12. etapa měla pro Vueltu typický profil. Rovinatou většinu 193 kilometry dlouhého závodu zakončilo 19 kilometrů dlouhé stoupání. Před devíti lety se zde z etapového vítězství radoval Leopold König, letos je to Richard Carapaz (INEOS Grenadiers). Ekvádorec se na začátku etapy dostal do obrovského úniku s dalšími 31 jezdci. A nechyběli velmi zajímaví závodníci, například vítěz dvou etap Jay Vine (Alpecin - Deceuninck), vrchaři Wilco Kelderman (Bora - Hansgrohe) a Marc Soler (UAE Emirates). 

V pelotonu nebyl žádný tým ochotný v dlouhé etapě kontrolovat odstup uprchlíků, takže náskok se dostal až ke dvanácti minutám a bylo jasné, že opět uspějí cyklisté v úniku. 66 kilometrů před cílem se do sólového úniku vydal Samuele Battistella (Astana Qazaqstan), ale k ničemu to nebylo, pouze se vyvětral, utratil spoustu sil a 42 kilometry před cílem byl zpět ve skupině. 

Vše se totiž mělo rozhodnout až v cílovém výjezdu Peñas Blancas. 19 kilometrů dlouhý kopec nebyl příliš těžký, v průměru měl 6,4 %, ale byl nepravidelný a vhodný k nástupům. Skupina se už na začátku výjezdu začala trhat. Na čele se usadil Matteo Fabbro (Bora - Hansgrohe), pracující pro Keldermana, a skupinu zmenšil na devět jezdců. Kromě závodníků německého celku se drželi Carapaz, Soler, Vine, Carl Fredrik Hagen (Israel - Premier Tech), Marco Brenner (DSM), Jan Polanc (UAE Emirates) a Élie Gesbert (Arkéa Samsic). 

Právě Francouz Gesbert byl prvním útočníkem. Nastoupil 4,8 kilometru před cílem a skupinu zase o něco zmenšil. Překvapivě nestačil ani nejlepší vrchař závodu Vine, zatímco vpředu se drželi Gesbert, Carapaz, Kelderman, Polanc a Brenner. Rozhodující útok si Carapaz schoval na metu dvou kilometrů před cílem. Jeho nástup byl pro všechny soupeře příliš ostrý, Kelderman se však snažil svým tempem vrátit dopředu. Jenže Carapaz nepovolil, pokračoval ve svém agresivním stylu a do cíle se dostal s náskokem 9 sekund před Nizozemcem. 

Pro Carapaze to bylo důležité vítězství, cílem projel se zaťatou pěstí a naplno ze sebe dostal frustraci z doposud nepodařené Vuelty. "Abych byl upřímný, jsem šťastný, protože jsem sem přijel vyhrát a okolnosti mi nepřály. Teď jsem se soustředil na etapu a těší mě, že to vyšlo," říká Carapaz.  

"Bora odváděla téměř veškerou práci a já jsem čekal na poslední chvíli. Dva kilometry před cílem jsem věděl, že posledních 1800 metrů je strašně těžkých. Věděl jsem, že mám jeden pokus. A ten jsem využil. Jsem hodně spokojený. Hlavně proto, že se mi vrátily pocity, ve které jsem doufal od startu Vuelty."

Carapaz se takto loučí s týmem Ineos Grenadiers. Od přístí sezóny bude lídrem EF Education. "Musím si to užít. Věděl jsem, že po pádu doma před startem Vuelty nejedu s nejlepší kondicí. Když jsme po Nizozemsku dorazili do Španělska, vyrazili jsme do hor a bylo to pro mě trochu komplikované. Zapomněl jsem na to a soustředil se na etapové vítězství. Věděl jsem, že to jednou na Vueltě dokážu. V minulých letech jsem byl druhý, třetí... Teď je to poprvé, takže jsem dojatý. Ještě bude spousta etap, o které se budu snažit. Musím vytěžit maximum ze své současné formy."

Evenepoela naštval pád, přesto nebyl k poražení

V hlavním poli se samozřejmě také závodilo až v cílovém výjezdu, nikde jinde k tomu nebyla příležitost. Pro lídra závodu Remca Evenepoela (Quick-Step Alpha Vinyl), dokud se vlastní chybou neocitl na zemi. 43 kilometry před cílem upadl v zatáčce na pravý bok, zničil kolo, ale nijak vážně se nezranil. Přesto ho to hodně naštvalo a cestou zpět do pelotonu vynadal z neznámého důvodu posádce auta ředitele závodu. 

Quick-Step měl konec etapu pod kontrolou, udávat tempo nebylo nutné, proto to jezdci belgického celku rádi nechali na jiných. Nejdřív na Jumbo - Visma, poté na Movistaru a nakonec na Ineosu. Jako první v pelotonu zaútočil Enric Mas (Movistar) a dokonce na chvíli utrhl Primože Rogliče (Jumbo - Visma). Evenepoel zareagoval okamžitě, stejně jako Miguel Angel Lopez (Astana Qazaqstan). 

Roglič se s dalšími lídry dokázal vrátit dopředu, zatímco Evenepoel vše kontroloval z čela. Nehorozil ho ani útok Carlose Rodrigueze (Ineos Greandiers). Těsně před cílem Belgičan sám zaútočil. Ve stejném čase s ním dojeli Mas, Roglič a Juan Ayuso (UAE Emirates). Šest sekund ztratil Lopez, Rodriguez zaostal o jedenáct sekund. 

"Moje kolo je na tom hůř než já," říká lídr závodu o své nehodě. "Byla to nebezpečná zatáčka, i motorky tam jezdily pomaleji. Byla to ostrá zatáčka a vzal jsem ji trochu moc rychle. To se stává." V horském dojezdu mu to nijak neublížilo: "Šlo to dobře. Nic se nedělo. Ve spurtu jsem do toho šel naplno, protože mi ještě nějaká energie zbyla. Mám z toho dobrý pocit, to je nejdůležitější."

V průběžném pořadí se toho moc nezměnilo. Evenepoel vede o 2:41 před Rogličem o 3:03 před Masem. Ayuso se přiblížil ke čtvrtému Rodriguezovi na rozdíl 47 sekund.