Adam se proslavil v povědomí širší veřejnosti třemi akcemi:
Jednak když coby devatenáctiletý prvoročák v kategorii U23 ovládl zabahněné mistrovství republiky elite ve Slaném v lednu roku 2015. Porazil o tři roky staršího Vojtu Nipla, který už dal - ke škodě české cyklistiky - před lety cyklistice vale. Třetí byla současná česká jednička Michael Boroš.
Poté, když o rok později na mistrovství světa v cyklokrosu v U23 v Zolderu slavil předčasně o kolo dřív titul, aby nakonec získal po fantastické stíhačce stříbro. Hádejme, kdo ho dokázal porazit: Eli Iserbyt, do uplynulého víkendu letos neporažený cyklokrosař.
A konečně když v přímém přenosu z loňského norského etapového závodu Arctic Race (2.HC) v závěrečném stoupání odolal ataku devatenácti členné skupiny pronásledovatelů a ovládl o pouhé 2 sekundy 3. etapu. Záda mu přitom kryl jeho tehdejší stájový kolega Mathieu Van der Poel.
Adam je odkojený cyklokrosem. V juniorské kategorii u nás neměl ve své době konkurenci. V sezóně 2013 ovládl v prosinci ve Slaném v dresu ČEZ Cyklo Team Tábor juniorský republikový cyklokrosový šampionát a zároveň i celoroční pohárovou soutěž. Pokud v tomto roce k juniorskému pohárovému závodu nastoupil, tak vyhrál. A na mistrovství světa juniorů získal bronz za vítězným Mathieu Van der Poelem!
Jako obrovský talent získal kontrakt v belgickém špičkovém cyklokrosovém týmu BKCP, kde mu byl kolegou o rok starší Mathieu van der Poel, ale také dva krajani: Lubomír Petruš a Michael Boroš. Dnes už v Belgii nemáme žádného českého závodníka.
V listopadu 2014 dojel coby čerstvý třiadvacítkář na mistrovství Evropy v cyklokrosu na 11. místě. Ztratil minutu na vítězného Wouta van Aerta. Bronz tehdy získal Jakub Skála, stejný ročník jako Vojta Nipl. Kde je dnes Wout, víme. Jakub Skála se zařadil mezi ty mladé české naděje, které nedozrály dospělých úspěchů.
Sezónu zakončil Adam nejlépe, jak mohl. Ve Slaném čekal v cíli na druhého Nipla plných 50 sekund a jako nejmladší v historii oblékl národní mistrovský dres elite. Na lednovém Mistrovství světa v Táboře, které navazovalo na mistrovství republiky ve Slaném, však dojel ve své kategorii až na 22. místě. Sedmý byl Skála a 11. Nipl.
V sezóně 2015-2016 bral na domácím mistrovství v Kolíně za kolegy Šimůnkem a Borošem – všichni tři tehdy jezdili v belgických týmech - bronz, aby poté na mistrovství světa zajel svůj životní závod, kdy po chybě v cíli předposledního okruhu podlehl nakonec jen Belgičanovi Iserbytovi.
Ten závod byl opravdu epický: poté, co Adam pochopil svou osudovou chybu, zaťal zuby a postupně stahoval náskok tří uprchlíků. Nejprve dojel Itala Bertoliniho, který šel na hlavu při nájezdu na můstek, pak dorazil oba Belgičany, šel do čela, nastoupil, Iserbyt ho dojel s maximálním vypětím sil, oba na čela lehce zvolnili, proto je docvaknul Hermans, do cílové roviny ale najel Adam na první pozici a začal spurtovat. Teprve 50 metrů před cílem šel přes něj Iserbyt a jeho radost byla mimořádná. Adamovi pocity byly asi hodně smíšené.
Přišla sezóna 2016-2017. Převážně závodil venku, dokázal se umísťovat do desítky, ale stěžejní podniky se vůbec nevydařily. Na podzimním ME v Táboře patřil mezi favority U23, ale dojel až 11. MČR nedokončil a na MS vůbec nestartoval.
Sezóna 2017-2018 byla už zase lepší. Na ME dojel sice na nijak oslnivém 11. místě, ale na MČR v Mladé Boleslavi se vrátil 3. místem na stupně vítězů (1. Boroš, 2. Nesvadba) a na MS v nizozemském Valkenburgu dojel 4. v kategorii U23 opět za vítězným Iserbytem.
To už se začal výrazněji orientovat na silnici s cílem získat smlouvu v týmu Mathieu Van der Poela, který začínal mít ambice i na silnici. A našlápnuto, zdálo se, měl dobře, zvláště když v Norsku vyhrál etapu v konkurenci čtyř World Tour týmů.
Tehdy byl v odjeté devíti členné skupině, kterou sjížděla Astana. V závěru se jely okruhy přes kopec, první skupina se redukovala, až vepředu zbyli tři včetně Adama. Ten byl nejaktivnější, a když se zezadu přiblížili pronásledovatelé, nastoupil si a pár sekundový náskok si pohlídal na cílovou čáru. Úžasný výkon!
Ten rok byl ještě 6. celkově ve Francii na Boucles de la Mayenne (2.1), 4. na českém šampionátu v elite a 6. na mistrovství Evropy U23! Na Tour Alsace (2.2) 4. a 8. v etapě a 10. ve vrchařské soutěži. A na světovém šampionátu v Innsbrucku 34. jako nejlepší z našich: Otruba 60. a Tyrpekl odstoupil.
Vše se jevilo z pohledu jeho dalšího fungování v Belgii nadějně. Bohužel v týmu, který změnil název na Beobank-Corendon, změnil strategii s významnou orientací i na silnici, za tím účelem si zaplatil licenci Pro Continental a výrazně navýšil počet závodníků, se nakonec na Adama nedostalo. A protože už to bylo v závěru přestupového období, ocitl se Adam na dlažbě. Obrovská frustrace!
Nakonec získal kontrakt v německém kontinentálním Team Sauerland NRW p/b SKS GERMANY, kde se stal nejlepším sezónním jezdcem, když nasbíral sedm umístění do desítky v 18 závodních dnech včetně 2. místa z etapy v Japonsku. Nešlo ani o špičkový tým ani špičkové závody, ale alespoň vůbec mohl závodit a mít nějaký cíl.
Když si prohlédnete Adamovy výsledky, zjistíte, že se mu většinou poměrně slušně dařilo v kopcích a se specializací do těžších kopců přichází i do Elkov-Kasper. I v dobách, kdy se soustředil především na cyklokros, se dokázal slušně umísťovat na mistrovství republiky na silnici, odkud má 2. místo z U23, a 7., 4. a 8. místo z elite.
Adamovi určitě nechybí talent. Byly doby, kdy se potýkal se zdravotními potížemi. Možná nebýval psychicky úplně vyrovnaný. Má však už leccos za sebou a určitě můžeme mluvit o dobrých cyklistických i životních zkušenostech. Přitom je mu stále pouhých 23 let. Může mít ještě všechno před sebou!
Angažmá v Elkov-Kasper je tedy pro Adama určitě krokem vzhůru. Zda se odrazí k dalším krokům, bude také záležet na něm. Smlouvu má podepsánu na rok. Lze spekulovat, že i to je výraz Adamových ambicí.
Budeme mu držet palce, stejně jako celému Elkov-Kasper, s nímž nyní spojil další etapu ve své cyklistické kariéře. A jejich spolupráce by jim měla přinést oboustranný prospěch.
