Úvodní čtyři etapy Tour de Hongrie byly příhodné pro sprintery a také sprinterskou koncovkou skončily. Všechny čtyři vyhráli Nizozemci. První Olav Kooij (Jumbo-Visma), další dvě Fabio Jakobsen (Quick-Step) a tu včerejší Dylan Groenewegen (BikeExchange). Ten ke včerejšímu vítězství poznamenal: "Nohy jsem měl celý týden velmi dobré, ale výsledky tomu zpočátku neodpovídaly. Dnes to bylo docela těžké finále se dvěma menšími stoupáními. Tým pro mě odvedl skvělou práci. Bylo velmi těžké vše kontrolovat. Jelo se hodně rychle, což občas bolelo i mě. Ale dokázal jsem udržet krok, načež mě tým posunul dopředu a mohl jsem sprintovat. Dosud to byla komplikovaná sezóna. Vyhráli jsme sice se sprinterským vlakem dvě etapy na Saudi Tour, ale pak jsem se potýkal s nemocí a také jsem havaroval. Teď jsme těmi šťastnými my."
Dnešní závěrečná etapa z Miškolce do Gyöngyös-Kékestető však byla zcela odlišná. Na 184 km čekalo přes 3 tisíce výškových metrů, o které se "postaraly" především tři vrchařské prémie, z toho dvě první a jedna druhé kategorie, rovnoměrně rozložené do celé etapy. Od startu se okamžitě stoupalo na první z nich, vrchol druhé byl umístěn na 112. km a vrchol poslední a nejtěžší byl zároveň cílem etapy. Toto cílové stoupání mělo přes 12 km, průměrný sklon činil 5,6 %, ovšem poslední 3 km neklesly pod 8 %.
Hned v úvodním stoupání odjela šestice Belgičan Reynders (Sport Vlaanderen), Italové Dalla Valle (Giotti Victoria) a Marengo (Drone Hopper), Španěl Martin (EOLO-Kometa), Slovinec Finkšt (Adria Mobil) a Maďar Karl (reprezentace Maďarska). Nejzajímavější byl Jens Reynders, který tady po 2. etapě oblékl trikot vedoucího jezdce a před dnešní etapou na 3. místě ztrácel na vedoucího Jakobsena pouhých 12 vteřin. S ohledem na profil a zakončení této etapy však zase tak moc nebezpečný nebyl.
Peloton si ale uprchlíky držel tentokrát na krátkou uzdu. Maximálně jim dal 1:40 min. Staraly se o to především dva týmy, Astana jedoucí na Battistellu a Bora-hansgrohe na Konrada.
90 km před cílem atakoval z pelotonu Nathan Brown (Human Powered Health), cyklista s šestiletou praxí ve World týmu s dnešním názvem EF Education, a po něm také Etxeberria (Caja Rural). Oběma se podařilo v průběhu stoupání na druhou VP dojet do čelní skupiny. Ta měla 45 km před cílem k dobru na peloton 1 minutu. Následně ale z úniku vypadl jak Brown, tak Martin a byli 30 km před cílem pohlceni hlavní skupinou, která měla v té době ztrátu 1:15 min. K podpoře tempa pelotonu vyslal tedy svého člověka i Ineos.
Když se peloton přiblížil na dohled, skupina v úniku se rozpadla. Vpředu to ještě zkoušeli Dalla Valle a Reynders, ten se ale Itala udržel jen chvíli. 20 km před cílem měl Dalla Valle náskok 40 vteřin na hlavní skupinu pilotovanou stále cyklisty Astany a Bora-hansgrohe, v níž vládl poklid před závěrečnou bouří. Výsledkem bylo, že 24letý Ital, kterého před třemi lety zkoušeli v UAE Emirates, navýšil svůj náskok přes 1 minutu.
Reynders se dokázal v profilově příznivějším terénu opět dotáhnout na Dalla Valleho, ale oba byli na úpatí cílového stoupání dojeti pelotonem. Brzo nato zaútočil další jezdec Giotti Victoria Alessandro Monaco. Balík to nechalo klidným, jelo se tempo. Ital vydržel 3 km, pak byl chycen zhruba 50ti člennou skupinou, kterou táhli jezdci Bora-hansgrohe.
4 km před cílem přebrali iniciativu cyklisté Ineosu. Ben Turner rozjel ostré tempo pro Eddie Dunbara a zredukoval čelní skupinu na přibližně 10 lidí. Z tohoto tempa si 2 km před cílem nastoupil Dunbar. Vytvořil si 100 metrový náskok, za ním se utvořila pětičlenná stíhací skupina.
Jedním z nich byl Antonio Tiberi (Trek-Segafredo), který dokázal Dunbara postupně stahovat, až ho 30 metrů před cílem předjel a za obrovské radosti zvítězil. Tiberimu tenhle kopec nejspíš dost vyhovuje, jelikož loni tu dojel třetí, což bylo také jeho konečné umístění.
Eddie Dunbar sice přišel o etapu, ale jelikož Tiberi měl ztrátu z předešlých etap, stal se celkovým vítězem Okolo Maďarska. Druhý v konečném hodnocení skončil Óscar Rodríguez z Movistaru a třetí Samuele Battistella z Astany.
Bodovací soutěž patří Fabio Jakobsenovi, nejlepším vrchařem se stal Aaron Van Poucke ze Sport Vlaanderen a týmovou soutěž vyhrál Trek-Segafredo.
Povedený etapák!
