Komentář Český cyklokros v klinické smrti nebyl některými diskutujícími na našich facebookových stránkách přijat jako objektivní, především rodiči závodníků. V článku například stojí: "Junioři byli v České republice vždy velkou nadějí cyklokrosu, ale to by reprezentační základna musela být robustnější, musela by stát na širším základu nadějných cyklistů. My máme několik let jen jednotlivce."

Nešlo o kritiku konkrétních jezdců, kritizován byl celý systém a malá domácí konkurence. Představitelé cyklokrosu (cyklistiky) by se měli zamyslet nad ekonomickou podstatou přechodu juniorů do U23, případně přechodu z U23 do elite. Z pár konkurenceschopných juniorů nezůstává v elite nikdo, kdo by zviditelňoval český cyklokros.

A jak je to na silnici v mládežnických kategoriích?

Náhledl jsem do letošních výsledků, pochopitelně neznám vývoj českých závodů z pohledu přímého účastníka, ale přesto lze něco vyčíst. Ani na silnici nemáme příliš robustní základnu, ale přestup Pavla Bittnera a Mathiase Vacka do velkých zahraničních týmů, rovnou z juniorů, je nadějný.

Junioři už jsou obrazem budoucnosti, ale čím jdeme níže ve věkových kategoriích, tím je pochopitelně odhad míry talentu a pozdějšího se uplatnění složitejší. Přesto například kadetský Závod míru v Jevíčku ledacos v minulosti napověděl. Když například Rakušan Bernie Eisel dokázal jako kadet vyhrát dva ročníky a s výjimkou jedné i všechny etapy, potom tušíte, že je to talent pro profesionální cyklistiku. Přesto nelze říci, že je to jisté, v jeho případě se to povedlo, ale do cesty mohlo přijít mnoho překážek, které by jeho kariéru ukončily.

Ale zpět k nám, podívám se na juniory/ky a kadety/ky. Jít do žákovských kategorií asi nemá velkou vypovídající hodnotu, ještě to není obraz české budoucnosti, se vší úctou ke snaze žáků a žákyň a třeba Janu Podařilovi, Veronice Jadrné, Aničce Cermanové, nebo Lukáši Vorelovi. I když u nich zrovna je patrný talent vyhrávat, jejich cesta mezi profesionály je příliš dlouhá a nepředvídatelná.

Junioři

Velkým talentem je Pavel Bittner, který vyhrál Český pohár s 717 body a náskokem na druhého 390 bodů. Pochopitelně je u něho markantní počet vyhraných závodů a zahraniční výsledky, především druhé místo na evropském šampionátu. Jeho talent potvrzuje i dvouletá smlouva s Development Team Sunweb, což je přímá cesta mezi profesionály. Bittner byl úspěšný i v kategorii U23, když už juniorské závody nebyly a porážel i mnohem starší soupeře. 

Druhým českým talentem je Mathias Vacek, který sice skončil v českém poháru na pátém místě, ale startoval jen třikrát a závodil především v Itálii. Je juniorským mistrem Evropy v časovce. Jeho cesta vede přímo k profesionálům do týmu Gazprom - RusVelo.

Na druhém a třetím místě v Techniserv Cupu se umístili prvoročáci Štěpán Široký a Jakub Havrlant. Letos sbírali spíše body, než vítězství, ale to proti Bittnerovi šlo těžko, on totiž vyhrával všechny typy závodů. 

Juniorky

Pohárovou soutěž vyhrála Aneta Lochmanová, ale z pohledu umění vyhrávat závody se zdá lepší Kristýna Burlová s pěti individuálními vítězstvími. Třetí v poháru skončila Gabriela Bártová, která bude v kategorii juniorek pokračovat i příští rok.

Kadeti

Jak jsem zmínil v úvodu článku, čím jdeme ve věkových kategoriích níž, tím obtížněji se odhaduje talent ve vztahu uplatnění se v kategorii elite, případně šance na profesionální angažmá. Pochopitelně to nebere motivaci dětem snít o budoucnosti a dělat smysluplný sport tady a teď.

V kadetech bylo pořadí českého poháru: Milan Kadlec - Štěpán Telecký - Adam Seeman. Bodové rozdíly mezi nimi nebyly velké, ale pro třetího Seemana jednoznačně mluví první místa, umí vyhrávat. To potvrdil i v mezinárodním závodě kadetů v Jevíčku.

Kadetky

V kadetkách vyhrála pohár Anna Jaborníková a také vyhrála čtyři závody. Za ní se umístily dvě kadetky prvním rokem Adéla Marková a Eliška Grulichová. Kadetky a kadeti mají přirozenou cestu k pokračování své cyklistické kariéry u juniorů je to vždy složitější, protože příležitosti v kategorii U23 ubývají. 

Sbírání bodů vs. vyhrávání

Nešvarem (já to považuji za nešvar) českých soutěží je zaměření na sbírání bodů. Všechny české závody jsou vlastě v poháru. Chybný je také obrovský počet "odměněných účastníků" body "za účast". Jedno vítězství je v cyklistice vždy cennější než několik druhých míst. Umění vyhrávat je rozhodující.

Jenže podle bodů jsou hodnocena centra mládeže, kluby a nakonec i závodníci. Zkresluje to odhalování talentů, které často převálcují sběrači bodů. Například oproti Itálii je to naprosto rozdílná koncepce, ale letos se ukázalo, že oba systémy mohou dovést talenty k profesionálům. Jeden český talent odchází z českého závodního prostředí k (téměř) profesionálům, druhý český talent z italského prostředí.

Ovšem letošní přestup Bittnera s Vackem je opravdu ojedinělý a vlastně úplně první v historii české cyklistiky. A pro českou cyklistiku je taky důležité, aby těch alespoň pět dalších kluků odcházejících z juniorů mělo kde pokračovat s cyklistikou a začali si přivydělávat ke studiu, nebo i doma vydělávat cyklistickým sportem. To stejné platí i u cyklokrosu.