Jako obvykle jde o prestiž, propagaci, přízeň sponzorů a diváků, prize money a v neposlední řadě i body UCI.
Vuelta a Andalucia 2021
Skladba etap byla různorodá. Nejela se sice žádná časovka, ale šanci na etapové vítězství tu měli jak sprinteři, tak klasikáři a samozřejmě i vrchaři.
První etapa byla spíše pro klasikáře, přičemž její závěr se odehrál v 1,5 km kopci průměrného sklonu. Druhá etapa byla na pomezí klasikářské a vrchařské, především však končila děsivou stěnou, kterou představoval kilometrový výjezd po hrubé dlažbě k hradnímu komplexu nad městem se sklonem přesahujícím 11 %! Třetí etapa byla královská určená vrchařům a i její závěr byl do kopce, tentokrát však delšího, 4 km se sklonem k 6 %. Čtvrtou si mohli užít sprinteři, i když úplná placka to také nebyla. A konečně závěrečná mohla být pro sprintery, kdyby v cestě 5 km před cílem nestála vrchařská prémie. Záleželo na tom, jak ji jednotlivé týmy pojmou.
Movistar Team
Movistar vše podřídil úspěchu v soutěži nejcennější a tou je kategorie jednotlivců. Lídrem určil letošní posilu Kolumbijce Miguela Ángela Lópeze a k němu sestavil tým schopný ho podporovat v terénu, který pořadatelé připravili.
Jediný španelský World tým z tohoto závodu vytěžil 268 UCI bodů. 200 za vítězství v celkové klasifikaci. Další body přidali za dvě vítězné etapy: 1. vyhrál Serrano a 3. López. López navíc dokončil 2. etapu hned za Hayterem na 2. pozici. V průběhu závodu na sebe kromě Lópeze upozornili Gonzalo Serrano a Héctor Carretero.
Serrano nejen vyhranou etapou, ale podporou lídra v předposledním stoupání královské etapy. Jeho aktivity mu vynesly jako doprovodný efekt 3. místo v bodovací soutěži a 15. v celkovém pořadí. Serranovi je 26 let a po čtyřech sezónách v Caja Rural podepsal od letošního roku na dva roky do Movistaru.
Carretero byl nejdůležitějším pomocníkem Lópeze v kopcích. Speciálně v nejtěžší etapě pro něj udělal obrovský kus práce, když se plánovaně vydal do úniku, aby v rozhodujícím stoupání rozjel pro lídra takové tempo, z něhož mohl pak úspěšně etapu zakončit vítězstvím a posunem do čela průběžné klasifikace. Carreterovi je 25 let a od začátku své profi kariéry jezdí v Movistaru. Letos si připsal první profesionální vítězství začátkem května v druhé etapě Kolem Asturie, kde po náročném kopci následoval sjezd do cíle a v něm byl ze skupiny osmi vrchařů nejrychlejší.
Ineos Grenadiers
Největším soupeřem Movistaru byl celek Ineos Grenadiers. Jeli na Ethana Haytera, který už na předešlých dvou etapácích Settimana Coppi e Bartali a Volta ao Algarve prokázal velmi dobrou výkonnost, když je dokončil na 4., resp. 2. místě.
K ruce do kopců mu dali tři lidi, ale Dunbar ani Henao moc vidět nebyli. Naopak 20letý Carlos Rodriguez, loňská posila týmu, se tu hodně zviditelnil. Byl jediný z Ineosu, kdo se pokusil v královské etapě vzdorovat Lópezovi. A byl to on, kdo v poslední etapě připravil velmi dobrou pozici pro Haytera do závěrečného spurtu. Jeho úsilí ho nakonec vyneslo na 4. místo v celkovém pořadí, takže byl v tomto směru z týmu nejlepší.
Hayter je hodně všestranný, pouze v dlouhých kopcích na úplnou špičku nestačí. Takže v Andalusii vyhrál dvě etapy (2. a 5.), bodovací soutěž a v konečném pořadí skončil na 7. místě.
Celkem si Ineos ze Španělska odváží 206 UCI bodů
Caja Rural – Seguros RGA
Našel se ale tým, který má na kontě o 4 body víc. Je jím domácí Pro tým Caja Rural. A to především díky dvěma mužům: Julen Amezqueta dokončil etapák na 3. místě a na 6. ho jistil Jonathan Lastra.
Amezqueta profitoval především ze svých vrchařských schopností, díky nimž dojel v 2. etapě 5. a ve 3. na 4. místě. Amezqueta je 27letý borec, který kroutí čtvrtou sezónu v Caja Rural a dosud nemá žádné profi vítězství. Lastra na tom byl podobně. Ve všech etapách s výjimkou sprinterské se pohyboval v popředí, připsal si dvě umístění do desítky a jeho stabilní výkony mu tedy zajistily místo v top ten. I jemu je 27 let a v týmu je ještě o rok déle než Amezqueta.
Kromě obou jmenovaných si Caja Rural připsal ještě dva další úspěchy: v 1. etapě dojel na 2. místě Venezuelan Orluis Aural, loňská 24 letá posila týmu. Jenže v další etapě evidentně prodělával nějaké problémy, takže 3. etapu už nedokončil. A tenhle španělský tradiční tým, který existuje už víc jak 20 let, ztratil v soutěži týmů na 2. místě jen 23 sekund na vítězný Movistar.
Ostatní
Jumbo-Visma tady jelo na čistokrevného vrchaře 27letého Antwana Tolhoeka a ten nezklamal. Druhým místem v královské etapě a tím, že v ostatních nic podstatného neztratil, se dostal na cenné 2. místo v konečné klasifikaci. Je to jeden z nejvýznamnějších počinů v jeho dosavadní kariéře. Na jeho konto připadá 160 z celkových 171 bodů tohoto nizozemského týmu.
103 bodů získal Trek-Segafredo a to díky především 29letém Lotyšovi Tomsi Skujinšovi. Jezdil velmi aktivně, kromě sprinterské etapy skončil vždy mezi deseti nejlepšími. V 2. etapě se pokusil odvážným sólem zaskočit soupeře, a i když mu v dlážděné stěně seklo, předvedl sympatický počin. A když i v královské etapě dojel na 8. místě, právem mu patří celkové 5. místo.
Z týmu Israel Start-Up Nation byli vidět hlavně tři lidi. André Greipel za vzorné pomoci svých rozjížděčů vyhrál sprinterskou etapu. Daryl Impey dojel v první etapě na 3. místě a v poslední sahal po vítězství, o které se připravil vlastní chybou, která znamenala pád pár metrů od mety, když s sebou na zem vzal neúmyslně i Stannarda z Bike Exchange, který by ho ale pravděpodobně o pár centimetrů přespurtoval. Nejvíc bodů z celkového počtu 85 však zajistil třetí muž týmu: Kanaďan James Piccoli. Třetí místo v nejtěžší etapě ho nakonec vyneslo na celkové 8.
Suverénně nejhorší postavení v týmové soutěži a pouhých 10 bodů, o dva více než v tomto směru nejhorší Equipo Kern Pharma, si připsal Deceuninck-Quick Step. Z World týmů získala ještě Astana 50, BikeExchange 43 a UAE 35 UCI bodů.
Stejně jako Deceuninck byl „úspěšný“ Gazprom-RusVelo. Po 5 bodech za 22. a 27. místo Někrasova, resp. Zakarina. Oba čeští cyklisté z pohledu klasifikace dopadli z týmu nejhůře: 69. Vacek (+33:55) a 93. Roman Kreuziger (+52:16)
