Tour de France může začínat časovkou, sprinterskou etapou, nebo etapou klasikářskou. A pro vítěze první etapy je zde bonus - žlutý trikot vedoucího jezdce. Vítězná etapa a žlutý trikot alespoň na jednu etapu je u týmů s menšími ambicemi splněný cíl.
Podle charakteru první etapy často týmy nominují některé své závodníky, i když nepočítají s jejich umístěním v Paříži, nebo dalším možným úspěchem v průběhu dalších etap.
Mít alespoň jednu etapu svého závodníka ve žlutém, je snem všech sportovních ředitelů a majitelů týmů. Vítězství v první etapě znamená jistotu. Ale i charakter dalších etap je motivací. Letos nám to ukázal Julien Alaphilippe, který se soustředil na druhou etapu, která mu profilově vyhovovala a šel do ní naplno. Cíl splnil, žluťák mu pro další etapu patřil, když získal etapové vítězství.
Jenže pro tým je držení žlutého trikotu velkou zodpovědností a pořádnou dávkou práce. A ne vždy o ní stojí. Pokud se necítí profesionální celek na celkové vítězství, nebo pódiové umístění svého lídra, bude bojovat o každou etapu, kterou ve žlutém jejich jezdec pojede. Vidíme to na Tour každý rok, vloni klasikář Julian Alaphilippe držel žluťáka čtrnáct etap, rok před ním další z klasikářů Greg Van Avermaet osm etap. A o poctu nosit dres urputně bojovali s kompletním týmem, i když bylo pravděpodobné, že jim v Paříži patřit nebude.
Ale u týmů bojujících o celkovou klasifikaci je to trochu jinak. V případě, že má jejich žlutý lídr i slušný časový náskok, tak je o co stát a aktivně trikot, lídra a časový náskok chránit. Jenže když se dostane někdo do žlutého s minimálním náskokem, tak to může být jen na obtíž.
Jde především o výši náskoku lídra a penzum práce, které bude stát v následujících etapách jeho obhajoba. A často se v médiích skloňuje, že o žlutý trikot nestojí. Jenže to jen v případě opravdu vypjatého souboje dvou vyrovnaných lídrů a ani to není často pravda. Nést žlutý trikot chce každý závodník i tým po co nejdelší dobu.
Letos si jej zatím zasloužil v první etapě sprinter Alexander Kristoff, v druhé etapě vítězstvím klasikář Julian Alaphilippe, dres nesl tři etapy a potom jej po trestu za přijetí bidonu sedmnáct kilometrů před cílem předal třetímu z druhé etapy Adamu Yatesovi, ten ho oblékal čtyři etapy.
Nebyli to adepti na celkové vítězství, až v deváté etapě si jej přisvojil jeden z lídrů Primož Roglič. Pro Jumbo - Visma není práce na čele pelotonu ničím novým. Nizozemský celek často přebíral zodpovědnost za tempo pelotonu, i když dres držel konkurent. Nyní je cíl už zcela jasný - dovézt ho až do Paříže.
