Ain je jeden z departementů Francie, ležící v podhůří Alp mezi Lyonem a Ženevou. Své jméno získal podle řeky Ain, která jím protéká.

Závod se koná nepřetržitě od roku 1989. Nejvíce vítězství za dobu jeho existence si připsali domácí cyklisté, celkem to bylo 19x. V posledním desetiletí najdeme mezi jeho vítězi jména jako Thibaut Pinot - viz titulní foto (2017, 2019), Arthur Vichot (2018), Alexandre Geniez (2015) či Romain Bardet (2013). V roce 2011 tady stanul na třetím stupínku Leopold Konig.

Jde o závod kategorie 2.1, takže například loni tu startovaly pouze tři World Tour týmy. Letos jich však bude dvanáct. K nim pět ProConti, čtyři kontinentální a dva národní (Německo, Švýcarsko).

Nairo Quintana vítězí v rozhodující etapě Tour de La Provence. Zopakuje svůj výkon i na Tour de l´Ain?

Závod má v posledních letech pouze tři etapy.

Letošní první je hodně zvlněná, cyklisté budou muset překonat řadu kratších stoupání, z nichž čtyři, všechny v první polovině etapy, jsou klasifikované: 1,3km – 5,4%, 4,5km – 3,9%, 2,2km – 4,9%, 2,2km – 4,6%. Celá etapa se jede v nižší nadmořské výšce. Poslední kilometr je po rovině, ale předchází mu zhruba kilometrové stoupání.

Druhá etapa už je hodně kopcovitá. Cyklistům se do cesty postaví šest středně náročných stoupání včetně cílového (11,7km – 2,6%). Pět z těchto kopců organizátoři oklasifikovali, z toho 4x kategorií 2 a jednou 3. Postupně tedy budou muset cyklisté překonat stoupání těchto parametrů: 9,8km – 4,6%, 3,8km – 6,3%, 8,2km – 5,9%, 9,1km – 6,3% a již zmíněné cílové, kde se bude v posledním kilometru krátce klesat a pak závěrečný nepříliš strmý výstup k cílové čáře. V této etapě se budou závodníci pohybovat už ve výšce nad tisíc metrů, nejvyšší bod se nachází 1125 metrů n. m.

Organizátoři sestavili skladbu etap jako gradující a vypointované drama. Poslední etapa je vysloveně horská zakončená 17,8km dlouhým z Tour dobře známým stoupáním na Grand Colombier (7% - max. 10,9%). Než se k němu ovšem cyklisté dostanou, tak po první jen mírně zvlněné polovině etapy přijdou na řadu dvě horské jedničky: 11,5km – 8% - max. 13,4% a 6,1km – 9,1% - max. 12,3%. Poslední kilometr je do kopce a cíl se nachází v nejvyšším bodě celého závodu ve výšce 1496 metrů n. m.

Kteří cyklističtí gladiátoři se utkají v této jedné z ostrých generálek na Tour de France? Ineos nominoval ke třem již zmíněným bývalým vítězům Tour de France ještě Tao Geoghegan Harta, Jonathana Castrovieja a Andrey Amadora. Všichni jsou v užší nominaci Ineosu na Tour de France.

Proti nim se postaví v týmu Jumbo-Visma - kromě dvojice bývalých vítězů některé z Grand Tour Rogliče a Dumoulina a v případě Kruiswijka třetího z loňské Tour - také George Bennett, Robert Gesink a Tony Martin. Ze sestavy na Tour de France, kterou Jumbo-Visma s velkým časovým předstihem oznámil, chybí jen Sepp Kuss a Wout Van Aert.

Ineos v akci na Occitanii

Zatímco borci Ineosu se už po restartu sezóny předvedli na La Route d´Occitanie, která skončila 4. srpna a kde jako tým dominovali a v celkovém pořadí obsadili první dvě místa (Bernal a Sivakov), tak pro většinu jezdců Jumbo-Visma půjde o premiéru. Pokud tedy nebudeme Rogličovi počítat slovinský šampionát. V případě Dumoulina i Kruijswijka jde o letošní premiéru vůbec. Tom Dumoulin dokonce naposledy závodil 14. června loňského roku. Martin a Gesink stihli na začátku roku každý po jednom etapovém závodě.

Výjimku z tohoto výčtu jmenované šestice představuje George Bennet, který v lednu absolvoval australský Tour Down Under (8. místo za vítězným Richie Portem) a na přelomu července a srpna Vueltu a Burgos, kde ho v prvním těžkém dojezdu 3. etapy porazil jen pozdější vítěz závodu Remco Evenepoel. O druhou příčku v celkové klasifikaci přišel Bennet v dalším těžkém závěru tentokrát 5. etapy, kde těm úplně nejlepším nestačil a dojel na 17. místě, což pro něj znamenalo pokles na konečnou 5. pozici.

Jumbo-Visma před Vuelta a Burgos

Kdo spíše už jen z jednotlivců dalších týmů by mohl těmto kolosům konkurovat? Především Nairo Quintana (Arkéa Samsic). Dále Fabio Aru (UAE), Richie Porte a Bauke Mollema (Trek-Segafredo), Dan Martin (Israel Start-Up Nation), Sam Oomen (Sunweb), mimochodem vítěz tohoto závodu z roku 2016. V týmu Cofidisu jsou hned tři výborní vrchaři: Guillaume Martin, Jesús Herrada a Nicolas Edet. Nejlepším v těžkých stoupáních z AG2R by měl být Alexis Vuillermoz, naposledy 12. z La Route d´Occitanie. V týmu Lotto-Soudal startuje Karl Fredrik Hagen, loňský 8. muž Vuelty. V dresu prokontinentálního Nippo Delko zase Rémy Rochas, který na posledních závodech v Rumunsku i Francii prokázal velmi dobrou výkonnost speciálně v kopcích. Total Direct má na soupisce i Reina Taaramaeho, který tady v posledních dvou letech dokončil shodně na 3. místě, ovšem ve slabší konkurenci, než se dostaví letos. Deceuninck-QuickStep tentokrát dává důvěru mladému 22 letému Portugalci a nováčkovi týmu Joao Almeidovi: letos 9. na Algarve a před pár dny 3. na Burgosu!

Joao Almeida při Vuelta a Burgos

Nás může těšit skutečnost, že v dresu CCC se objeví oba naši zástupci: Josef Černý a Jan Hirt. Speciálně Janu Hirtovi coby čistokrevnému vrchaři by mohla vyhovovat poslední, horská etapa.

Jan Hirt při Tour de La Provence

I přes uvedený charakter etap najdeme ve startovní listině sprintery. Moc jich sice není, ale jsou. Z nejznámějších Álvaro Hodeg (Deceuninck) a André Greipel (Israel).

Thibaut Pinot (Groupama-FDJ) loňské prvenství obhajovat nebude. Po Occitanii si dává pauzu a uvidíme ho od 12. srpna na Critériu du Dauphiné (2.UWT), které po přípravném Tour l´Ain už bude opravdovou generálkou na Tour se vším všudy a s nejvyšší možnou konkurencí, tudíž včetně těch World Tour týmů, které na l´Ain nestartují: Astana (López), Bahrain (Landa), Bora (Buchmann), EF (Higuita), Mitchelton (Adam Yates), Movistar (Mas, Soler, Valverde) a NTT (Kreuziger).