výsledky Bauke Mollemy vedle etapy na Tour patří 4. místo na olympiádě, 8. na Lutychu (1.UWT) a vítězství na Trofeo Laigueglia (1.Pro).

Vítězstvím Jaspera Stuyvena na Sanremo jeho dobré výsledky nekončily, i když tohle vítězství samozřejmě nepředčily. Těsně pod stupni vítězů totiž dokončil Flandry i mistrovství světa, 7. dojel na Bretagne Classic (1.UWT) a na stejném místě dokončil domácí etapák Benelux Tour (2.UWT).

Ani Mads Pedersen nevyšel naprázdno. Vyhrál po etapě na Okolo Norska i Okolo Dánska (oboje 2.Pro), v druhém případě skončil celkově 2. hned za Evenepoelem. Příjemné je i vítězství na Kuurne-Brusel-Kuurne (1.Pro).

Mads Pedersen vyhrál na konci února jednu z první belgických klasik Kuurne-Brusel-Kuurne, když ve spurtu porazil mj. Pidcocka, Trentina či Colbrelliho.

Vincenzo Nibali nedosahoval v průběhy sezóny nijak oslnivých výsledků, naštěstí v samém závěru ovládl 4. etapu, a tím i celkové pořadí Okolo Sicílie (2.1). Za zmínku snad ještě stojí jeho celkové 9. místo na Tirreno-Adriatico, které vyhrál Tadej Pogačar.

Quinn Simmons přidal do týmové kasy vítěznou 3. etapu i celkové pořadí na Tour de Wallonie (2.Pro). Skjelmose Jensenovi se opakovaně dařilo na kratších etapácích, když 6. dojel na UAE Tour (UWT), 7. v Norsku a 8. v Dánsku (oboje Pro). Svou troškou do mlýna přispěl i nováček týmu Filippo Baroncini, který ještě v roli praktikanta vyhrál kategorii U23 na mistrovství světa, aby na další dva roky do Treku podepsal.

Vincenzo Nibali se dočkal jediného letošního vítězství začátkem října na Sicílii. Vyhrál poslední etapu, a tím se posunul z 9. na 1. místo před dosud vedoucího Valverdeho.

Po letošku v týmu skončilo 9 lidí, nejexponovanější je přestup Nibaliho do Astany, kde už si v minulosti 4 roky zajezdil. Přišlo 11 lidí, z nichž pouze 3 přicházejí z týmů World. Z pohledu aktuálního rankingu jsou ale nejzajímavější příchody Markuse Hoelgaarda z Uno-X a Jona Aberasturiho z Caja Rural. 27letý Nor Holegaard je univerzál a výborný klasikář, který po dobu osmi let každý rok stoupá ve světovém žebříčku, takže se letos dostal už na dostřel první stovky. Aberasturi je především velmi slušný sprinter a ve World Tour si ve svých 32 letech odbude premiéru.

Když Baroncini vyhrál silniční mistrovství světa v kategorii do 23 let, tak 2 vteřiny za ním dorazila početná skupina, z níž se na 11., resp. 12. místo prosadili Pavel Bittner a Petr Kelemen.

21letá naděje italské cyklistiky a po další dva roky i týmu Trek-Segafredo Filippo Baroncini vítězí na MS v kategorii U23.