Etapa ze Surhuisterveenu do Dokkumu měřila 170 km a jela se po téměř naprosté rovině. Jenže na samém severu Nizozemska v blízkosti Atlantského oceánu. A větrné mlýny, ty retro i ty moderní elektrárny, se točily frekvencí, která jen „trochu“ zaostávala za frekvencí, kterou cyklisté otáčeli pedály. A to byl dnes rozhodující faktor.

15 km po startu na první rychlostní prémii se odpojila sedmička cyklistů ve složení Durbridge (BikeExchange), Boivin (Israel), Owen (EF), Robeet a Livyns (Bongoal), Duval (AG2R) a Vanhoof (Sport Vlaanderen).

První ztráty sčítala Astana. Do etapy nenastoupil Felline, 75 km před cílem slezl z kola Fuglsang.

40 km před cílem nastal v pelotonu poplach. Fouklo pořádně a ze správné strany. A peloton se rozerval na vícero skupin. V té čelní hned za skupinou uprchlíků čítající zhruba 40 jmen měl 6 lidí Bahrain – Victorious, takže to byli především oni, kdo do toho šel s největším nasazením. Vzadu zůstali mj. Peter Sagan, Greg Van Avermaet a hodně hodně vzadu třeba Caleb Ewan.

31 km před cílem dojela hlavní skupina uprchlíky. A hned nato měl defekt Remco Evenepoel. Z gest bylo zřejmé, jak moc je rozladěn touto smůlou. Ale to horší ho teprve čekalo. Výměny se ujal mechanik z neutrálního vozu, který měl trošku potíže se k bicyklu ohnout, ale hlavně se jal výměny zdravého zadního kola. Takže po upozornění musel běžet zpátky do vozu a začít s výměnou toho správného. Ani to nešlo hladce. Naštěstí když se pokusil Evenepoela roztlačit, jela kolem čtvrtá skupina, do níž si mohl Remco naskočit.

Smolný rok Petera Sagana nemá konce. Nedostal se na větru do rozhodující skupiny a 24 km před cílem se ve skupině za ní poroučel k zemi. S rozedraným dresem na zádech a kraťasy na stehně sice pokračoval, ale byl viditelně mimořádně frustrovaný, což nakonec vedlo k tomu, že posléze trošku rezignoval a dokončil etapu se ztrátou téměř 2,5 minuty a s vědomím, že celkový úspěch je nenávratně pryč.

Bahrain měl vepředu Sonny Colbrelliho, který tu může myslet na celkové pořadí, i Phila Bauhause, který se mohl ucházet o vítězství v etapě. Jejich domestici tvrdě pracovali na čele skupiny, a když jim došlo, nahradil je Matej Mohorič, přičemž ruku k dílu přikládal i Colbrelli. Pomáhali jim ale i další týmy, mezi nimiž vynikali závodníci Qhubeka – NextHash, kteří měli vepředu mj. Campanaertse na pořadí a Walscheida do spurtu.

Tahle skupina dotáhla své snažení až do cíle. Na dvou kilometrech to zkusil Pöstlberger (Bora – hansgrohe), co kdyby náhodou, ale 500 metrů do pásky se přes něj převalili.

Zprvu vypadal velmi dobře pokus Jaspera Stuyvena, rozjíždějícího spurt Madsu Pedersenovi, ale ten tuhle práci nedokázal zužitkovat. Když totiž Stuyven odstoupil, začínal z první pozice spurtovat Walscheid. Přes něj šel Álvaro Hodeg (Deceuninck), jenže nejsilnější kartu třímal v ruce Tim Merlier.

Phil Bauhaus dokonal práci celého týmu alespoň druhým místem. Na Hodega zbylo před dotírajícím Gavirou (UAE) přeci jen pódium.

Čas vítěze si nakonec připočetlo pouze 33 lidí. Další nabrali minimálně 57 sekund. Byli mezi nimi např. Remco Evenepoel, Tom Dumoulin (Jumbo), Marc Hirschi (UAE) či Geraint Thomas (Ineos).

Petr Vakoč (Alpecin) na 119. místě měl odstup téměř 6 minut stejně jako např. McNulty (UAE).