Ve 148 kilometrů dlouhé etapě z Morzine do Megéve museli cyklisté zdolat přes 2700 metrů převýšení, ale ani jedna ze čtyř vrchařských prémií nebyla opravdu náročná a proto dostal hodně prostoru celodenní únik. Jenže dostat se do první skupiny bylo mimořádně těžké. V úvodních desítkách kilometrů se opakovaně nastupovalo, skupiny se sjížděly a peloton se trhal, dokud se vpředu nevytvořila 25 jezdců.
Christophe Laporte (Jumbo - Visma), Filippo Ganna, Dylan van Baarle (oba INEOS Grenadiers), Lennard Kämna (BORA hansgrohe), Matteo Jorgenson (Movistar), Ion Izagirre, Benjamin Thomas (oba Cofidis), Luis León Sánchez, Fred Wright (oba Bahrain Victorious), Kristian Sbaragli (Alpecin - Deceuninck), Andreas leknessund (DSM), Georg Zimmermann (Intermarché - Wanty Gobert), Simone Velasco (Astana Qazaqstan), Alberto Bettiol, Magnus Cort (EF Education - EasyPost), Hugo Hofstetter, Connor Swift (oba Arkéa Samsic), Philippe Gilbert (Lotto Soudal), Mads Pedersen, Quinn Simmons (oba Trek - Segafredo), Edvald Boasson Hagen (TotalEnergies), Simon Clarke (Israel - Premier Tech), Jack Bauer, Nick Schultz (oba BikeExchange - Jayco) a Pierre Rolland (B&B Hotels - KTM) si vybudovali velký náskok před pelotonem, kde sice udržoval tým UAE Emirates tempo, ale nebylo příliš vysoké. Bez dvou domestiků se jezdci UAE Emirates nesměli příliš unavit před dvěma těžkými etapami v horách.
Kämna tak měl velkou šanci nejen bojovat o etapové vítězství, ale také o žlutý trikot na aspoň jeden den. Německý specialista na dlouhé úniky ztrácel před etapou 8:43.
43 kilometry před cílem vyrazil z čelní skupiny do sólového úniku Alberto Bettiol. Italský klasikář si chtěl udělat náskok před dlouhým závěrečným stoupáním do Megéve. Jenže 36 kilometrů před cílem byla etapa zastavena kvůli demonstrantům, kteří si sedli na silnici a svázali se k sobě. Než se je pořadatelům podařilo odstranit ze silnice, musel Bettiol čekat na skupinu pronásledovatelů a všichni čekali také na peloton. Pořadatelé následně pustili závodníky na zbytek trati se stejnými časovými rozdíly, jaké měli před incidentem.
Po přerušení navýšil vítěz Kolem Flander svůj náskok na 50 sekund a vydržel na čele závodu až do cílového stoupání. Peloton se žlutým Tadejem Pogačarem (UAE Emirates) mezitím zpomalil. Tým vedoucího závodníka chtěl na chvíli předat žlutý trikot Kämnovi a odstup mezi čelem a peloton se dostal až k deseti minutám.
Za vedoucím Bettiolem se ve stoupání začalo útočit a Ital byl 12 kilometrů před cílem a 10 kilometrů před vrcholem poslední vrchařské prémie dostižen Thomasem, Wrightem a Zimmermannem. Ale ani tento únik nevydržel, skupina se opět sjela a přišly další útoky. 6 kilometrů před cílem sed o samostatného úniku dostal nejzkušenější závodník celé Tour de France, už 38letý Sánchez. Španěl si vypracoval 20 sekund náskoku a týmový kolega Wright mu vzadu pomáhal chytat protiútoky soupeřů.
Sánchez vydržel na čele až na vrchařskou prémii 2 kilometry před cílem. Za ním se zvedl Australan Schultz a doskočil si ho. Nevzdávali se však ani ostatní závodníci. 1700 metrů před cílem dopředu dojel Američan Jorgenson a kilometr před páskou také Van Baarle. Letošní vítěz Paříž - Roubaix okamžitě zaútočil, ale Jorgenson, Schultz a Sánchez ho nenechali ujet. Čtveřice taktizovala a byla dostižena pěticí dalších jezdců, včetně Magnuse Corta.
Spurt rozjel Sánchez, za ním se vyvezl Schultz a vyšlo by mu to vyšlo až na pásku, kdyby s ním nesoupeřil tak rychlý závodník, jakým je Magnus Cort. Dán hodil své přední kolo do cíle o něco lépe než Schultz a porazil loňského vítěze etapy Sazka Tour s cílem na Pustevnách. "Tak dlouho jsem byl na hranici možností. Bettiol byl také v úniku a byl velmi silný. Dlouho jel vepředu, takže jsem mohl zůstat sedět a šetřit síly," řekl v cíli viditelně spokojený Cort. "Několikrát jsem odpadl ze skupiny, ale najednou se všechno sešlo a já mohl spurtovat o vítězství. Je to opravdu skvělé. Pro závodníka mého typu není nic většího než etapa na Tour."
"Umím závodit o etapy a Tour de France je největší závod," říká Cort, který už jednu etapu Tour v kariéře vyhrál, v roce 2018 a také si připsal šest etapových triumfů na Vueltě. "Po tom prvním vítězství jsem to na Tour zkoušel mnohokrát. Ale stejně je neuvěřitelné, že se mi to teď podařilo znovu. Když jsem viděl, jak se skupiny spojují a uviděl jsem v dálce cíl, v tu chvíli jsem věděl, že tohle bude moje vítězství, musím si ho vzít!"
Vyčerpaný Kämna dokončil se ztrátou 22 sekund a čekal na peloton. Stále měl šanci získat žlutý trikot, jenže v balíku se dopředu posunuly týmy konkurující celku UAE Emirates a zařídily, že Pogačar zůstane ve žlutém trikotu a jeho tým bude muset hájit vedoucí pozici a pracovat v pelotonu.
Žluťák Kämnovi utekl o pouhých 11 sekund. Pogačar se v cíli rozhodl spurtovat a zkusil získat nějakou vteřinu na soupeře. Žádné rozdíly se však nevytvořily a před Jonasem Vingegaardem (Jumbo - Visma) stále vede o 39 sekund. Nic zásadního se nezměnilo ani v ostatních soutěžích. Wout van Aert (Jumbo - Visma) nadále vévodí bodovací soutěži a nejlepším vrchařem zůstal Simon Geschke (Cofidis).