Jaké jste učinil první kroky za tři dny v nové pozici?
Jsou ryze administrativní, zapsání všech změn do rejstříků i mezinárodních organizací. Pak také rezignace na všechny mé ostatní funkce v Českém svazu cyklistiky. To znamená hlavně na předsedu komise BMX. Byť stanovy nezakazují kumulaci funkcí, já si myslím, že je to vždycky špatně. Navíc by to zavánělo i protěžováním některé disciplíny, a to si nechci dovolit. Chci být jako Petr Marek naddisciplínovým prezidentem. Budu všem měřit stejným metrem. Byť podotýkám, že BMX se budu muset zpočátku věnovat víc, protože jsem ho vedl několik let a vzhledem k okolnostem tedy musím to vedení někomu předat.
Jak by to mělo proběhnout?
Byl jsem i administrátorem závodu, tím, kdo obsluhoval čipový systém, a vyvíjel software pro obsluhu závodů. Jinými slovy budu muset nového administrátora zaškolit, ne mu jen předat dekodér. Myslím si, že to potrvá půl roku. Potom se budu moci věnovat plnohodnotně a nastejno všem disciplínám. Dovolím si požádat o trpělivost, opravdu to nelze udělat ze dne na den.
Chcete být spíše vizionářem, který něco mění a tvoří, nebo v dobrém slova smyslu správcem agendy a provozu?
Vizionářem, protože si myslím, že cyklistika naplno nevyužívá svůj potenciál a taky se mění doba. Což platí pro všechny obory, říkám to i kolegům v advokacii. Je třeba se na svět dívat očima mladých lidí. V jejich pohledu převládají sociální sítě, online komunikace, analyzování dat a výsledků. Chtěl bych, aby svaz na tyto moderní trendy nastoupil, a stal se atraktivnějším i pro mladší lidi. Kdo chvíli stál, stojí opodál, říká jedno přísloví. A to si my nemůžeme dovolit.
Jak to chcete provést?
Chci, aby svaz zastřešoval nejen sportovce, ale celé cyklistické hnutí. Pro nás je velkým vzorem British cycling. Také dokázali získat hobby jezdce a dostat je pod svá křídla. V tom máme velké rezervy, i když už jsme s Petrem (Markem) nějaký projekt na tomto poli, jak sblížit oba světy, chystali. To je jeden z úkolů, který chci dotáhnout do konce i za něj…
Váš předchůdce Petr Marek ani vy jste do voleb neměli protikandidáta, tedy jste vlastně „zbyli“, ne že byste vyhráli jako nejsilnější uchazeči. Co to vypovídá o cyklistice, má málo lídrů, proč ji nikdo nechce vést?
Lámu si tím hlavu také, od 29/11 jsem zůstal jediným kandidátem. Ale ta funkce je čestná, neplacená a vyžaduje hodně času. Já svaz statutárně řídím pár měsíců a v závěru roku to vyžadovalo trávit na svazu dva až tři dny v týdnu. To může být jeden z limitů.
Ale třeba fotbal si pro posledního aktuálního předsedu Fouska v rozpočtu našel plat, aby se mu mohl věnovat naplno...
Já sám se uživím advokacií, kterou teď musím jen omezit. Nebudu ale teď tu otázku sám za sebe zvedat, nechám ji do budoucna.
Co tedy ještě omezuje výběr uchazečů?
Dalším omezením může být práce s velkými dotačními penězi. Musíte ten systém znát, jinak to zavání velkým průšvihem. Odpovídáte za chod státní organizace a musíte vědět, co podepisujete. Podívejte se na velké svazy, které se v minulosti i teď dostaly nejen pod drobnohled veřejnosti, ale i orgánů činných v trestním řízení. To může spoustu lidí odradit. Nic za to nemáte a ještě riskujete. To vše si dáváte na misky vah, když se rozhodujete, zda budete o funkci usilovat. Já jsem to vzal jako logický krok jisté návaznosti na roli viceprezidenta, ale i tak jsem všechno hodně zvažoval. Jsem obhájce v trestních věcech, takže dokážu pochopit, co si můžu dovolit.
Vraťme se k vašemu týmu spolupracovníků. Jak bude fungovat. Podle mého názoru zvenčí chybí třeba ve vedení cyklistiky více bývalých úspěšných cyklistů, kteří by ji pomohli zkušenostmi, ale i pozitivním sportovním image. Proč?
Rozumím tomu, ale na druhou stranu úplně přesně nevím, zda oni takto chtějí vystupovat a pracovat. Výkonným prvkem svazu jsou komise, které se se svými bývalými závodníky znají nejlíp a komunikují s nimi. Vezměte si například Zdeňka Štybara, který se podílí na přípravě cyklokrosových reprezentantů. Prezident by měl spíše úkolovat komise, aby podobné osobnosti našli a využili k předání zkušeností pro mladší generaci. Máme ve spolupráci se Sazkou projekt více zapojující bývalé hvězdy, ale nechci být ještě příliš konkrétní, začínáme s ním. Co se týká mojí práce, se mnou jsou tady nejvýše dva viceprezidenti, Petr Balogh (šéf cyklokrosu, pozn. aut.) pro sportovní část a Robert Kolář (ze Sazky, stojí za Czech tour, pozn. red.) pro část administrativní, ekonomickou, statutární a můj zástup.
Naopak někteří nedávní funkcionáři v čele s panem Svobodou bývali směrem ven vnímáni pro cyklistiku, řekněme eufemisticky, velmi kontroverzně…
Vnímal jsem to, ale je to minulost. Když fungovaly toky financí přes ministerstvo školství, uměl je pro cyklistiku získat. Systém se změnil směrem k Národní sportovní agentuře, on to i nadále zvládal. Ale pan Svoboda má také svůj věk a na svazu loni koncem června skončil. Nebyl zvolen do prezídia, opustil funkci jednatele marketinku a na činnost svazu nyní nemá žádný vliv, ani se na ni nepodílí.
Jak jste spokojen s prací profesionálního sekretariátu, který by měl vytvořit servis nejen reprezentaci, komisím, ale celé cyklistické veřejnosti?
Máme ekonomický úsek, ten funguje perfektně, dokáže uhlídat rozpočty a procedury okolo. Jsem v každodenním styku s ekonomickou ředitelkou ohledně vývoje cash-flow a financí, aby byl svaz ufinancovatelný, a zajistil všechno, co má.
Jaký je roční rozpočet svazu a jak je strukturovaný, co se týká státních peněz a partnerů?
Rozpočet činí odhadem okolo sto milionů korun ročně. Svaz je z přibližně 95% procent financován z dotací Národní sportovní agentury a jejich tří dotačních programů – reprezentace, talentovaná mládež a organizace sportu neboli rozvoj svazu. Ty jsou striktně dány.
Tak vysoké číslo mě překvapuje, to asi není správný stav, že?
Ano, souhlasím. Občas potřebujete vlastní zdroje a tyto jsou vázané. Tady vnímám největší potenciál svazu. Podařilo se nám sehnat a udržet dva největší partnery Škodu a Sazku, ale snažíme se tady o navýšení. Od prvního ledna jsme přijali změny na marketinkovém úseku, který jsme významně posílili.
Co by to mělo přinést?
Očekáváme, že v době roku nebo dvou navýšíme marketink a sežneme další partnery, abychom dokázali lépe financovat činnost svazu a disciplín podle jejich specifických potřeb i z privátních peněz. Současné státní zdroje, nastavené dle koeficientů a tabulek, nejsme schopni tolik ovlivnit a vylepšit jako ty soukromé. Rádi bychom získali třetího velkého partnera, pak i sponzory jednotlivých disciplín a také promotéra soutěží. ČSC nemá kapacitní sílu na to, aby se stal pořadatelem závodů. Pouze některé jednotlivé disciplíny mají své vlastní promotéry. Chceme, aby ho měla každá, protože i on dokáže získat další prostředky a zvyšovat kvalitu. Jsme před podpisem smlouvy s promotérem českého poháru na silnici mládeže a žen, což by mělo otevřít dveře pro celou silnici. Český pohár mužů několik let partnera nemá, přestože svaz vypisoval výběrová řízení.
Specifikou vašeho managmentu svazu je také sladění více disciplín a zájmů, to má podobné jen Svaz lyžařů. Jak toho chcete dosáhnout, funguje současný model?
Pokud se cyklokros dostane do programu zimních olympijských her, budeme dokonce jediným svazem, který obsazuje obě olympiády. První oblastí jsou pro nás tradiční olympijské disciplíny, kde máme poměrně solidně a pevně daný klíč podle úspěšnosti na velkých akcích za poslední čtyři roky a ještě i míst konání akcí, jak rozdělovat prostředky na jednotlivé komise. Spíš řešíme, jak se postavit k novým disciplínám jako gravelu, enduru, pumptracku a dalším. Víme, že jsou populární mezi veřejností, ale nejsou olympijské, a my na ně nedostaneme téměř nic. Přestože náklady mají skoro stejné jako ostatní. Hledáme recept. Právě tady bychom měli využít potenciál privátních peněz.
V dalších částech rozhovoru se věnujeme jednotlivým disciplínám a komisím a také osobnosti nového prezidenta.
