Francouzský tým nashromáždil v průběhu uplynulé sezóny 5.153 bodů a porazil druhý Wanty-Gobert o pouhých 67 bodů, takže by mohl být spokojený. Jenže přestože má na kontě 16 vítězství, tak žádné významné (nejvýznamnější je Ronde van Drenthe 1.HC).
Šéf týmu Jean-René Bernaudeau, bývalý špičkový cyklista, který dokázal dojet v roce 1978 3. na Vueltě a o rok později 5. na Tour, vždy za vítězným Hinaultem, týmovým kolegou z Renault – Gitane, má i proto výhrady.
Je totiž toho názoru, že honba za body je na úkor aktivního nekalkulovaného závodění, že styl závodění podléhá „hře čísel“, které dělají ze závodění nudnou záležitost.
Raději by vyměnil výhru v ProConti za nějaké „pořádné“ vítězství. Dost si slibovali od Nikiho Terpstry, jenže ono je něco jiného být spolulídrem v Quick Stepu nebo lídrem v Total Direct.
Terpstra se dokázal opakovaně umísťovat do desítky včetně stupňů vítězů (8x), ale nic nevyhrál. Třetí místa z Kuurne-Brusel, Le Samyn či Circuit Wallonie, či druhé z Paris-Tours se sice počítají, zvláště pak do bodování UCI, ale tady se hraje hlavně a především na vítězství! A nejlépe z nejprestižnějších závodů.
Ani další z lídrů týmu, Lilian Calmejane, neměl oslnivou sezónu. Vyhrál pouze dva závody nižších kategorií a na Tour, což měl být vrchol jeho letošního snažení, byl zcela neviditelný. Takže nejcennějším je 4. místo na 2.HC Arctic Race of Norway. Zopakoval tak obdobně ne příliš povedenou sezónu z předešlého roku: "Byl jsem docela dobrý ve většině závodů, ovšem kromě Tour de France, a to je nejdůležitější závod zvláště pro francouzského jezdce, takže to bylo velké zklamání."
Calmejanův vstup mezi profesionály vyvolal velká očekávání. Tento 26letý cyklista dokázal totiž v minulosti vyhrát etapy na Vuletě 2016 i Tour v roce 2017, což byl jeho dosud nejpodařenější rok, kdy k vítězství na Tour přidal i výhry ve třech menších etapových závodech.
„Ne každému cyklistovi se daří každý rok vyhrát alespoň dva závody, jako se to podařilo mně v posledních dvou sezónách,“ relativizuje neúspěšné roky Calmejane a dodává: "Opakoval jsem osvědčenou přípravu, jenže tentokrát to nezafungovalo. Cyklistika je nevyzpytatelná a někdy osvědčené postupy prostě nefungují."
Calmejane úplně nesdílí výhrady týmového šéfa a docela se těší na to, že v příštím roce bude moci závodit na nejvýznamnějších závodech kalendáře UCI: "Je to skvělé. Budeme mít přístup ke všem největším závodům na světě, a to byl náš cíl."
Aby vytyčeného cíle dosáhli, cestovali v závěru roku stejně jako Wanty-Gobert až do Číny na WT etapový závod Tour of Guangxi: „Věděli jsme, že máme malý náskok před Wanty, ale byli jsme si také vědomi, že nebezpečný je i Corendon-Circus s Mathieu van der Poelem. Naštěstí jsme to zvládli,“ pochvaluje si Calmejane, jenž v Číně sbíral body za 12. místo.
I přes prožitá zklamání se snaží dívat do další sezóny s optimismem: „Sezóna skončila, je čas na odpočinek. Sezóna 2020 bude určitě lepší."