Jedna z největších hvězd, která letos brázdí tuzemské silnice dlouho vyčkávala na svůj útok, ten přišel až na posledním kilometru z velmi prořídlé skupiny, ve které se nacházelo kolem patnácti závodníků. Mnoho diváku si už v té chvíli myslelo, že náskok Kevina Vermaerkeho z dsm-firmenich PostNL nemá šanci dohnat. Jenomže mladý Američan doplatil na svůj nástup dva kilometry před cílem. Naopak Marc Hirschi letěl do sedmiprocentního stoupání na velký převodník a 500 metrů před páskou jeho snažení ukončil. Dojel s jedenáctisekundovým náskokem za druhým jezdcem UAE – Diegem Ulissim, o třetí místo Vermaerkeho ještě připravil kolumbijský vrchař Higuita.
„Od startu jsem měl skvělé nohy, cítil jsem se opravdu dobře, jinak to byl ale těžký začátek. Jelo se na plný plyn, pak se trošku zvolnilo, ale poslední dvě stoupání se opět byly nadoraz. Při závěrečném výjezdu se několikrát nastupovalo, ale já si počkal na poslední kilometr, řekl jsem si, že jsme na tom dobře, tak jsem zaútočil a vyšlo to, vyhrál jsem. Předem bylo dané, že já a Diego Ulissi jsme spolulídři a pojede se na nás. Dokážeme toho víc společně, ale oba jsme dneska měli příležitost vyhrát, což se povedlo, jsme na prvních dvou místech. Teď už je to na dalších jezdcích, aby na nás zaútočili, stačí se jich držet. Pamatuju si moc dobře Závod Míru v roce 2018, kde jsem zvítězil v poslední etapě právě na zítřejších Dlouhých Stráních, tehdy jsem porazil i Tadeje Pogačara, myslím, že i Vingegaard ten rok tady byl a další výborní jezdci. Je to klíčový závod, jezdí tady ti nejlepší, všichni, co skončili v TOP10 jsou nyní skvělí cyklisté. Mám na to jen ty nejlepší vzpomínky i mistroství Evropy ve Zlíně, kde jsem se stal mistrem do 23 let. Prostě si na Česko vždy rád vzpomenu. Zítra je pro nás hlavní úkol udržet žlutý dres, ale když se nám podaří vyhrát, budu ještě šťastnější. Nicméně nejdůležitější je pro mě teď zvítězit v celkové klasifikaci. Po Czech Tour pojedu San Sebastian, což bude velký závod, a pak mě čeká příprava na světový šampionát v Zurichu, ale to je ještě daleko. Nyní jsem tady a chci vyhrát, to by bylapro mě ta nejlepší možná příprava,“ nadšeně hovořil ve žlutém Hirschi.
Jak se vše odehrálo
Jednoznačně nejnáročnější etapa letošní Czech Tour vedoucí ze Zlína dvakrát na Pustevny měla nevyzpytatelný průběh. Dlouho jsme dnes čekali, než se vytvoří únik, odjet se pokoušelo i hodně českých, a hlavně slovenských závodníků, například Matúš Štoček a Lukáš Kubiš. Ale ani jeden z pokusů neměl dlouhého trvání, všechny týmy totiž chtěly mít někoho před pelotonem. Nástupy stahovaly především World Tour stáje Ineos Grenadiers a Visma-Lease a Bike.
Luke Rowe, který s týmem Ineos se účastní Czech Tour jakožto mentor pro mladé jezdce hovořil o strategii nejsilnější britské stáje.
„Měli jsme dneska určeného jako lídra Andrewa Augusta, je to sice mladý kluk, který se toho musí ještě hodně naučit, ale dáváme právě mladým jezdcům příležitosti. Dneska Andrew skončil třináctý, takže jsme za něho šťastní. Taktika byla jasná, chtěli jsme mít někoho v úniku, měli jsme připravených hodně kluků na odjetí: Ben Swift, Connor Swift a Salvatore Puccio, ale každý jejich pohyb byl zlikvidován. Takže potom už šlo jen o to, abychom dali Andrewovi nejlepší možnou podporu do posledního kopce, je to náš lídr na celkové pořadí. Zítřek je velmi podobný, ale těžší stoupání, mluvil jsem i s Leo Königem, který je můj bývalý týmový kolega ze Sky, řekl mi, že je to super těžký kopec, což by mělo více Andrewovi vyhovovat. Pokusíme se pro něj odvést co nejlepší práci. Dobré umístění v celkovém pořadí je stále možné, po dnešku je třináctý a umístit se v elitní desítce určitě může.“
Prudké stojky a rozbité sjezdy dělaly závodníkům velkou neplechu, a tak se únik zrodil až zhruba 80 kilometrů před cílem, ve kterém nakonec měla i Česká republika své zastoupení díky Michalovi Schuranovi z ATT Investments. Dále mezi uprchlíky byl André-Pier Côté (Israel Premier Tech Academy), Javier Serrano (Polti-Kometa) a Charles Paige (TDT-Unibet).
„Dneska jsme chtěli, aby jeden z nás byl v první skupině, což se podařilo a potom v posledním kopci to už bylo takříkajíc na férovku, tam jsme jeli, co to šlo. Bylo dané, že se pojede buď na mě, nebo Kuku Ťoupalíka, jsme asi jediní, kdo by ty kopce dokázal přejet. Zkoušeli jsme během etapy odjíždět, ale pro nás se dost závodilo a únik peloton nepustil, takže se nám nepovedlo mít někoho vepředu. Kluci ale pracovali tvrdě celý den, šli jsme si proto, bohužel to nevyšlo. Zítra nás čeká sice těžší kopec, ale je jenom jeden, takže uvidíme, jak se to pojme, jinak je to spíš rovinatější. Uvidíme, jestli se zase bude čekat až do závěru, nebo odjede nějaký početnější únik,“ sdělil po dojezdu Michael Boroš z Elkov Kasper.
Podobným úmysl dnes měla další česká stáj ATT Investments, jejíž plán nám prozradil Jakub Otruba. „Etapa byla hodně dlouhá a těžká, plná stoupání. Celý den bylo velké horko, už od startu se jelo rychlé tempo, chtěli jsme mít někoho v úniku a vzít vrchařské prémie, což se Michalovi Schuranovi povedlo a získal dres. V cíli jsme se snažili být co nejlíp v popředí, myslím, že Márton Dina skončil jen těsně za první desítkou. Možná je to trochu za očekáváním v porovnání s loňským rokem, ale na druhou stranu letos je Czech Tour mnohem lépe obsazená. Já jsem to taky dneska chtěl zkusit, ale Márton je na tom líp.“
Vedoucí kvarteto mělo největší náskok 3:10 minuty. Ztráta však dle předpokladů klesala, přesto Schurana dvou ze tří horských prémií pobral dostatečný počet bodů, včetně druhého místa na první přejezdu Pusteven, což mu vyneslo puntíkatý trikot.
Únik byl sjet, stejně jako včera, 7 kilometrů před cílem, a tak se o vítězství rozhodovalo z hlavního pole plné favoritů na celkovou klasifikaci. V první polovině kopce, dlouhého 5,5 kilometrů s průměrem 7 %, jsme viděli na čele skupiny několik jezdců italského Proteamu Corratec-Vini Fantini.
Po dojezdu jeden z protagonistů – Mark Stewart to komentoval slovy: „Chtěli jsme dneska kontrolovat závod, máme skvělý tým, hodně silných vrchařů, takže jsme chtěli mít co nejvíce lidí finišujících v první skupině. Samozřejmě jsme věděli, že jsou tady ty nejlepší World Tour týmy. Ve druhém výšlapu na cílové stoupání jsme měli v jednu chvíli i pět klukův první skupině, což bylo skvělé. Potom se rozjelo pekelné tempo a všechno už bylo jen o nohách. Chceme se dobře umisťovat jak v etapách, tak v celkovém pořadí. Třetí etapa už bude podle mě více pod kontrolou, oproti bláznivému dnešku, kde se nic nedalo odhadnut. Mělo by to být o bitvě na celkové pořadí. Myslím, že nás čeká konečně normální den, ale můžu se samozřejmě mýlit.“
Z následné selekce zbyli ve skupině už jen ti nejlepší, a po suverénním nástupu Marca Hirschiho kilometr před cílem, došlo na sprint o druhé a třetí místo. Sergio Higuita se na posledních metrech nakonec těsně dostal před Vermaerkeho a připsal si pódiové umístění.
„Byla to těžká etapa, začalo se opravdu zostra, takže náročné. No a poslední výjezd hodně těžký, chtěl jsem si počkat na sprint, ale jezdci z UAE byli dneska silnější než já. Chtěli jsme jet defenzivně a počkat si na poslední stoupání, kde jsem hodlal nastoupit, ale už jsem cítil, že jsem na limitu. Kluci pro mě odvedli skvělou práci, jsem nyní lídrem našeho týmu, protože se mi podařilo skončit mezi nejlepšími. Zítra se pokusím pódium udržet, a když se budu cítit dobře, tak určitě zaútočím,“ dodal Kolumbijec z Red Bull-Bora-Hansgrohe.
Nejlepší Čechem je po dnešku devatenáctý Martin Voltr z Pierre Baguette Cycling týmu.
134kilometrová třetí etapa vyvrcholí, jak již bylo zmíněno, na možná vůbec nejtěžší stoupání v Česku, na Dlouhých Stráních a redakce RoadCyclingu bude opět u toho.
