Letošní ročník Lutych - Bastogne - Lutych se v zásadě moc neliší od posledních třech ročníků, které také končily v centru Lutychu a nahradily dojezd do kopce na předměstí Lutychu, v Ansu. Přesto k jisté změněn došlo, vyřazeno bylo stoupání Forges a bylo nahrazeno výjezdem Hornay.

Zatímco v prvním ročníku s cílem v Lutychu, v roce 2019, vyhrál po sólovém úniku Jakob Fuglsang, v dalších dvou závodech rozhodoval spurt malé skupiny. A pokaždé u toho byli Pogačar a Julian Alaphilippe. V roce 2020 byl mistr světa na pásce druhý, když začal předčasně slavit. A kvůli nebezpečným manévrům byl relegován na konec skupiny. V loňském roce byl světový šampion opět druhý, tentokrát opravdu. Ve spurtu podlehl Pogačarovi.

Na Lutychu se obvykle rozhoduje až v posledních 30 kilometrech, dlouhé úniky nemají moc šancí na úspěch, v podstatě skoro žádnou. 30 kilometrů pčed cílem leží nejslavnější výjezd La Redoute (2 km, 8,6 %). Favorité se zde už musí tlačit dopředu, ale s útoky je třeba ještě počkat. Hned za La Redoute je nové stoupání Hornay (1,1km, 6,1 %) a to podstatné leží na posledních 15 kilometrech. Velmi těžký výjezd Roche-aux-Faucons dlouhý 1,3 km s 10,5 % a poté už převážně klesání do Lutychu. 

Udrží se Van Aert specialistů?

Nejdůležitější otázkou je, zda se Wout van Aert udrží na čele závodu i po Roche-aux-Faucons. Nebude to pro něj snadné, na Lutychu vítězí převážně vrchaři, ale naději má. Ale i když se dostane do malé vedoucí skupiny, budou s ním soupeři ochotni spolupracovat. Ve spurtu je pravděpodobně porazí. Spíše budou nadále útočit a snažit se mu ztížit život. Van Aertovi by pomohlo, kdyby měl kolem sebe týmové kolegy, kteří by chytali nástupy a případně sami útočili a využili tak převahy.

Jumbo - Visma bude mít na startu dobrý tým, ačkoliv Primož Roglič ve výběru chybí kvůli únavě a Tom Dumoulin se připravuje na Giro d'Italia. Tiesj Benoot vynechal Roubaix, aby byl připraven a rozhodně může vývojem závodu zamávat. Není největším favoritem, ale loni byl sedmý a předloni osmý. Neztrácel na nejlepší skupinu závodu mnoho. Hodil by se i silný Jonas Vingegaard, bohužel mladý Dán bojoval s nemocí a na Valonském šípu brzo odpadl. 

V Ardenách se vyplácí sázet na závodníky ve formě. A v té nejlepší se tento týden představil Dylan Teuns. Po vítězství na Valonském šípu si hodně věří, ale také má za sebou dlouhou klasikářskou kampaň. Jel Flandry, Amstel, Brabantský šíp i Roubaix a Valonský šíp. Udrží síly až na úplný závěr klasikářského jara? Ve spurtu skupiny by s velkou pravděpodobností nevyhrál, rozhodně ne v souboji s Van Aertem a Alaphilippem. Startuje také Matej Mohorič, tentokrát pravděpodobně jako domestik, Lutych je na něj příliš kopcovitý.

Alaphilippe má poslední šanci

Julian Alaphilippe patří k favoritům Lutychu každý rok. Ale nikdy nevyhrál. Čtyřikrát dojel v první pětce, dokonce dvakrát skončil druhý. Chybí mu štěstí? Mezi favority je i letos a bude se snažit zachránit velmi špatnou klasikářskou sezónu. Kvůli pádu neuspěl na Strade Bianche, kvůli nemoci musel vynechat Sanremo, kvůli dalšímu pádu vzdal Brabantský šíp a dokonce i na Valonském šípu mu uteklo pódium. Vůbec se nedaří, celou jarní sezónu směřoval k Lutychu, ale v ideální formě není. Vyhrát může, zejména pokud z Quick-Stepu nebude v čelní skupině sám. Očekává se dobrý výkon debutanta Remca Evenepoela. 

Na startu bude několik vrchařů s ambicemi uspět, například Aleksandr Vlasov, Dani Martinez a Michael Woods (3., 5. a 6. na Valonském šípu). Woodsovi se na Lutychu daří každý rok, čtyřikrát už dojel v první desítce a v roce 2018 byl dokonce druhý. Ve spurtu nevyhraje a sólový únik je také nepravděpodobný. Pro Woodse v podstatě neexistuje schůdný způsob, jak zvítězit. Ale nic není tak pevně dáno, vždy nějaký způsob existuje.

Čerstvý vítěz Tour of the Alps, Francouz Romain Bardet, si dal jednodenní odpočinek a postaví se na start belgického monumentu. Z několika příkladů víme, že kombinovat alpský horský etapák s Lutychem jde a Bardet má s touto klasikou pozitivní zkušenosti. V roce 2018 byl třetí a také skončil dvakrát šestý a jednou desátý. Nyní je opět ve své ztracené špičkové formě. Očekávejme ho mezi nejlepšími. 

Svého posledního Lutychu se zúčastní legenda Alejandro Valverde. V pondělí už 42letý Španěl jel nejtěžší belgickou jednorázovku už patnáctkrát! A především čtyřikrát vyhrál, dvakrát byl druhý a jednou třetí. A loni skončil čtvrtý. Valverde je v historických tabulkách druhý pod Eddym Merckxem. A je neuvěřitelné, že i dnes patří do kruhu největších favoritů. Zdobí ho zkušenosti, klid a umění počkat si až na úplný závěr. Valverde nikdy nebyl příliš aktivní a agresivní závodník, často spoléhal na svůj rychlý spurt, jenže ten už není tak konkurenceschopný. Ještě jeden úspěch bychom mu přesto přáli.

Pozorně v závodě sledujte také Benoita Cosnefroye, Toma Pidcocka, Warrena Barguila, Valentina Madouase a Marca Hirschiho.