Necelých 10 km po startu dnešní první 141 km dlouhé etapy poté, co peloton absolvoval první hodně výživný kopec, jeli před pelotonem tři jezdci: Ital De Marchi (Israel), který odjel ještě v průběhu úvodního stoupání, a k němu se posléze přidali Maďar Dina (EOLO) a Rakušan Engelhardt z kontinentálního Tirol KTM, kterýžto tým se na tento závod dostal díky tomu, že Jižní Tyrolsko přímo sousedí s italským regionem Trentino a v těchto dvou regionech závod probíhá.
Cyklisté museli dnes překonat čtyři náročnější stoupání, z nichž délkou vynikal Brennerský průsmyk (13,5 km). A to jde o nejméně obtížnou etapu tohoto závodu, jehož letošní ročník svou náročností patří mezi deset nejtěžších závodů UCI posledního desetiletí.
Na úpatí Brennerského stoupání čekala dnešní jediná rychlostní prémie, kterou jako první projel právě 20letý Rakušan a poslední De Marchi. Na vrcholu průsmyku v nadmořské výšce 1367 metrů, kde byla umístěna vrchařská prémie 2. kategorie a kde na cyklisty posněžilo, si pořadí závodníci vyměnili.
V následujících 35 km klesli cyklisté o téměř 800 metrů níže. Peloton pilotovala Astana, čímž dala jasně najevo své ambice. A dovolila uprchlíkům maximálně 2,5 minuty.
Posledních 40 km se odehrálo na okruhu, takže bylo nutno se podvakrát vypořádat s 1,5 km a 5 % kopcem. Po sjezdu pak zbývalo do cíle ještě 10 rovinatých km.
Hned v prvním výjezdu přestal v úniku stačit Engelhardt. Netrvalo dlouho a De Marchi se zbavil i Diny a rozhodl se zkusit to dnes do cíle sólo. V tu dobu měl náskok kolem 1,5 minuty. Dnešní aktivitou si vysloužil dres pro nejlepšího vrchaře. Ale to bylo vše, protože ještě pod vrcholem posledního stoupání byl pohlcen hlavní skupinou.
Ještě než byl De Marchi dojet, dal o sobě vědět Karel Vacek razantním nástupem a pokusem osamostatnit se před pelotonem. Jeho pokus sice neměl dlouhého trvání, ale po delší době jsme mohli Karla Vacka vidět v sympatické akci.
15 km před cílem se oddělila čtveřice, v níž bylo jedno jméno mimořádně zajímavé: Pello Bilbao (Bahrain), jeden z kandidátů pódiového umístění v tomto etapovém závodě. A ten tuhle situaci pojal vážně jako příležitost najet nějaké ty vteřiny.
Parťáky mu byli Savini (Bardiani), Umba (Androni) a Skjelmose (Trek). Na jejich stíhání se nejvíce podíleli cyklisté Ineosu. A ti také únik 4 km před cílem zlikvidovali.
V ten moment si v krátkém výšvihu mezi cik-cak zaparkovanými auty v úzkých uličkách Innsbrucku razantně nastoupil Gianni Moscon (Ineos). Kilometr před cílem si ho sólově dojel Idar Andersen z norského Uno-X, potáhl na špici, ale Moscon už mu odmítl vystřídat, aby na pásce jen těsně uhájil prvenství před dotírajícím pelotonem.
Andersen byl odměněn když už ne etapou, tak alespoň bílým trikem pro nejlepšího mladíka.
Vteřinové rozestupy v průběžném pořadí jsou dány bonifikacemi, protože celé hlavní pole se vřítilo do cíle za zadním kolem obou uprchlíků.
Takže do zítřejší etapy kontroverzní Ital v dresu vedoucího závodníka. Jenže ten jen stěží udrží. V druhé polovině "jen" 122 km dlouhé etapy čekají čtyři opravdu velmi náročné kopce, přičemž nejtěžší je předposlední Kaunegrat dlouhý 6,5 km s průměrem 9,4% a maximem 11,2%!
Poslední stoupání je potom zároveň i cílové. Dnes to tedy bylo ve srovnání se zítřkem jen užitečné protažení.
