Před letošní sezónou opustilo tým 5 cyklistů. V případě Sergio Henaa a Fabia Arua už s ohledem na trendy v jejich výkonnosti nešlo o oslabení. V případě Jaspera Philipsena, jak ukázaly jeho výsledky v novém dresu Alpecin-Fenix, však ano.
Vítězstvím ve 4. etapě Tirreno-Adriatico před Simonem Yatesem se dostal Tadej Pogačar do čela průběžné klasifikace a tuto pozici už do konce závodu neopustil.
Nahradilo je 6 nových lidí. V případě Majky, Trentina a Hirschiho tým významně posílil. A angažováním mladíků Ayusa a Fisher-Blacka si zadělal na budoucí úspěchy.
Borci UAE vyhráli v průběhu roku 2021 celkem 32 závodů. 14 z nich v nejvyšší kategorii a 8 v druhé nejvyšší (Pro). Z 32 vítězství připadá 13 na aktuální jedničku světového pelotonu Tadeje Pogačara. Na ostatních se podílelo dalších 10 cyklistů, z toho Ulissi a Molano byli první 4x.
V Baskicku vyhrál Pogačar 3. etapu před Rogličem. Celkově mu patřilo 3. místo právě za vítězným Rogličem.
Speciální kapitolou je superstar Tadej Pogačar. Zmapujme si jeho sezónu. V únoru začal na UAE Tour (2.UWT), vyhrál etapu i celkově. Na počátku března dojel na Strade Bianche (1.UWT) na 7. místě. Hned nato následovalo Tirreno-Adriatico (2.UWT): jedna vítězná etapa a celkové prvenství. Začátkem dubna dorazil na Okolo Baskicka (2.UWT): vyhraná etapa a celkově 3. V závěru dubna opanoval Lutych-Bastogne-Lutych (1.UWT).
Následovala měsíční závodní pauza. Před Tour se přijel rozjet domů na Okolo Slovinska (2.Pro): vyhraná etapa i celkově. Navázal domácím šampionátem v časovce (3.) i hromadném závodě (5.) a pak už na vrchol sezóny Tour de France: tři vyhrané etapy a celkové prvenství! Šest dnů po skončení Tour je 3. na OH v Tokiu.
Po měsíční pauze uzavřel sezónu 9 jednorázovými závody. Nejprve nedokončil Bretagne Classic (1.UWT) a pak si na mistrovství Evropy i světa střihnul obě disciplíny, nejlepší byl v časovce ME: 5. Sezónu zakončil v první dekádě října 4 italskými jednorázovkami: Giro dell´Emilia (1.Pro) nedokončil, v Tre Valli Varesine dojel 3. a na Milano-Torino 4. (oboje 1.Pro), aby skvělou sezónu zakončil super happyendem: vítězstvím na Il Lombardii (1.UWT)!
Při Lutych-Bastogne-Lutych spurotvala o vítězství pětice, z níž vyšel vítězně Tadej Pogačar před Alaphilippem a Gauduem.
Na Giru dostali šanci jiní. S jedničkou se postavil na start Davide Formolo, na etapy v náročnějším terénu tu byl Ulissi a na hromadné dojezdy Gaviria a Molano podporovaní Richezem. Formolo i Ulissi dokončili také nejlépe z celého týmu, ovšem bez úspěchu v etapách a 15., resp. 17. místo v konečném pořadí také nikoho zas tak moc neoslní.
Alespoň že se v UAE dočkali vítězné etapy. Zajistil ji Joe Dombrowski ve 4. dějství do Sestoly. V dešti a středně náročných kopcích druhé poloviny etapy profitoval z toho, že si společně s dalšími 24 cyklisty naskočil do celodenního úniku, z něhož nakonec vyšel vítězně, když se v závěru vypořádal i s De Marchim.
Fernando Gaviria dokončil 6x do deseti, nejlépe 2. v 10. etapě za Peterem Saganem, což mu v konečném účtování přineslo 3. místo ve sprinterské soutěži.
Vítězstvím ve 4. etapě Gira zaznamenal Joe Dombrowski své premiérové profesionální vítězství na evropském kontinentu.
Na Tour se vše soustředilo na celkové vítězství Tadeje Pogačara. Od první etapy se usadil v první šestce. Poprvé stanul na stupních vítězů v 5. etapě, kterou byla časovka na 27 km. To mu ještě nedalo na žlutý dres, který si udržel o 8 sekund Van der Poel. Když pak přišla 8., první skutečně horská etapa, nenechal v souboji s lídry celkového pořadí rozdílem třídy nikoho na pochybách, kdo tu je letos králem. Dostal se do čela průběžné klasifikace o necelé 2 minuty před Van Aertem, a tuhle pozici už do konce závodu nepustil.
Přitom přidal další dvě vítězné etapy, které končily dlouhými cílovými stoupáními na Col du Portet (17.) a do Luz Ardiden (18.). V konečném účtování měl před druhým Vingegaardem náskok 5:20. Jeho počínání mu jen tak mimochodem vyneslo ještě vítězství ve vrchařské soutěži i soutěži o nejlepšího mladíka.
Žádný jiný, byť jen dílčí úspěch tým nezaznamenal. Ani to neměl v úmyslu a ani to nepotřeboval.
V 5. etapě Tour, časovce jednotlivců, vyhrál Pogačar o 19 sekund před Küngem.
Pogačar i tým měli vystaráno, takže na Vueltě dostali šanci zase jiní. S týmovou jedničkou nastupoval David De La Cruz, do kopců tu byl opět Dombrowski i Majka, do klasikářského terénu Trentin a na spurty Molano.
De La Cruz svou roli zvládl docela dobře. Postupně se posouval průběžným pořadím, až celou Vueltu dokončil na 7. místě. Tohle umístění je nejlepším z jeho dosavadních 13 Grand Tour a dostal se na něj už 3x. Vždy na Vueltě, poprvé v ročníku 2016 a podruhé v loňském roce.
Rafal Majka ovládl 15. etapu Vuelty.
Dombrowski byl nejblíže zopakování triumfu z Gira ve 3. etapě do Picón Blanco, kde mu o 21 vteřin ujel pouze Taaramäe. Na stejnou pozici se dostal Matteo Trentin ve 13. etapě, v níž ve spurtu odolných sprinterů podlehl jen Sénechalovi. Do třetice přidal do týmové pokladny 2. místo Rui Oliveira v 19. etapě, když ve spurtu malé skupiny uprchlíků podlehl Magnusi Cortovi.
Snažení týmu o vítěznou etapu se ale v průběhu Vuelty vyplatilo a došlo naplnění. To když v profilově velmi náročné 15. etapě do El Barraca v prvním dlouhém stoupání odjel Rafal Majka s Fabio Aruem, který mu ale posléze nestačil, takže Majka jel na čele sám téměř 90 km, což pro něj ten den nebyla překážka, aby etapu ovládl s náskokem téměř 1,5 minuty na druhého Kruijswijka.
V závěru 17. etapy Tour odjel Pogačar Vingegaardovi i Carapazovi ...
Čtyři z pěti vyhraných etapáků jsou dílem, jak uvádíme výše, Tadej Pogačara. A jsou to také ty nejvýznamnější. I ze 4 vyhraných jednorázovek dvě nejvýznamnější padají na jeho vrub – viz také výše. A pak tu jsou etapy. Z World Tour úrovně to jsou, vynecháme-li etapy na Grand Tour, opět výhradně výhry Tadeje Pogačara. S jedinou výjimkou: Gaviria vyhrál 3. etapu na Okolo Polska.
Uveďme si tedy největší úspěchy dalších opor tohoto týmu soustředěného kolem jedné mimořádné cyklistické osobnosti.
Matteo Trentin dojel 3. na Gent-Wevelgem (1.UWT) za Van Aertem a Nizzolem. Diego Ulissi byl 4. na Okolo Polska (2.UWT). Alexander Kristoff skončil 3. při Eschborn-Frankurt (1.UWT) za Philipsenem a Degenkolbem. Marc Hirschi byl 6. na Lutychu (1.UWT) a 2. celkově na Luxemburg Tour (2.Pro), kde vyhrál jednu etapu. Alessandro Covi bral 5. místo na San Sebastianu (1.UWT). Brandon McNulty dokončil olympiádu na 6. místě. Davide Formolo nestačil při Tre Valli Varesine (1.Pro) jen na De Marchiho. A Rui Costa bral 7. místo na Tour de Suisse (2.UWT).
... a o den později to bylo obdobné.
Před nastávající sezónou odchází 9 lidí. Z nejzajímavějších Kristoff do Intermarché a De La Cruz s Dombrowskim do Astany.
Nahrazuje je sedmička ve většině případů hodně silných osobností. Na sprinty přicházejí Ackermann (Bora) a Hodeg (Quick Step). Na celkové pořadí náročných etapáků včetně Grand Tour Joa Almeida (Quick Step). Do náročných kopců včetně etapových závodů George Bennett (Jumbo-Visma) a Marc Soler (Movistar).
UAE-Team Emirates by měl být v roce 2022 ještě silnější!
Jedním ze dvou 19letých v sestavě UAE je Australan Finn Fisher-Black. Ještě v březnu tohoto roku závodil s našimi cyklisty z Elkov-Kasper, Topforex ATT Investments, Danem Turkem (Felbermayr) a Vojtou Řepou (Kern Pharma) na Istrian Spring Trophy. Nejlépe z našich dopadl tehdy Adam Ťoupalík, který po prologu a třech etapách zaostal na 5. místě za vítězem, jímž byl právě Fisher-Black v dresu Jumbo-Visma Development týmu, o 13 sekund.
Již tak skvělou sezónu vyšperkoval Tadej Pogačar v posledním závodě sezóny na Il Lombardia, kde byl v závěru lepší než Masnada.
