Před letošní sezónou v týmu skončilo 5 lidí. Garía Cortina šel domů do Movistaru a odchod Marka Cavendishe se tehdy jako ztráta nejevil ani trošku. Nahradili je 4 borci, z nichž se Jack Haig a Gino Mäder zařadili v průběhu roku mezi výsledkové opory týmu, jakými byli i Mikel Landa, Dylan Teuns, Pello Bilbao, ale především Damiano Caruso, Matej Mohorič a Sonny Colbrelli.

Nejemotivnější vítězství: Sonny Colbrelli na Paris-Roubaix.

Tým zaznamenal celkem 30 vítězství. Vyhráli dva etapové závody: Landa ovládl Burgos (Pro) a Colbrelli Benelux Tour (UWT), a také dva jednorázové závody a oba Colbrelli: Memorial Marca Pantaniho (1.1) a hlavně Paris-Roubaix (UWT)! Všechna ostatní vítězství týmu se odehrála v etapách etapových závodů.

Největší počet výher mají na kontě Colbrelli a Phil Bauhaus (po 7). Ovšem na rozdíl od Bauhause, který vyhrál jen jeden z kategorie UWT (1. etapa Okolo Polska), Colbrelli jich ovládl 5 a k tomu přidal i titul mistra Evropy. Čtyři vítězství si připsal Mohorič, z toho 3 z úrovně UWT. Celkem se o 30 výher podělilo 11 cyklistů.

Gino Mäder vítězí v 6. etapě Giro d ´Italia.

Na italské Giro přicestoval Bahrain s jedničkou Mikelem Landou a záložním lídrem Carusem. Minimálně dílčí úspěchy se daly čekat i od Bilbaa, Mohoriče a Mädera.

V první profilově náročné etapě, v pořadí 4., dojel Landa do cíle společně se čtyřmi dalšími favority celkového pořadí včetně Bernala a posunul se na 15. místo 10 vteřin za Bernala. Jenomže hned v další etapě spadl s několika dalšími lidmi necelých 5 km před cílem a Giro pro něj skončilo.

20. etapa Gira a vítěz Damiano Caruso.

Výborně ho dokázal nahradit Damiano Caruso. V 6. etapě do San Giacomo dojel ve skupině favoritů na 6. místě a radovat se mohl jak z posunu na 7. místo, tak z vítězné etapy týmového kolegy Gino Mädera. V 11. etapě do Montalcina se posnul už na 3. místo. A když pak v 16. etapě do Cortiny d´Ampezzo dojel na 3. místě společně s 2. Bardetem 27 sekund za vítězným Bernalem, poskočil už na průběžné 2. místo. A tam také zůstal i po skončení celého závodu (viz titulní foto), když svou skvělou pouť završil odvážným útokem a následným vítězstvím v předposlední etapě přes dvě vrchařské jedničky a v těžkém cílovém dojezdu do Alpe Motta.

Jeho aktivity mu vynesly jako bonus 3. místo mezi vrchaři.

Z 15 absolvovaných Grand Tour je 2. místo nejlepším výsledkem tohoto 34letého zkušeného Itala, který už ale dokázal být v minulosti 3x do desítky.

Matej Mohorič si jede pro vítězství v 7. etapě Tour de France.

Na Tour byl jedničkou týmu Jack Haig. Začal velmi dobře a po 2. etapě se nacházel na průběžném 6. místě. Jenže i on se stal v následující etapě obětí jednoho z mnoha pádů, které postihly i favority, jako byl Primož Roglič, a na Tour skončil. Zálohou Haiga byl Pello Bilbao, 13. z Gira, a vedl si velmi slušně, o čemž vypovídá konečná 9. příčka. Dobrou práci Bahrainu potvrdil i Colbrelli 3. místem v soutěži o zelený dres a Wout Poels 2. místem v soutěži vrchařů.

Největšími úspěchy však byly tři vyhrané etapy! Nejprve se Matej Mohorič dostal v 7. etapě do početného úniku s velmi silným obsazením a v druhé části etapy, kdy se najelo do kratších kopců, kde se čelní skupina potrhala, dokázal všem ujet a projet cílem 1:20 před 2. Jasperem Stuyvenem.

O den později po Mohoričovi vyhrál etapu Dylan Teuns.

O den později se Bahrain radoval znovu! V první skutečně horské etapě, v chladu a dešti, se o další úspěch z úniku pokoušeli Poels i Mohorič. Úspěšný byl nakonec Dylan Teuns, který se na čele osamostatnil v posledním těžkém výjezdu na Gran Colombiére a svůj náskok udržel i v dlouhém sjezdu na mokré silnici o 44 sekund před 2. Ionem Izagirrem.

Trojkorunu Bahrainu dokonal znovu Mohorič v 19. etapě. A opět to bylo z početnějšího úniku, z něhož 25 km před cílem odjel a nikomu už nedovolil ho dostihnout. Druhý Laporte načetl ztrátu bez 2 sekund 1 minutu.

Jako bonus přidali cyklisté Bahrain-Victorious vítězství v týmové soutěži.

Matej Mohorič v 19. etapě Tour triumfoval znovu.

Druhá velmi úspěšná Grand Tour v tomto roce. A co Vuelta? Neméně úspěšná!

Landa, Caruso, Haig, Mäder či Poels v sestavě týmu pro Vueltu slibovali už předem vysokou pravděpodobnost dobrého výsledku. Landovi se ale nedařilo a ani Vueltu nakonec nedokončil.

Naopak Jack Haig po smolné Tour si tu spravil chuť. Jel velmi vyrovnaně, v posledním týdnu se potkal se skvělou formou a v předposlední den závodu se vyhoupl na 3. příčku, která mu také patřila i po závěrečné časovce.

Obdobně na tom byl s gradací výkonnosti Gino Mäder, s blížícím se závěrem se stále zlepšoval a nakonec mu to dalo na konečné 5. místo a 1. v soutěži mladíků!

Damiano Caruso vyhrál etapu i na Vueltě, konkrétně 9.

Ani na Vueltě nezůstal tým Bahrainu bez vítězné etapy! Postaral se o ni Damiano Caruso. Stalo se tak v obdobně profilově poskládané etapě jako na Giru, v pořadí 9. končící 13km výjezdem do Alto de Velefique. Opět slavila úspěch jeho odvaha. 70 km před cílem zaútočil ze skupiny uprchlíků a v cíli byl první o víc jak minutu před Rogličem.

6 vyhraných etap a 2. a 3. místo v konečné klasifikaci. K tomu dvě další místa v top ten, jeden bílý trikot, po jednom 2. a 3. místě v soutěži o puntíky a jedno 3. místo v bodovací soutěži. Hodně slušný účet ze všech letošních Grand Tour!

Třetí v celkovém pořadí dokončil Vueltu Jack Haig.

Bahrain–Victorious si ale nevedl dobře jen na Grand Tour. Ovšem ze všech výborných a velmi dobrých výsledků ční jako obrovský monolit vítězství Sony Colbrelliho na Paris-Roubaix, kde se dokázal prosadit ve spurtu trojice i proti Mathieu Van der Poelovi.

K dalším mimořádným úspěchům tohoto 31letého Itala v jeho nejlepší sezóně dosavadní cyklistické kariéry patří titul mistra Evropy a vítězství na Benelux Tour (2.UWT) včetně jedné vyhrané etapy.

Nejlepší životní sezónu měl i Matej Mohorič. Kromě dvou etap na Tour se může pyšnit celkovými 2. místy na Benelux Tour i Okolo Polska (2.UWT), jakož i 2. místem na San Sebastianu (1.UWT).

Mohorič a Colbrelli se stali také národními šampiony v hromadném závodě.

Sonny Colbrelli italským národním šampionem ...

Jack Haig se právem má stát hlavní zbraní týmu pro příští sezónu do nejtěžších etapových závodů. Po smůle na Tour, kam přijel velmi dobře připraven, o čemž svědčí jeho 7. místo na Paris-Nice a 5. na Critériu du Dauphiné, se předvedl ve výborném světle na Vueltě a zdá se, že ve svých 28 přichází do nejlepších let.

Pello Bilbao dokázal svou spolehlivost nejen na Giru a Tour, ale i 2. místem na Tour of the Alps (2.Pro) a 6. v Baskicku (2.UWT). Výsledkově méně spolehlivě vypadá Mikel Landa, ale vítězství na Okolo Burgosu (2.pro), 3. místo na Tirreno-Adriatico a 8. v Baskicku z něj dělají stále jednoho ze špičkových etapových jezdců v profilově náročných etapových závodech.

Do týmové pokladny přispěli svou troškou i 29letý Dylan Teuns, kromě etapy na Tour i 4. místem na Deutschland Tour (2. Pro) a 8. Okolo Polska (2.UWT), a 24letý Gino Mäder kromě výsledků na Giru a Vueltě také 10. místem na Paris-Nice (2.UWT).

... a mistrem Evropy.

Po letošní sezóně skončilo nebo odešlo 6 cyklistů. Nejcitelnější ztrátou, i když ne zas tak dramatickou, se jeví odchod Ukrajince Marka Paduna do EF Education, k jehož nejlepším sezónním výsledkům patří 3. místo Okolo Burgosu a dvě vítězné etapy na Critériu du Dauphiné.

Ze šestice posil vyniká Luis Léon Sánchez, kterému se poslední dva roky v Astaně příliš nedařilo, ale jak vidno je o jeho služby i v jeho 38 letech stále zájem. Aby ne, když po dobu své kariéry dokázal vyhrát 47 závodů, má za sebou 26 Grand Tour, na nichž dokázal ovládnou 4 etapy, shodou okolností všechny na Tour de France.

Bahrain nás bude v příštím roce zajímat o to víc, že jedním z nových sportovních ředitelů se tu stal Roman Kreuziger.

Bahrain-Victorious nejlepším týmem Tour de France 2021.