Mezi profesionály už byl dva roky, ale žádné úspěchy zatím neměl. Za posledních 8 měsíců se navíc nepodíval ani na jeden závod. Při tom posledním si stěžoval na velké bolesti hlavy a dokonce během něj omdlel a tvrdě dopadl na asfalt. Doktoři při následném vyšetření zjistili, že Contador trpí kavernózním hemangiomem (cévní onemocnění mozku) a operace byla nevyhnutelná.
Zpátky na kolo se vrátil právě na Tour Down Under v páté etapě pro sebe urval i etapové vítězství. „Hodně lidí nechápe, že nejvýznamnější závod pro mě není Tour de France, Giro nebo Vuelta. Je to moje vítězství na Tour Down Under,“ vzpomíná největší cyklista své generace pro magazín Rouleur. „Jsem si jistý, že nebýt tohoto problému, neměl bych takové úspěchy. Změní to váš pohled na život,“ dodává.
Když se konečně dostal do formy a prosazoval se na těch největších závodech, přišla další rána. Po vyhraných etapách na Romandii i Švýcarsku byl společně s celým týmem Liberty Seguros – Würth zapojen do velké dopingové kauzy Operación Puerto a sezóna pro něj skončila už v červnu, těsně před Tour de France.
„Byl jsem ve špatný čas ve špatném týmu,“ řekl později Alberto Contador, jehož jméno se objevilo v několika dokumentech, ale nakonec ho UCI očistila a mladý Španěl mohl konečně naplno ukázat své schopnosti.
Po skvělém výkonu vyhrál celkové pořadí Paříž–Nice 2007 a o 3 měsíce později patřil mezi favority Tour de France. Prvenstvím ve 14. etapě se posunul na druhé místo průběžné klasifikace, ale ztráta na Michaela Rasmussena se zdála nepřekonatelná. Jenže Dán se pár dní před koncem Tour nedostavil na jednu dopingovou zkoušku a lhal svému týmu Rabobank, který ho nemilosrdně vyloučil ze závodu. Contador se tak rázem dostal do žlutého trikotu. V závěrečné časovce pak těsně uhájil svůj náskok stal se novým šampionem Staré dámy.
Další rok nedostal možnost obhájit své vítězství, protože jeho nový tým, Astana, nebyl pozvaný. Na jaře jezdil pouze doma ve Španělsku a během krátké pauzy mezi závody odpočíval na pláži, když mu najednou zavolal týmový ředitel: „Dostali jsme pozvánku na Giro, sbal se a přijeď, start je za týden“.
Tak Alberto odjel do Itálie a za 3 týdny v Miláně stál oblečený v růžovém s širokým úsměvem od ucha k uchu.
Za druhý cíl sezony si vybral Vueltu a čelil velkému tlaku, protože byl dlouho dopředu považovaný za největšího favorita. Vypořádal se s tím skvěle. Po prvním volném dnu ovládl etapu s vrcholem na Angliru a posunul se i na první místo celkově. Následující den přidal druhý triumf a zlatý trikot si už nenechal sebrat.
V 25 letech se stal nejmladším cyklistou, který dokončil „grand slam“ a vyhrál všechny 3 Grand Tour. Povedlo se mu to také v rekordním čase, kdy jeho první a poslední vítězství dělilo jen 14 měsíců.
„Dva roky zpátky bych si nedokázal ani představit, že vyhraju všechny 3 Grand Tour v tak krátkém čase. Každé vítězství pro mě hodně znamená, ale rozhodně nepolevím a budu se snažit vyhrávat dál,“ komentoval své velké úspěchy pro ESPN.
Svůj slib dodržel a dál vládl třítýdenním závodům. Na další Tour nedal šanci vracejícímu se Lanci Armstrongovi ani mladému Andymu Schleckovi, s nímž o rok později svedl jeden z nejpamátnějších soubojů v historii Tour.
V 15. etapě Andy Schleck ve žlutém útočil na svého rivala, který se zvedl a odpověděl také nástupem. V tu chvíli lucemburskému mladíkovi spadnul řetěz a okolo nebyl nikdo z týmu, takže mu trvalo asi 20 vteřin než nasedl zpátky na kolo. Contador se ale vůbec neohlížel a pokračoval dál do cíle, kde jeho náskok činil 39 sekund, což mu stačilo na průběžné vedení.
„Já bych se takhle nezachoval a nesnažil bych se využít takovou situaci. Cenu fair play dneska ostatní kluci rozhodně nedostanou,“ reagoval naštvaný Schleck pro BBC.
Contador se později omluvil, ale nesportovně se podle svých slov nezachoval. „Plánoval jsem útočit, a když jsem zjistil, co se Andymu stalo, už jsem byl vepředu, kde se závodilo naplno a už jsem se neohlížel,“ bránil své počínání Pistolero. „Je to samozřejmě ožehavá situace a bude se o ní mluvit, ale nemyslím si, že by 30 vteřin v této fázi závodu mělo rozhodnout o celkovém vítězi Tour,“ dodal Contador.
Svůj náskok pak udržel až do Paříže a zvýšil ho dokonce na… ano, přesně 39 vteřin před druhým Andym Schleckem.
To ale ještě nebylo všechno a přišel další zvrat. Contador měl na Tour pozitivní dopingový test na clenbuterol, který patří mezi zakázané látky. Vědomé požití ale popírá a celá záležitost jde k soudu. Podle mnoha odborníků bylo množství látky velmi malé a její požití nedávalo smysl, protože je velmi snadno odhalitelná a její výhody nejsou velké.
Rok a půl se čekalo na konečný verdikt. Contador mezitím stihl vyhrát své druhé Giro, ale nakonec o něj přišel, stejně jako o všechny ostatní výsledky od Tour 2010, protože soud ho shledal vinným a udělil mu dvouletý zákaz, který vypršel po Tour 2012.
Zpátky se vrátil znovu ve velkém stylu. Na Vueltě se snažil setřást Joaquima Rodrígueze při každé příležitosti, ale „Purito“ se ho vždy dokázal udržet a v konci využil své rychlé nohy pro zisk bonifikací z horských dojezdů.
V 17. etapě se však zlomil. „Měl jsem na jednom rameni anděla, který říkal: ‚nedělej to – budeš litovat‘ a na druhém ďábla, který říkal: ‚jdi do toho‘. Tentokrát jsem poslechl ďábla a bylo to všechno nebo nic,“ líčil pro Cycling News Contador v cíli, kam dorazil s víc než dvouminutovým náskokem na Rodrígueze a posunul se na první příčku, z níž už ho nikdo nedostal.
V následujících letech už nebyl tak dominantní, ale dočkal se ještě dvou velkých vítězství. V roce 2014 ovládl svou třetí Vueltu a o půl roku později kraloval i na Giru. Nebýt tak dvou Tour 2010 a Gira 2011, o něž přišel kvůli dopingu za nejasných okolností, stal by se vůbec prvním cyklistou se třemi triumfy z každé Grand Tour.
Přitom mohlo být všechno úplně jinak, nebýt schopných španělských doktorů a jejich rychlému zákroku na jaře 2004. Bez nich by možná jméno Alberta Contadora téměř vůbec nikdo neznal.
