Na plný plyn se jelo od prvních metrů 179 kilometrů dlouhé horské etapy. Všichni věděli, že tentokrát by to dlouhému úniku mělo vyjít a před prvními kopci dokonce hrozil boční vítr a terezíny. Do prvního úniku se dostali jen čtyři závodníci - Tiesj Benoot (Visma-Lease a Bike), Magnus Cort (Uno-X Mobility), Romain Grégoire (Groupama-FDJ) a Bob Jungels (Red Bull-Bora-Hansgrohe).
Ale nezískali moc času, stále drželi okolo jedné minuty, protože za jejich zády se bez ustání nastupovalo. Do dalšího úniku totiž chtěli skoro všichni a pozor musely dávat také týmy lídrů na celkové pořadí. Rozhodující nakonec byl únik celkem 48 jezdců, který se z hlavního pole uvolnil v druhé polovině etapy, v mírném stoupání před nejtěžšími výjezdy.
V této skupině už nechyběli opravdoví favorité etapy, především Simon Yates, kterého doprovodili hned tři jeho týmoví kolegové ze sestavy Jayco AlUla, Richard Carapaz (EF Education-EasyPost), Enric Mas (Movistar) a další silní vrchaři, včetně Jana Hirta (Soudal Quick-Step), jehož chvíle přišla až v závěru etapy. Takto početná skupina samozřejmě moc nespolupracovala, ale ve stoupání Bayard se zmenšila na 28 jezdců.
Za vedoucí čtveřicí se mezitím vydala francouzská dvojka Valentin Madouas (Groupama-FDJ) a Guillaume Martin (Cofidis). V předposledním a nejtěžším stoupání Noyer si dojeli do čela, jenže to už se začalo závodit i za nimi. Jako první zaútočil Simon Yates a okamžitě se vzdálil svým soupeřům a rychle si docvakl vedoucí skupinu. Carapa poznal, že není čas váhat a vyrazil z druhé skupiny dopředu.
Yates pokračoval v rychlém tempu a už jel na čele sám. Carapaz ve společnosti se Stephenem Williamsem (Israel-Premier Tech) ho pronásledovali. Willimas však Carapazovi nestačil a olympijský vítěz si britského cyklistu dojel sám. Carapaz nechtěl v úniku žádnou společnost, takže ještě před vrcholem koupání Noyer zaútočil a na vrcholu držel náskok 13 sekund před Yatesem. Třetí na vrcholu s odstupem 34 sekund byl Mas.
Do cíle zbývalo jedenáct kilometrů, většina ve sjezdu, pouze posledních 3,8 kilometru bylo opět do poměrně mírného kopce. Carapaz navýšil ve sjezdu svůj náskok a byl nejlepší i v cílovém výjezdu a dojel si pro své první etapové vítězství na Tour de France. Má poměrně unikátní sbírku úspěchů na třítýdenních závodech, protože vyhrál etapy na Giru, Tour i Vueltě, ale také skončil na pódiu všech třech závodů a oblékl si i dres lídra na všech závodech.
"Toto vítězství pro mě znamená všechno," řekl nadšený Carapaz v cíli. "Snažil jsem se ho získat od začátku Tour, to byl můj cíl. V celkové klasifikaci jsme hodně daleko, ale naděje na vítězství v etapě zůstala. Byl to velmi těžký den, kdy se hodně útočilo, ale nakonec se vytvořila velká skupina, já jsem dokázal zaútočit ve správný čas a podařilo se mi získat tento výsledek, který si budu pamatovat navždy."
Carapazovi pomohla i znalosti trati. "Finále jsem dobře znal, protože jsem si ho projížděl se svým sportovním ředitelem. Vyhrál jsem etapy na Giru a Vueltě, ale Tour de France je závod, kterého se účastní všichni nejlepší jezdci světa. Každý tým přijede se svým nejlepším složením a nejlepší sestavou. Tour je nejlepší závod. Jsem šťastný i za všechny lidi, kteří mě sledují. Jsem hrdý, že tu mohu být a reprezentovat celou Ameriku tím nejlepším možným způsobem."
Yates dojel druhý se ztrátou 37 sekund, Mas byl třetí o dalších 20 sekund zpět.
Pogačar zaútočil v závěru stoupání Noyer
Hlavní pole ztrácelo na začátku stoupání Noyer přes osm minut a zdálo se, že se už nic nestane, ale to by ve skupině nesměl být Tadej Pogačar. Lídr závodu se opět cítil dobře a zaútočil v posledním kilometru nejtěžšího výjezdu Noyer a opět dokázal utrhnout Jonase Vingegaarda i Remca Evenepoela. Poprvé se však stalo, že Evenepoel byl silnější než Dán.
Na vrcholu byly rozdíly minimální, Pogačar měl k dobru jen pár sekund a Vingegaard si rychle dojel Evenepoela a hlavně na něj počkal jeho týmový kolega Christophe Laporte, který byl v úniku a snadno Pogačar dojel.
V cílovém stoupání se Evenepoel rozhodl své soupeře vyzkoušet, zaútočil a Pogačar nereagoval. Ani Vingegaard se nezvedl a oba rivalové se dívali jeden na druhého. Na Vingegaarda počkali uprchlíci Wout van Aert a Tiesj Benoot a udržovali tempo, aby Evenepoel nenajel příliš času. Jenže Evenepoel měl před sebou také týmového kolegu - Jana Hirta.
Český vrchař potáhl svému lídrovi velmi solidní špici a sám dokázal konkurovat Van Aertovi a Benootovi. V posledních stovkách metrů už jel Evenepoel sám a držel náskok okolo 18 sekund. Pogačar mezitím čekal na svou šanci k nástupu, která přišla 400 metrů před cílem. Cílem projel s odstupem deseti sekund za Evenepoelem a Vingegaardovi ujel o dvě sekundy.
Ostatní jezdci z první desítky celkového pořadí dojeli se ztrátou více než dvou minut. První tři muži celkového pořadí si tak upevnili svá pódiová umístění. Vingegaard nově ztrácí 3:11 na Pogačara a Evenepoel 5:09. Čtvrtý Joao Almeida (UAE Emirates) má ztrátu už 12:57. Pořadí v první desítce se nijak nezměnilo.
"Na tuto etapu jsem se připravoval, takže jsem ji dobře znal a to mi pomohlo," vysvětlil Evenepoel po dojezdu etapy. "Začátek etapy byl velmi obtížný, trvalo více než dvě hodiny, než se vytvořil únik. Pak jsem si myslel, že dojedeme celkem v klidu, ale Lidl-Trek zahájil útok, pak to byl Tadej, takže došlo opět ke konfrontaci. Byl jsem s Jonasem a ten se snažil vrátit, ve sjezdu jsme si s Christophem Laportem dojeli zpět. V tu chvíli jsem cítil, že mám dobré nohy a věřil jsem si."
"Z auta mi řekli, že bych mohl něco zkusit. Vpředu byl Jan Hirt a požádal jsem ho, aby na mě počkal a pak mi to do posledního kilometru rozjel, a on to udělal perfektně. Tadejovi a Jonasovi jsem dal deset sekund, ale to nebyl cíl. Zůstávám soustředěný na své místo na stupních vítězů, je mi dobře tam, kde jsem, ale umožnilo mi to získat trochu času na ty za mnou. Vím, že Tadej hájí první místo, ale já jsem od něj pět minut, takže jsem těžil z trochy volnosti a využil jsem toho."
Ani nevím, proč útočím, přiznal Pogačar
Pogačar byl spokojený s výsledkem etapy a především se o další den přiblížil celkovému vítězství. "Byla to velmi rychlá etapa, 120 kilometrů to vypadalo jako juniorský závod! Ukázalo se, že to byl velmi těžký den, jeden z těch, na které člověk vydá spoustu energie. Visma-Lease a Bike dnes odjela skvělý závod, protože byla velmi agresivní. Nevím přesně, jestli mě chtěli potrápit, nebo nás vystresovat," přiznal.
A také uznal, že jeho útoky nemusí vždy dávat smysl. "Někdy nevím, z jakého důvodu útočím. Ani já už nevím! Asi jsem si jen užíval to stoupání, protože bylo strmé a hodně pěkné, a měl jsem chuť zaútočit, abych si otestoval nohy do toho třetího týdne a zjistil, jestli bych mohl získat nějaký náskok nebo tak něco. Nakonec to byl Remco, kdo předvedl dobrý útok a utrhl se. Nebýt kluků z Vismy, tak by na mě a Jonase najel ještě větší časový náskok."
