Evenepoel se v rozhovoru pro Sporzu svěřil se svými zdravotními potížemi po nárazu do dveří auta. „V oblasti ramene bylo všechno dost rozbité. Všechny vazy byly utržené, takže mi v rameni takříkajíc plavala kost. Proto musí být teď kloub pevně utažený,“ vysvětluje. „Sám jsem si nejdřív myslel, že je to klíční kost, ale když jsem se narovnal na židli, cítil jsem, že bolest vlastně vychází z vnější strany ramene. Takže se nakonec ukázalo, že seznam zranění je o něco delší.“
Jeden z nejlepších cyklistů světa nyní musí odpočívat, žádný trénink nepřipadá v úvahu. „V prosinci nesmím dělat vůbec nic, jen pár pohybů, abych udržel kloub funkční,“ potvrzuje Evenepoel. „Na šestého ledna pak máme naplánované další vyšetření a budu vědět víc.“
„Pak mě čeká měsíc intenzivní práce s fyzioterapeutem a už nějaký trénink na válcích. A pak doufám, že od 1. února budu moci trénovat venku. Uvědomuji si, že je přede mnou ještě dlouhá cesta. Dva měsíce do tohoto období jsou drahocenný čas, který stejně ztratím. Ale tak to teď je,“ říká smířlivě.
Během své krátké profesionální kariéry byl vážně zraněn už několikrát, letos na jaře si zlomil klíční kost, ale dokázal se vrátit do formy v pravý čas a zajel třetí místo na Tour de France a vyhrál oba silniční závody na olympiádě v Paříži. Ještě mnohem tvrdší pád měl v roce 2020, když spadl z mostku v průběhu monumentu Okolo Lombardie. Tehdy si zlomil spoustu kostí a závodit nemohl od srpna do května následujícího roku. Takže zkušeností s návraty už má dost.
„Nepropadám snadno panice, přesto v tuto chvíli cítím určitou úzkost z toho, kdy se dostanu zpět do formy,“ říká upřímně. „Vím, že když začnu trénovat, mohu se rychle vrátit do dobré formy, ale být opět konkurenceschopný v polovině dubna je poměrně težké.“
„Normální dobrá zima a příprava trvá tři až čtyři měsíce. Já začínám až v únoru... Pak jste připraven až v květnu, když si to spočítáte. Proto bude těžké stanovit si na jaře cíle,“ obává se lídr týmu Soudal Quick-Step. Nyní myslí hlavně na klasiku Lutych-Bastogne-Lutych, kterou jel zatím dvakrát a v obou případech zvítězil. Letos ji musel vynechat kvůli zranění z Okolo Baskicka a touží po návratu.
„Už teď udělám všechno pro to, abych tam vyhrál,“ nevzdává se předem. „S tímhle zraněním budu muset bohužel vynechat závody jako Okolo Katalánska nebo Paříž-Nice. To byly pro mě každopádně velké cíle. Pak doufám, že budu moci jet všechny čtyři ardenské klasiky i tak. Tam bych chtěl oslavit svůj návrat a doufám, že budu v dobré formě, abych mohl něco zajet v Lutychu. I když si uvědomuji, že to bude ještě těžká cesta.“
Evenepoela netěší, že musí sedět doma, když jeho týmoví kolegové a všichni soupeři najíždí kilometry na soustředěních v teplých krajích.„Je snadné nasadit úsměv do kamer, ale v zákulisí je to bolestivé a těžké. Není to můj první neúspěch, ale může to být klidně jeden z posledních. Je to opravdu rok plný vzestupů a pádů.“
Svůj závodní program nyní plánovat nemůže, ale ten Pogačarův si prohlédnul. „Je to velmi nabitý program, ale není pochyb o tom, že ví, co dělá. Myslím, že určitě cílí na vlámské (dlážděné, pozn. red.) klasiky, a to možná na úkor Valonska (ardenských klasik, pozn. red.).“
