Jelo se v kopcích, na 140 km 2,5 tisíce výškových metrů, ale zatím ještě žádný extrém. I dlouhé cílové stoupání bylo pozvolnější, takže bylo zřejmé, že potencionálním lídrům dnes nepůjde až tolik o zisky, jako spíše o to pohlídat, aby nedošlo ke ztrátám.
Do denního úniku se vydalo pět lidí: Mathis Le Berre (Arkéa-B&B Hotels), Filippo Conca (Q36.5), Xandro Meurisse (Alpecin-Deceuninck), Bruno Armirail (Decathlon AG2R La Mondiale) a Jonas Gregaard (Lotto Dstny). Le Berremu, který už včera v úniku posbíral pár bodíků do vrchařské soutěže, šlo výhradně o vrchařský dres. A jelikož vyhrál všechny tři VP, které většina lidí z úniku stihla, má ho mít.
Peloton uprchlíkům dovolil přes 5 minut s vědomím, že tak obtížný závěr bude nad jejich síly a že je tedy včas sjede. O většině z nich to platilo, jeden se pokusil vzepřít osudu.
11 km před cílem atakoval velmi dobrý časovkář Bruno Armirail. Ve svých 30 letech má jen dvě profesionální vítězství. V roce 2022 se stal francouzským šampionem v časovce a loni vyhrál časovku na francouzské jedničkovém etapáku. Tudíž dnešní úspěch by byl jeho největším v dosavadní kariéře.
Taky do toho dával úplně všechno, čeho byl schopen. A možná ještě něco navíc. Ale znovu se potvrdilo, že cyklistika je v tomto ohledu nemilosrdná v duchu přírodních zákonů. Potravní řetězec musí neomylně fungovat, aby fungoval celý systém.
Bruno byl pohlcen 200 metrů před cílem hodně vyselektovanou, ale stále velmi početnou hlavní skupinou. Ve chvíli, kdy Francouze míjela, akceleroval Magnus Cort (EF Education-EaysPost), aby se o dvě stě metrů dál vynořil z mlhy jako vítěz.
Druhý Primož Roglič (BORA-hansgrohe), třetí Matteo Jorgenson (Visma/Lease a Bike), tedy top favorité celkového pořadí.
Našli se ale výjimečně i tací, které bylo možno počítat do širšího okruhu favoritů, ale dnes načetli ztráty. Tak třeba Jai Hindley (BORA-hansgrohe) +0:54 a Antonio Tiberi +14:38. U Bahrainu je tedy jasné, jak to mají s lídry: Santiago Buitrgao i Jack Haig získali čas vítěze, jako naprostá většina těch, s kterými lze stále ještě počítat na GC.
„Dauphiné je velký závod. Za Uno-X Mobility závodím už šest měsíců a začátek sezóny mi moc nevyšel. Měl jsem nějaké problémy a výsledky se nedostavovaly. Také jsem se zranil při Tirreno-Adriatico a byl tak dlouho mimo hru. Je tedy skvělé být zpět a získat zde vítězství," řekl bezprostředně po etapě majitel s tím dnešním už 27 profesionálních vítězství, který do zítřejší etapy vyrazí ve žlutém. „To, že tady můžu nosit i žlutý trikot, si budu pamatovat navždy."
Třetí etapa se profilem podobá té dnešní. Je ale delší (182 km) a díky tomu se nastoupá i víc metrů (2800). Kopcovitá je hlavně její druhá polovina a i cíl je na konci stoupání. Měří 4 km s průměrným pravidelným sklonem k 5%. Nejspíš pořád ještě nepůjde do tuhého.
