Zpočátku odjela pětice cyklistů ze španělských a portugalských Pro a kontinentálních týmů. Jenže záhy upadl César Paredes z týmu Louletano, takže se skupinka smrskla na čtyři borce.

Kromě propagace měli zájem na prémiích. Byly před nimi tři bodovací a jedna vrchařská.

Největší motivaci mezi uprchlíky projevoval Jon Irisarri ze španělského Caja Rural, který vyhrál první bodovací i následnou vrchařskou prémii. Další prémii mu uzmul Hugo Nunes z portugalského Radio Popular. A mohli se podělit i o tu poslední 30km před cílem, jelikož peloton se sice přibližoval, ale na to, aby je sjel definitivně, bylo ještě brzo.

Pořadí stejné jako na předešlé prémii, takže po dnešku jak Irisarri, tak Nunes získali po 7 bodech na intermediate sprint a Irisarri je navíc průběžným králem vrchařů (KOM).

Byli vidět prostřednictvím kamer, budou na pódiu a zítra povezou zvláštní dres, co víc si přát.

Po prémiích nijak nebažil nejzajímavější muž v úniku, 41letý César Veloso, který už může jen vzpomínat na to, jak v roce 2009 vyhrál etapu na Vueltě a rok předtím celý etapák Okolo Katalánska!

Peloton pilotovaný tempaři Bora-hansgrohe a Deceuninck-Quick Step udržoval po celou etapu přijatelný odstup, aby mohl včas zasáhnout a dovést etapu do hromadného sprintu. Ono „včas“ se stalo 20 km před cílem.

Nedlouho před tím, než byli muži v úniku dojeti, to v balíku dvakrát spadlo, mezi postiženými byl také Davide Ballerini (Deceuninck) a i náš Vojta Řepa (Kern Pharma).

V posledních 10 km se dopředu cpaly další týmy, jako např. Ineos či Arkéa.

4 km před cílem lehlo kolem 10 lidí a mezi nimi i dva z Deceuninck. Přesto se v závěru dokázali ve třech nejlépe zformovat na čele pelotonu a připravit pozici pro Sama Bennetta, který se musel vypořádat hlavně s intenzívním atakem Danny Van Poppela (Intermarché).

Stejný čas jako vítěz si připsalo 78 cyklistů, mezi nimi ale nebyl ani Karel Hník, ani Vojta Řepa.