Tour of Estonia je závod kategorie 2.1, tedy obdobně jako například Czech Tour či Okolo Slovenska. Součástí kalendáře UCI je od roku 2013.
Z devíti dosud uskutečněných ročníků – v roce 2020 zasáhl obdobně jako jinde covid – v pěti případech se celkovým vítězem stal domácí cyklista. První ročník vyhrál Gert Joeäär, který čtyři roky jezdil v Cofidisu, v roce 2015 Martin Laas, který tři roky strávil v Bora-hansgrohe a aktuálně je členem sestavy Astany, v letech 2017 a 2021 Karl Patrick Lauk, kterého kdysi zkoušeli v Astaně a v současné době je členem sestavy druhodivizního belgického Bingoal WB.
Čtvrtým domácím vítězem se stal v ročníku 2019 Mihkel Räim, tehdy v týmu Israel Cycling Academy. Mihkel jezdí tento závod pravidelně od roku 2013, na pódium se tady dostal ještě v roce 2016, kdy skončil na 3. místě.
Nyní se sem vrací v dresu ATT Investments coby lídr jeho sestavy, jejíž kompletní podoba vypadá takto: Gert Kivistik, Daniel Turek, Jiří Petruš, Matúš Štoček, Jan Kašpar a Tomáš Jakoubek. Je to hodně ambiciózní sestava, která může myslet hodně vysoko. Pro estonské jezdce by mělo jít o jeden z hlavních vrcholů sezóny a speciálně Mihkelu Räimovi by měly obě etapy svým profilem velmi vyhovovat.
Loňský ročník vyhrál Evaldas Šiškevičius v dresu litevské reprezentace, jezdící ve francouzském kontinentálním Roubaix Lillé Métropole. Druhý skončil estonský cyklista Norman Vahtra, který dva roky jezdil ve World týmu Israel Start-Up Nation, a třetí špičkový sprinter Kaden Groves, který následně přestoupil z BikeExchange do Alpecin-Deceuninck.
ATT Investments tu loni také startoval a nezůstal v anonymitě. První etapu dokončil Tomáš Bárta na 3. místě, v druhé etapě se Tomáš už nedokázal po pádu dostat do první skupiny, kde ho zastoupil Jirka Petruš, který dospurtoval v hlavní skupině také třetí, což znamenalo 5. místo v etapě. Mihkel Raïm v dresu španělského Burgos-BH obsadil v konečné klasifikaci 8. místo.
Úvodní etapa z Tallinnu do Tartu měří 193 km, je pouze mírně zvlněná, přesto jsou na ní ke dvěma rychlostním vypsány i dvě vrchařské prémie. Její hlavní úskalí spočívá v jejím závěru, kdy po technickém průjezdu městem čeká tradiční cíl na vrcholu několikasetmetrového stoupání po hrubých dlažebních kostkách. Hrubou sílu na kratším úseku dokážou vyvinout nejlépe sprinteři a ti tu také v minulém ročníku etapu ovládli. Mihkel Räim ji dokončil na 5. místě.
Druhá etapa je profilově náročnější, a to proto, že se jede na 10,3 km dlouhém městském okruhu v Tartu, který obsahuje ono zmíněné náročné stoupání. I v průběhu této etapy je vypsáno po dvou rychlostních a dvou vrchařských prémiích. V loňském ročníku se v této etapě podařilo ujet dvěma borcům, kteří tím pádem obsadili i první dvě místa v celkové klasifikaci. Za nimi se s půlminutovou ztrátou utkala o třetí místo třicítka závodníků z celkového počtu sto třiceti, kteří stanuli na startu. Za 5. Jiřím Petrušem obsadil v etapě Mihkel Räim 13. místo.
Podle aktuálně dostupné startovní listiny je k závodu přihlášeno 15 týmů po 7 lidech, z toho 10 kontinentálních a 5 národních výběrů. Z kontinentálních to jsou kromě ATT Investments také polské Mazowsze a Voster, německé Maloja a Santic, litevské Kaunas a Voltas, estonský Tartu, dánský Restaurant Suri a exotický May Stars ze Rwandy.
Tour de la Mirabelle se jede na severu Francie v Lotrinsku, tedy v blízkosti hranic s Německem. Jezdí se od roku 2002, v roce 2019 byl zařazen do kalendáře UCI.
22 týmů se bude muset popasovat v průběhu 3 etap s 510 kilometry a 6500 výškovými metry.
První etapa dlouhá 160 km je zvlněná a při 1400 výškových metrech a dvou vrchařských prémiích 3. a 4. kategorie, umístěných uprostřed etapy, je nejpravděpodobnějším scénářem hromadný dojezd, ale jistota to není.
Při druhé jezdci překonají na 159 km v pohoří Vogézy 3100 výškových metrů přes šest vrchařských prémií v délce od 5 do 7 km a sklonu kolem 6 %. Tahle etapa by měla s největší pravděpodobností rozhodnout o celkovém pořadí.
Ale ani třetí etapa nebude jednoduchá, na 178 km 1900 výškových metrů. Jde o typickou klasikářskou etapu, v jejíž druhé polovině je vypsáno šest vrchařských prémií o délce kolem 1,5 km a k 7 % sklonu.
S ohledem na to, že sedm cyklistů startuje v Estonsku a další řeší následky pádů z Fléche du Sud nebo školní povinnosti, odcestovala do Francie pouze pětice ATT Investments. Do spurtu tu bude Pavel Kelemen, na černou práci do závodního kolotoče po těžkém pádu se vracející Petr Klabouch, vrchařské schopnosti by měl uplatnit Karel Camrda. Lídry by však měli být Jakub Otruba, který se ale také po Okolo Maďarska potýkal s jistými zdravotními obtížemi, a Márton Dina, který se zdá ve skvělé formě, což dokázal jak na Okolo Maďarska, tak při Fléche du Sud.
Konkurencí jim bude 21 převážně kontinentálních týmů z Francie, Belgie, Itálie, Německa, Austrálie, Slovinska, Švýcarska a Kanady. Novozélandský Bolton a americký Novo Nordisk jsou jedinými z úrovně ProTeams. Z národností převažují Francouzi a Belgičané.
V předběžné startovní listině figurují z českých jezdců ještě Matyáš Kopecký v Novo Nordisk a Jakub Ťoupalík v EF Education-NIPPO.
