Při přípravě článku o našich úspěšných dráhových reprezentantech Komentář: Úspěšná dráhová reprezentace na ME jsem zabloudil do historie českých velodromů a s evropským šampionátem v italské Fiorenzuole jsem zaznamenal povzdechy o místech s užasným cyklistickým geniem loci.

A takovým místem je rozhodně i brněnský Favál. I tady si povzdechl reprezentační trenér izraelského národního týmu Skot Steve McEwen (mimochodem mistr Skotska na trávě!) při Přilbě Moravy, jakou užasnou atmosféru má velodrom v Pisárkách. A ani zřejmě nevěděl, co se dá najít o Faválu na internetu, jakou historii má, vždyť na stejném místě stojí už 131 let! A podle fotografií se nepohnul ani o centimetr od svého založení.

Na fotografii prostor dnešního výstaviště, kde byly pole a sady a stál jen Bauerův cukrovar, Bauerův zámeček a Bauerova rampa. Wikipedia o velodromu píše: Na místě dnešního velodromu, v lokalitě zvané Bauerova rampa, stála jakási předchůdkyně dnešní dráhy. První cyklistické závody se zde konaly 21. července 1889. Dráha byla původně hliněná, s antukovým svrškem. Ten byl v roce 1951 nahrazen asfaltovým a v roce 1957 betonovým povrchem. S betonovou drahou pak přibyly bariéry, osvětlení, šatny, hospodářská budova s ubytovnou, garáže atp. Současná podoba pochází z roku 1969, kdy se na velodromu uskutečnilo mistrovství světa, pro jehož účely bylo nutné velodrom opět zmodernizovat; přidaly se nové šatny, ošetřovna, restaurace.

V prostoru výstaviště se zachoval jen velodrom a Bauerův zámeček a na fotografii nahoře (ještě před zastřešením) také domeček v místě dnešní tělocvičny. K zámečku citujeme Wikipedii: 

Zámeček vznikl nejspíše v polovině 19. století, v místech, kde se již v roce 1815 nacházely hospodářské budovy. Nechal si jej zbudovat velkopodnikatel Moriz Bauer, který zbohatl na těžbě uhlí a později nechal v blízkosti Brna zbudovat cukrovar. Zámeček vlastnil jako své sídlo a v jeho blízkosti provozoval cukrovar. Získání okolních pozemků, kde se dnes nachází rozsáhlý areál brněnského výstaviště, bylo předmětem těžkých sporů mezi radnicí města Brna a rodinou Bauerů. Okolo zámku a cukrovaru se nacházela i rozsáhlá užitková zahrada.

V roce 1889 nechal Bauer vybudovat jihovýchodně od zámečku i velodrom, který existuje v rámci výstaviště do současné doby.

V roce 1911 se vlastníkem zámečku stal vnuk původního vlastníka Viktor Bauer. Ten se v první polovině 20. let 20. století rozhodl pro přestavbu interiérů zámečku, kterou svěřil Adolfu Loosovi. Ten upravil interiér tak, že jednotlivé sály obložil nazelenalým mramorem cipollino s výraznou kresbou. Nad obkladem se nachází štukové motivy. Přestavěno bylo přízemí (kde vznikla jídelna a společenská místnost) i patro (kde se nacházela ložnice). Loos nejspíše navrhl i přestavbu dalších místností, např. chodby, francouzská okna apod. Ložnici však na přání majitele vybavil nábytkem, který nenese rukopis architektonického stylu, typického pro Loose.

Bauerové byli bohatí podnikatelé už v Rakousku-Uhersku a kus pozemku a část jmění investovali do cyklistiky.

Jen zámeček (objekt s červenými střechami) a velodrom se zachovaly z původní fotografie. Ovšem historie našeho nejstaršího fungujícího velodromu je užasná. A tak nějak mi bude víc líto, když se zbourá Bauerova rampa, než když se nepostaví moderní hala v Komárově.

Úvodní fotografie z archivu Národního muzea - přibližně rok 1926.