Tým Aqua Blue Sport patřil loni, ve svém prvním roce, mezi nejúspěšnější profesionální kontinentální celky. Vyhrál etapu na Vueltě a Kolem Švýcarska, Larry Warbasse se stal americkým šampiónem a celkově se jednalo o povedenou první sezónu. Podstatné však bylo, že irský celek dostal důvěru na spoustu atraktivních závodů. Ale letos ne. Proč?
Rick Delaney je irský obchodník žijící v Monaku, který dostal nápad založit velký irský tým. Jenže není miliardářem a nesehnal opravdového sponzora a proto vymyslel nový způsob financování. Vytvořil e-shop Aqua Blue Sport, z jehož zisku je tým financován. Aspoň takto to Delaney popisuje. Získal několik velmi dobrých závodníků, kteří nedokázali sehnat angažmá ve WorldTour a po slibném začátku sezóny jim společnost ASO dala důvěru na Vueltě. A Stefan Denifl se odměnil vítězstvím v horské etapě.
Jenže letos je situace odlišná. Na Tour de France je vždy přetlak a přednost logicky dostávají domácí týmy Cofidis, Direct Energie, Fortuneo - Samsic a belgický tým Wanty - Groupe Gobert. Na Giro ďItalia se také dostaly tři domácí sestavy Wilier - Selle Italia, Androni Giocattoli - Sidermec a Bardiani CSF a poslední divokou kartu dostala Israel Cycling Academy, protože letošní ročník startuje v Izraeli. U Gira je dlouhodobou praxí, že některé týmy druhé divize musí za účast zaplatit. Takto se na Giro dostaly týmy NetApp, Gazprom, CCC Sprandi Polkowice a další. Někomu se to nemusí líbit, ale prostě to tak je.
Delaney byl zklamán už po oznámení nominací na Giro, protože věděl, že bude velmi těžké se dostat na Vueltu. A měl pravdu. Caja Rural - Seguros RGA je pravidelným účastníkem a španělské celky Euskadi - Murias a Burgos - BH se posunuly mezi prokontinentální týmy, takže dostaly příležitost. A zbylé místo měl jisté Cofidis. Francouzský poskytovatel půjček má totiž ve Španělsku obchodní zájmy, je velkým sponzorem závodu, ale Cofidis je i nejsilnějším týmem ve druhé divizi a má několik španělských závodníků.
Rick Delaney to přesto považuje za nespravedlivé: ,,Jaká jsou kritéria výběru? Loni jsme neměli žádnou historii a dostali jsme spoustu pozvánek, letos už máme pozitivní historii a nedostali jsme se nikam. Investoval jsem miliony do tohoto sportu a nabídl jsem jiný způsob financování, který by udržel sport při životě. Vše co chci, je možnost představit náš projekt. Bez závodů nebudeme mít žádný přístup na naši stránku, to znamená žádný prodej a nakonec žádné finance pro tým. Žádali jsme pořád a pořád dokola o možnost závodit na největších závodech, o podporu našeho projektu a v důsledku o podporu celého sportu."
Delaney je přehlížením rozezlen, protože se domnívá, že přišel zachránit celou cyklistiku, ale nikdo ho nechce poslouchat. Nedostal se na žádnou Grand Tour a bere to jako obrovskou křivdu. Jenže profesionálních kontinentálních týmů, které se na třítýdenní závody nedostaly, je většina. Víc míst prostě není a ze sportovního pohledu není Aqua Blue Sport ničím výjimečný. A přednost dostávají domácí týmy, to je logické.
Delaneyho nenaštvali jen pořadatelé Grand Tours, ale také pořadatel Kolem Kalifornie. O pozvánku na jediný americký etapák WorldTour hodně stál, ale bez výsledku. Pořadatele obvinil z nedostatku respektu k dresu amerického mistra, který nosí Lawrence Warbasse. Ovšem i zde se prosadily národní zájmy, na start se dostaly celky Hagens Berman Axeon, Rally, Holowesko a UnitedHealthcare, pro které je to vrchol sezóny.
Pořadatelé mají velmi malý prostor pro vlastní rozhodnutí, 18 týmů má jistotu, sám pořadatel zve jen čtyři týmy. Mezinárodní cyklistická unie by mohla rozšířit počet celků na startu, omezila počet závodníků z devíti na osm, takže by se ještě třeba další dva týmy vešly. Ale to je nepravděpodobné. Pokud chce Rick Delaney jistotu startu, musí do WorldTour. Koupit si lístek do druhé třídy a požadovat služby první třídy by mohl každý.
Nakonec není ani pravda, že se Aqua Blue Sport na žádné velké závody nedostane. Jezdci v modrých dresech pojedou Amstel Gold Race, Lutych - Bastogne - Lutych a Kolem Švýcarska. Jen se letos nepředstaví na třítýdenních závodech.
Foto Sirotti
