Cesta Michaela Woodse za profesionální kariérou cyklisty byla velmi netradiční. Bývalý atlet se k závodnímu kolu dostal až pozdě a do WorldTour se prosadil až před třicítkou. Od roku 2016 závodí za tým Jonathana Vaughterse, dříve Cannondale, nyní EF Education First. Takže ačkoliv není zrovna mladík, je v největší cyklistice nováčkem. 

Loňský rok byl pro jeho kariéru mimořádně důležitý. Získal své první pódium na velké klasice (2. na Lutych - Bastogne - Lutych), vyhrál svou první etapu na Grand Tour (17. etapa Vuelty na Balcón de  Bizkaia) a získal svou prví medaili na Mistrovství světa (bronz na světovém šampionátu v Innsbrucku). 

„Tolik jsem se toho naučil během posledních třech let. Každý rok se zlepšuji. Loni jsem udělal velký pokrok, začal jsem pravidelně dojíždět v popředí, ale stále jsem nevěděl, jak vítězit. Až během posledních šesti měsíců jsem zjistil, jak na to. A trochu si to užívám. Jezdit vepředu, mít ambice a naplňovat je, je mnohem větší zábava. Je mi 32 let a stále se mám hodně co učit a objevovat, to je vzrušující," řekl Michael Woods po nedávném vítězství v etapě Herald Sun Tour. 

Pro Woodse to bylo teprve třetí vítězství kariéry, ale vzhledem k jeho raketovému zlepšení je už nyní jedním z hlavních lídrů sestavy EF Education First. Sezónu zahájil na Tour Down Under, kde nanplnil očekávání a skončil celkově sedmý. Zklamáním byla především poslední etapa na Old Willunga Hill, kde na Richieho Porta ztratil 15 sekund. Toho samého závodníka ale v druhé etapě Herald Sun Tour porazil. 

„Mike je rozený vítěz," říká Jonathan Vaughters, šéf týmu EF Educaton First. „Učí se používat svůj talent a uvidíme ho vítězit víc a víc."  

Sám Woods je velmi ambiciózní, zajímají ho především největší závody - Grand Tours a kopcovité klasiky. „Rád bych se zaměřil na celkové pořadí na třítýdenních závodech, ale chci uspět i v ardenských a italských klasikách. Miluji je," prozradil v rozhovoru s cyclingnews.com. 

Je pár závodníků, kteří jezdí dobře klasiky i Grand Tours a rád bych byl jedním z nich. Nemyslím si, že bych byl stejně talentovaný třeba jako Valverde, Froome nebo Dumoulin, hlavně v časovce, ale myslím, že se můžu hodně zlepšit." 

Woods je extrémně silný v nejrpudších kopcích, to dokázal v náročném dojezdu na Balcón de Bizkaia a také v Innsbrucku, kde byl nejlepším závodníkem v posledním, 28% stoupání Höttinger Höll. Ideálním závodem by pro něj měl být Valonský šíp, kde ale záleží i na zkušenostech a poziční jízdě a to je zatím Woodsova slabina. 

V loňském roce se Woods soustředil na italské Giro, ale nedopadlo to dobře. V celkovém pořadí skončil 19. a ani na Vueltě v konečném pořadí příliš nebodoval, dokončil na 34. místě. To byl velký pokles proti předchozímu roku, kdy obsadil 7. příčku. 

Letos by měl poprvé vyzkoušet Tour de France. Ale pravděpodobně nebude jediným lídrem týmu. Tour je stále velkým cílem i pro Rigoberta Urana a Tejaye van Garderena. Woods sice měl v loňském roce lepší výsledky, ale především Uran má mnohem více zkušeností. Jak to Jonathan Vaughters a spol. na Tour vymyslí, se teprve uvidí, ale o Michaelu Woodsovi letos určitě ještě hodně uslyšíme. 

Foto EF Education First