„Sen se stal skutečností. Je to asi moje největší vítězství, navíc na tak velkém etapovém závodě. Jsem extrémně šťastný. O vítězství na tomhle závodě sní mnoho mladých cyklistů, ze kterých se následně stanou profíci. Je to rozhodně skvělý začátek i mé kariéry, navzdory tomu, že na mém podpisu do Jumbo-Visma by to nic nezměnilo, ale je to součást vývoje. Vyhrál jsem a vůbec to nebylo jednoduché. V poslední etapě jsme museli odrážet a likvidovat mnoho úniků. O to víc si teď užívám čas ve žlutém,“ byl v cíli extrémně spokojený norský reprezentant Jorgen Nordhagen, když věděl, že o vedoucí trikot lídra už ho nikdo nepřipraví.
Seveřan ale nic neměl jistého. Závěrečná etapa má už podle tradic start i cíl v Terezíně, ve městě které lze považovat nejen za symbol závodu, míru, snahy i utrpení, ale celkově za baštu cyklistiky. Závod si navíc připomíná výročí konce II. světové války. Tentokrát poslední sportovní boje čekaly na cyklisty na závěrečných stech kilometrech, na kterých byla pětice vrchařských prémií v Chudoslavicích. Ještě před nimi cyklisté spurtovali na sprinterské prémie v Hrdlech, přímo před budovou podniku Emco partnera závodu, který vyrábí oblíbené müsli, dále pak v Terezíně. O únik se pak pokoušela řada jednotlivců i skupin. „Proto to byl velmi těžký závod. S týmem jsme každý útok nakonec dokázali odrazit, ale stálo to dost sil,“ podotkl vítězný Jorgen Nordhagen.
V samotném závěru na čele pelotonu vytvořili vláček s trikolórou čeští reprezentanti, kteří rozjížděli pozici pro svého rychlíka Kryštofa Krále. Do Terezína se totiž řítilo hlavní pole pohromadě. V napínavém dojezdu měl nejvíce sil Holanďan Senna Remijn, který za sebou nechal druhého Dána Theodora Stroma a třetího Slovince Anže Ravbara. Kryštof Král dojel pátý a součástí pelotonu byl také terezínský odchovanec Štěpán Zahálka.
Bonifikace nakonec míchaly pořadím. Vítězný Holanďan Remijn díky nim poskočil na konečnou bronzovou příčku. Senna Remijn navíc jako prvoročák vyhrál soutěž o nejlepšího mladého závodníka a jen o kousek mu unikl zelený trikot soutěže sprinterů. Ten získal Dán Albert Philipsen, když současně vyhrál i bílý trikot bodovací soutěže. Puntíkatý trikot pro nejlepšího vrchaře patří Belgičanovi Jarno Widarovi. Nejprestižnější žlutý trikot uhájil právě Jorgen Nordhagen, za kterým v celkové klasifikaci jen s patnácti vteřinovým odstupem skončil Američan Andrew August. Nor vedoucí dres lídra letos nikomu nepůjčil. Oblékl se do něj po vyhrané 1. etapě v Litoměřicích a dovezl ho až do Terezína. „První etapa byla zlomová. Pro mě ale skvěle dopadla časovka a od té doby jsme vše jen kontrolovali,“ popsal rozhodující moment závodu Nordhagen, který si právě od časovky udržoval od Američana stále stejný odstup.
Nejlépe z domácích zástupců skončil v celkové klasifikaci desátý Pavel Šumpík s minutovou ztrátou na vítězného Nora. O další minutu pak zaostal úřadující český mistr a druhý nejlepší Čech Martin Bárta na osmatřicáté pozici. „Závod můžeme shrnout jako povedený. Vítězná etapa byla třešničkou na dortu a celkové desáté místo Pavla Šumpíka není vůbec špatné. Konkurence byla veliká. Nor s Američanem jsou trochu jinde, ale nebojím se říci, že dnes nic velkého nepředvedli. Nicméně umí jezdit hodně týmově a naši kluci toho mohou hodně nakoukat. Je to pro ně velká zkušenost. Vždyť většina z nich ještě loni byla kadety, kteří takový závod nikdy nejeli. Za mě ale náš tým fungoval skvěle. Kluci se umí poskládat, poslouchají pokyny. Když jsem v cíli viděl Martina Šumpíka, tak bylo vidět, že tu položil život. Sedlo mu to. Máme mladý tým, což je pozitivum především pro příští rok,“ byl spokojený s představením českého výběru kouč Petr Kubias.
Sledovaný domácí jezdec Štěpán Zahálka, kterého před úvodní etapou postihl nepříjemný pád, závod dojel na celkovém sedmdesátém místě. „Určitě to není výsledek, se kterým jsem do toho šel. Tím pádem jsem si to pokazil, ale slíbil jsem si, že závod dojedu i kdybych měl být jakkoli zeblitej a to se povedlo. Jsem v cíli,“ uzavřel 51. ročník šťastně leč se smíšenými pocity severočeský jezdec Štěpán Zahálka.
