Opět se dojíždělo pohromadě do 1300 metrů dlouhého stoupání Mur de Huy a opět rozhodovala pozice v pelotonu a výbušnost v posledních desítkách metrů strmého výjezdu. Ale už před samotným dojezdem se toho hodně dělo. V předposledním výjezdu Cherave zaútočil Rémy Rochas (Cofidis), na vrcholu se k němu přidal Mauri Vansevenant (Quick-Step Alpha Vinyl) a za vrcholem také Soren Kragh (DSM).
Kragh a Vansevenant jako první dorazili do cílového stoupání, ale šanci na úspěch neměli, nepodařilo se jim získat dostatečný náskok. Favorité Julian Alaphilippe (Quick-Step Alpha Vinyl) a Tadej Pogačar (UAE Emirates) neměli pod kopcem nejlepší pozice a částečně na to doplatili. Pogačar si už na začátku stoupání musel dojíždět více dopředu, utrácel síly příliš brzo a bylo na něm znát, že mu tempo nasazené týmem Movistar vůbec nevyhovuje.
Alaphilippe jel za Pogačarem, zatímco vpředu tvořil tempo Enric Mas (Movistar) pro Alejandra Valverdeho. Rozhodující útok přišel od Dylana Teunse (Bahrain Victorious) v poslední levotočivé zatáčce před cílem. Teuns nastoupil a Pogačar okamžitě odpadl, Alaphilippe musel Slovince objíždět a během sekundy ztratil spoustu metrů na Teunse, Valverdeho a Aleksandra Vlasova (BORA - hansgrohe).
Teunsův útok byl hodně tvrdý, ale Valverde se dokázal dostat na jeho úroveň před zmírněním stoupání. Jenže to bylo od téměř 42letého Španěla vše. Teuns se nezlomil, naopak opět přidal a nechal Valverdeho, nejlepšího specialistu na ardenské klasiky v historii, za sebou. Vlasov dojel třetí těsně za Valverdem. Alaphilippe měl odstup 5 sekund a skončil čtvrtý. Za světovým šampionem byla další díra a na pátém místě projel cílem Dani Martinez (INEOS Grenadiers).
Pogačarovi chybělo k vítězství hodně, do cíle se dostal na 12. místě, jednu příčku před dalším favoritem Benoitem Cosnefroyem (AG2R La Mondiale).
Věřil jsem, že to jednou vyjde, říká Teuns.
"Na jaře jsem nikdy nebyl tak silný," řekl v cíli Teuns. "Nemám slov, je to neuvěřitelné. Vždycky jsem o tom snil. Na začátku Mur de Huy jsem byl na perfektní pozici. 500 metrů před cílem mě na chvíli zavřeli kluci z Bory a Movistaru. Ale věděl jsem, kde Valverde zrychlí, vždycky to zkouší na stejném místě. To pro mě bylo ideální. Cítil jsem, že mi ještě trochu zbývá, a zatlačil jsem. Vždy jsem věřil, že to jednou vyjde."
Teuns se zároveň zařadil mezi největší favority monumentu Lutych - Bastogne - Lutych. "Na jaře jsem nikdy nebyl tak silný. V létě mi to jde vždy, ale na jaře střídám super formu s horší kondicí. Teď jsem mnohem spolehlivější. Včera to bylo přesně pět let, co jsem tu stál na stupních vítězů a věřil jsem, že to jednou vyjde."