Nevyzpytatelná, zvlněná etapa, měla překvapivě klidný průběh. V celodenním úniku byl pouze jeden jezdec – Jonas Abrahamsen z Uno-X Mobility, a tak o vítězi rozhodl hromadný dojezd do mírného kilometrového stoupání. Na „flamme rouge“ najíždělo, oproti minulým dnům, poměrně hodně závodníků. Tým Intermarché-Wanty rozjel spurt Girmayeovi dokonale, ještě na osmi stech metrech byla na čele trojice belgické stáje. První vyrazil Bryan Coquard z Cofidisu, což bylo příliš brzy, Eritrejec využil jeho „háku“ a drtivě se přes něho, i z pravé strany finišujícího Jaspera Philipsena, převalil a zvedl podruhé na této Tour ruce nad hlavu.

„Je to neuvěřitelné vyhrát dvakrát, opravdu nemám slov. Opět bych chtěl děkovat bohu za to, že mi pomohl, tohle vítězství je pro mou maminku a tatínka. Podpořili mě v mém snu stát se profesionálním cyklistou, jsem strašně pyšný.  Tyhle dojezdy mám rád, pokud je cíl po úplné rovině, tak čistokrevní sprinteři jsou rychlejší než já, ale v podobných dojezdech, jako byl dnes mám naopak výhodu, jsem o dost lehčí. Největší kredit ovšem znova patří mým týmovým kolegům, přivezli mě na výbornou pozici, což bylo klíčové. Musím přiznat, že ze začátku jsem se moc dobře necítil, bylo špatné počasí, ale později jsem se začal cítit skvěle a předvedl jsem svůj nejlepší sprint. Do posledního kilometru jsme najeli hodně rychle, a když to začalo stoupat už mě bolely nohy, protože předtím jsem byl hodně na větru. Říkal jsem si však, že ostatní musí prožívat totéž, takže trpěl dál. Mým snem bylo vyhrát jednu etapu, dneska jsem vyhrál druhou, a navíc mám na sobě zelený dres, je to něco neskutečného. Budu se snažit vyhrávat nadále, ale kdybych už ničeho nedosáhl, nic se neděje,“ svěřil se dojatě v rozhovoru po etapě.

Na start v obci Semur-en-Auxois, která hostila začátek etapy naposledy před 17 lety, se již bohužel nepostavil jeden z největších adeptů na zisk „maillot vert“ – Mads Pedersen. 

Vinou stále přetrvávajících potíží, po pádu v páté etapě, se rozhodl odstoupit. „Včera jsem v časovce dost trpěl, i můj sportovní ředitel říkal, že se na mě nedalo koukat. Bolí mě hrozně rameno, ještě více než po tom pádu, není to dobré, něco s ním určitě mám, takže musím k doktorovi. Přede mnou je olympiáda, na kterou se chci opravdu koncertovat, je to můj největší cíl. Možná bych mohl na Tour pokračovat, ale bylo by to k ničemu. Nicméně je to těžké rozhodnutí, byl na mě velký tlak, abych zvítězil, kluci pro mě hodně pracovali, takže je těžké jim říct celému týmu, že odstupuju. Ale zároveň jsem je chtěl namotivovat, i beze mě mají tady velkou šanci uspět, musí využít každou příležitost,“ sdělil zklamaně dnes ráno. 

Příležitost pro klasikáře

Z departmentu Côte-d’Or, kde se včera jela první časovka, dnes vyrážel peloton do těžko odhadnutelné zvlněné etapy, vyhovující zejména klasikářům. Osmé dějství měřilo 183 kilometrů s celkovým převýšením 2400 metrů, tedy dvě vrchařské prémie 3. kategorie a tři 4. kategorie.

Hned poté, co Christian Prudhomme na nultém kilometru odmával ostrý start, se vydal vstříc dalším bodům do soutěže o puntíkovaný dres Jonas Abrahamsen z Uno-X Mobility a dva jezdci týmu EF Education–EasyPost – Neilson Powless a včera nespokojený Stefan Bissegger. Až překvapivě snadně se trojice vzdálila pelotonu a držela náskok okolo dvou a půl minuty. Lákavý profil, ale vyhovoval více jezdcům, a tak v nájezdu na druhé stoupání Côte de Villy-en-Auxois (2,4 km s průměrem 5,5 %), se začalo v hlavním poli nastupovat. Odjet se snažil ve velké skupině i mistr světa Mathieu van der Poel, zatímco za ním odpadávali sprintéři jako Mark Cavendish nebo Fabio Jakobssen. V té chvíli odstupu klesl na pouhou minutu a zdálo se, že brzy bude mít čelo závodu zcela nové a mnohem početnější složení, avšak nikoli. 

V deštivých podmínkách a v krátkém sledu, kdy se najíždělo na třetí kopec dne Côte de Verrey-sous-Salmaise, se od Powlesse a Bisseggera odpoutal Abrahamasen a upaloval osamoceně na vrchol. Nástupy v pelotonu nepřinesly ovoce, opět se zvolnilo, což platilo i pro dvojici z Education First, která byla záhy dostižená. A tak si muž v puntíkách brázdil kopcovitý terén sám. 

Sprinterská prémie ležela na 59 kilometru a o lukrativní druhé místo, po průjezdu prvního Abrahamsena, měl pochopitelně největší zájem tým vedoucího muže v této soutěži – Intermarché-Wanty. Jezdci belgické stáje skvěle rozjeli Biniamu Girmayeovi spurt a ten uspěl. Navíc třetí místo Jasperu Philipsenovi vyfoukl ještě Girmayův týmový kolegaGerben Thijssen. Eritrejec tak před dojezdem navýšil své vedení na 166 bodů (2. Abrahamsen 107b, 3. Philipsen 98b).

Největší bojovník úvodního týdne měl v jeden moment šestiminutový náskok, ale po průjezdů všech vrchařských prémii jeho výhoda postupně klesala. S blížící se cílovou vesničkou Colombey-les-Deux-Églises, proslavenou především jako místo úmrtí zřejmě nejslavnějšího francouzského prezidenta Charlese de Gaullea, se v pelotonu výrazně zvýšilo tempo a 14 kilometrů před páskou Abrahamsenovo martýrium skončilo. 

Poté se již nikdo neodvážil z pelotonu nastoupit, a tak jsme znovu byli svědky závěrečného spurtu, tentokrát však do mírného kilometrového stoupání s průměrem okolo tří procent. V něm kraloval, jak již bylo zmíněno Biniam Girmay, který má po dnešku skutečně velkou šanci dovést zelený trikot až do Nice.